Článek
Šestnáctiletý Dalibor Lipský, nejmladší ze tří bratrů, se koupe v rybníce. Je to rodinný miláček a talentovaný mladík, který má před sebou slibnou divadelní budoucnost. Letní bouřka přichází bez varování během několika málo vteřin. Oblohu protne oslepující záblesk a ticho Vysočiny roztrhne ohlušující rána hromu.
Dalibora zasáhne blesk a mladík na místě umírá. Pro čtyřiadvacetiletého Lubomíra i jeho mladšího bratra, budoucího slavného režiséra Oldřicha Lipského, to znamená naprostý životní šok a hlubokou ránu, která se nikdy nezacelí.
Cukrárna u Lipských
Příběh Lubomíra Lipského měl původně vonět vanilkou, čokoládou a čerstvě upečenými dorty. Narodil se 19. dubna 1923 v Pelhřimově do vážené měšťanské rodiny. Jeho otec Vilém Lipský vlastnil na pelhřimovském náměstí vyhlášenou cukrárnu a kavárnu.
Byl to však také vášnivý ochotnický režisér, který místnímu divadelnímu spolku Rieger věnoval velkou část svého volného času.
Všichni tři bratři, Lubomír, Oldřich i nejmladší Dalibor, vyrůstali v prostředí silně prostoupeném divadlem.
Otec původně plánoval, že nejstarší syn Lubomír převezme rodinnou cukrářskou živnost.
Chlapec se však v zákulisí divadla cítil mnohem jistěji než u pekařské pece.
Měl neobyčejný dar pozorovatele: dokázal odkoukat gesta, chůzi i vady řeči svérázných pelhřimovských figurek, řemeslníků a sedláků.
Během německé okupace vystudoval gymnázium a společně s bratrem Oldřichem a partou přátel, mezi nimiž byli i budoucí slavný režisér Otomar Krejča a herec Jiří Lír, založili ochotnické Dramatické studio mladých.
Hráli pro místní lidi a divadlo se pro ně stalo únikem z protektorátní šedi. Jakmile válka skončila, sbalili bratři Lipští kufry a zamířili do osvobozené Prahy.
V euforické atmosféře roku 1945 stáli bratři Lubomír a Oldřich Lipští u zrodu legendárního Divadla satiry. Byl to generační fenomén mladých, dravých a nesmírně talentovaných tvůrců.
Na jednom jevišti se sešla neuvěřitelná sestava: Miroslav Horníček, Miloš Kopecký, Stella Zázvorková, Vlastimil Brodský a bratři Lipští.
Jejich divadlo bylo břitké, ironické, neotřelé a odvážně si utahovalo z maloměšťáctví i rodící se politické arogance.
Lubomír Lipský se okamžitě profiloval jako mistr inteligentní komiky, přesného načasování a suchého humoru.
Jenže po komunistickém převratu v únoru 1948 začal nový režim vnímat svobodnou satiru jako problém. V roce 1949 bylo Divadlo satiry zrušeno. Pro mladého herce to byla další těžká profesní rána.
Lipský se však nenechal zlomit a v roce 1950 nastoupil do stálého angažmá v Městských divadlech pražských.
Zde strávil dlouhá desetiletí a stal se jednou z nejvýraznějších komediálních tváří slavné éry tohoto souboru.
Jan Werich v zákulisí a pět set repríz v dámských šatech
V divadelním prostředí se Lubomír Lipský setkával i s Janem Werichem, jednou z určujících osobností české poválečné komiky.
Lipského doménou se postupně stala technicky přesná komika a schopnost udržet vážnou tvář i v těch nejbláznivějších situacích.
Exceloval v celé řadě představení, ale největší jevištní triumf na něj teprve čekal.
V roce 1964 nasadilo divadlo klasickou anglickou frašku Brandona Thomase Charleyova teta.
Lubomír Lipský byl obsazen do hlavní role lorda Fancourta Babberleyho, který se musí převléknout za bohatou brazilskou tetičku Donnu Luciu d'Alvadorez.
V černé paruce, krajkových šatech, s vějířem v ruce a s nezaměnitelným cupitavým krokem vytvořil komediální kreaci, která vešla do dějin českého divadla.
Představení se stalo absolutním hitem.
Lipský odehrál v dámských šatech zhruba pět set repríz.
Jeho schopnost nosit korzet a dámské spodničky s takovou elegancí a lehkostí fascinovala publikum.
V té době byl již hvězdou první velikosti. Celonárodní televizní popularitu mu však ještě před Charleyovou tetou přinesla role shrbeného vesnického dědy.
V roce 1961 začal Jaroslav Dietl připravovat pro Československou televizi jeden z prvních československých televizních seriálů Tři chlapi v chalupě.
Příběh tří generací mužů hospodařících v jedné venkovské chalupě vymyšlené obce Ouplavice potřeboval přesvědčivé herecké obsazení.
Roli nejstaršího člena rodiny, svérázného, přísného, ale v jádru dobráckého dědy Potůčka, dostal právě Lubomír Lipský.
Byla to nesmírně odvážná a riskantní volba. Lubomíru Lipskému bylo v té době pouhých osmatřicet let.
Musel hrát muže výrazně staršího, než byl on sám. Syna mu hrál Jan Skopeček, který byl ve skutečnosti pouze o dva roky mladší, a vnuka ztvárnil Ladislav Trojan.
Seriál se vysílal živě, což pro herce znamenalo mimořádný tlak.
Chyby nebylo možné jednoduše vystřihnout a herci museli dlouhé texty zvládat bez komfortu dnešní televizní výroby.
Lipský se na roli vrhl s neuvěřitelnou důkladností.
Maskéři ho proměňovali ve starce, ale velkou část charakteru postavy si vytvořil sám.
Odpozoroval způsob chůze, držení těla i řeč starých vesničanů a k iluzi stáří mu pomáhala také charakteristická fajfka v ústech.
Filmové perly bratra Oldřicha a Georg Camel
Zatímco na televizní obrazovce kraloval jako děda Potůček, na filmovém plátně vytvořil nezapomenutelný tandem se svým mladším bratrem, režisérem Oldřichem Lipským.
Byli dokonale sehranou tvůrčí dvojicí, která se navzájem inspirovala a doplňovala.
Oldřich přesně věděl, v čem spočívá bratrova genialita, a dokázal jeho komediální talent před kamerou dokonale využít.
V roce 1970 natočili kultovní parodii na brakové detektivky Čtyři vraždy stačí, drahoušku!.
Lubomír Lipský v roli nesmělého, plachého a věčně zmateného učitele kreslení a básníka Georga Camela, kolem kterého se kupí mrtvoly gangsterských bossů, předvedl vrcholné klaunské umění.
O dva roky později exceloval v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou, kde hrál svérázného cirkusového klauna Cibulku převlečeného za kuchařku ve školní jídelně.
Následovaly role v dalších diváckých hitech: Jáchyme, hoď ho do stroje!, Cirkus v cirkuse nebo Honza málem králem.
Lipský se stal symbolem zlaté éry české filmové komedie. Nikdy se nesnížil k laciným grimasám ani k podbízivosti.
Jeho komika byla čistá, laskavá, technicky dokonalá a vycházela z hlubokého pochopení lidské nedokonalosti.
Pod maskou věčného baviče a usměvavého klauna se však po celý život skrývala bolest z těžkých rodinných ztrát.
Život plný ztrát
Tragická smrt bratra Dalibora u rybníka Stráž byla pouhým začátkem řady ran.
V roce 1986 zasáhla rodinu další krutá zpráva: jeho milovaný bratr a umělecký partner Oldřich Lipský náhle zemřel během natáčení filmu Velká filmová loupež ve věku pouhých dvaašedesáti let.
Lubomír přišel o svého nejbližšího životního i profesního spojence. Ještě těžší však byla osobní tragédie, kterou si nesl hluboko v srdci. Jeho jediný syn Lubomír, který vystudoval FAMU a věnoval se filmové režii, tragicky zemřel na konci roku 1991 ve věku pouhých čtyřiceti let.
Den před Silvestrem odešel večer ven a domů se již nevrátil. Jeho tělo bylo později nalezeno zmrzlé. Objevovaly se informace, že ho předtím mohl postihnout infarkt.
Herec musel v sobě najít nepředstavitelnou sílu, aby tento nejhorší možný rodičovský trest přežil a dokázal dál vystupovat před lidmi.
Jeho největší celoživotní oporou a bezpečným přístavem byla jeho milovaná manželka Věra Kittlerová, tanečnice, se kterou se oženil v roce 1948. Jejich manželství patřilo k nejpevnějším svazkům v českém uměleckém prostředí. Prožili spolu přibližně padesát pět let a vychovali dceru Taťánu a syna Lubomíra.
Když Věra v roce 2003 zemřela, přišel Lipský o dalšího ze svých nejbližších lidí. Ani tehdy však nezatrpkl a velkou záchranou před smutkem pro něj zůstávala práce.
Lubomír Lipský patřil k mimořádným českým hercům svou neuvěřitelnou profesní dlouhověkostí a neutuchající vitalitou.
Hrál na divadelních prknech i po svých osmdesátých a devadesátých narozeninách.
Vystupoval v Divadle ABC a v Divadle Na Jezerce, kde sklízel ovace od o několik generací mladších diváků. Pamatoval si texty, na jeviště chodil vždy připravený a do vysokého věku si udržoval pověstný suchý humor.
Za své herectví získal řadu ocenění. V roce 1997 obdržel Cenu Thálie za roli Billa Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku a v roce 2006 následovala Cena Thálie za celoživotní mistrovství. V roce 2013 byl uveden do Dvorany slávy TýTý.
Až na sklonku léta roku 2015 začaly jeho obdivuhodné tělesné síly pomalu slábnout. Zhruba měsíc před smrtí byl hospitalizován kvůli horečkám a zápalu plic. V pátek 2. října 2015 Lubomír Lipský zemřel v Praze. Bylo mu úctyhodných dvaadevadesát let.
https://www.irozhlas.cz/kultura_divadlo/herecka-legenda-lubomir-lipsky-oslavil-devadesatiny-v-divadle-abc_201304192345_akottova
https://vysocina.rozhlas.cz/herecka-legenda-lubomir-lipsky-oslavil-devadesatiny-v-divadle-abc-7148327
https://dvojka.rozhlas.cz/komik-s-vadou-reci-a-trabli-s-rezimem-pribehy-slavnych-lubomir-lipsky-7462417
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zemrel-herec-lubomir-lipsky-bylo-mu-92-let_201510021832_akottova
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/215411000121002/cast/426446/
https://www.pelhrimovsko.cz/sinlipskych/index.php?page=lubomir_libsky.php
https://cnn.iprima.cz/herec-lubomir-lipsky-bydlel-v-honosne-vile-spolecne-s-hornickem-s-manzelkou-prozil-54-let-509725
https://www.denik.cz/umeni/lipsky_beru_lubomir_20080416.html
