Článek
Bylo úterý 20. července 2021, krátce před šestou hodinou večerní, tedy přesně ve špičce. Souprava linky 5 metra v Čeng-čou projížděla úsekem mezi stanicemi Chaj-tchan-s' a Ša-kchou Lu, když do tunelu pronikla přívalová voda ze zatopeného parkoviště depa Wu-lung-kchou.
Ochranná zeď depa už byla kolem páté hodiny odpolední protržená a voda se začala valit do systému. Vlak byl v 17:46 znovu vypraven, ačkoli nikdo přesně nevěděl, odkud voda přichází. O minutu později už zaplavila koleje. Ve 18:04 souprava přišla o proud a zastavila se přímo v zaplavovaném tunelu.
Uvnitř bylo téměř tisíc lidí – podle pozdějšího vyšetřování se nakonec podařilo 953 cestujících bezpečně evakuovat – a voda dovnitř začala prosakovat prakticky okamžitě. Na sociálních sítích se krátce poté objevila videa, na kterých cestující stojí po hruď ve vodě a drží se madel u stropu vagonu, aby jim hlava zůstala nad hladinou.
Během pár minut sahala voda v zadním voze až po kotníky, o něco později po kolena. Cestující si mezi sebou začali natáčet a posílat videa, volali rodinám, volali na tísňové linky, sdíleli zoufalé prosby o pomoc na sociálních sítích. Marně. Vlak přitom zůstal stát na místě ještě zhruba tři hodiny, zatímco hladina uvnitř soustavně stoupala.
Chybné rozhodnutí dispečera
Situaci navíc zhoršilo rozhodnutí hlavního dispečera, který soupravě nařídil couvnout zhruba o třicet metrů zpátky – vlak se tím ale dostal do úseku kolejí, který byl přibližně o pětasedmdesát centimetrů níž než předtím, čímž se voda uvnitř vagonů ještě prohloubila.
Jedna z přeživších později popisovala, jak jí kolem deváté hodiny večerní sahala voda už ke krku. Kolem ní plakaly další ženy, v davu byly děti, těhotné ženy i starší lidé, někteří se třásli, zvraceli a lapali po dechu, jak jim docházel kyslík v uzavřeném prostoru vagonu. Lidé se navzájem utěšovali, ale postupně většina raději zmlkla, aby šetřila síly a vzduch.
„Byla jsem tehdy opravdu vyděšená,“ svěřila se jedna z žen čínskému deníku China Youth Daily. Podle jiné cestující nebyla nejděsivější věcí samotná stoupající voda, ale ubývající vzduch uvnitř stále více zaplaveného vagonu. Záchranáři nakonec museli do střechy vagonů prořezávat otvory a lidi ven tahat jednoho po druhém, zatímco další jednotky hasičů a vojáků zasahovaly na zatopených nástupištích, kde na některých místech probíhala i resuscitace lidí vytažených z vody v bezvědomí.
Proč?
Jak se něco takového mohlo stát? Mezi 17. a 23. červencem 2021 postihly provincii Che-nan mimořádné, extrémní deště, jaké tamní meteorologové nezaznamenali za celých šedesát let vedení záznamů. Jen během čtyřiadvacetihodinového období kolem 20. července napršelo ve městě 624,1 milimetru srážek – tedy téměř tolik, kolik Čeng-čou obvykle dostane za celý rok.
Místní meteorologové takové srážky označili za jev, který se statisticky opakuje jednou za tisíc let. Přitom cíl, který si město v oblasti odvodnění stanovilo až do roku 2030, počítal se zvládnutím pouhých 199 milimetrů srážek za den – tedy zlomku toho, co realita předvedla během jediného odpoledne.
Vedení metra i městští úředníci přitom podle pozdějšího vyšetřování ignorovali sérii včasných varování, která vydával meteorologický úřad Čeng-čou, a s vyhlášením nouzového stavu otáleli. Ještě odpoledne přitom bylo jasné, že situace je vážná – jiné linky metra ve městě už kvůli záplavám měly problémy a byly poškozené.
Linka 5 přesto zůstávala v provozu, vlaky dál jezdily a nabíraly cestující do stanic, ačkoliv voda pronikala do systému stále intenzivněji. První oficiální údaje o tragédii zveřejnily úřady už v noci a ráno 21. července. Potvrdily tehdy dvanáct mrtvých a pět zraněných.
Provozovatel metra však dlouho neposkytoval věrohodné vysvětlení, proč nebyl provoz zastaven navzdory hrozící bouři a opakovaným problémům se zatékáním. O pár dní později, 25. července, záchranáři objevili těla dalších dvou pohřešovaných cestujících, takže konečný počet obětí přímo v metru vzrostl na čtrnáct.
Důvěru veřejnosti navíc podkopala i další okolnost – vytažené vagony byly během vyšetřování zakryty černou plachtou, což živilo podezření, že skutečný počet obětí mohl být vyšší, než kolik úřady oficiálně přiznaly.
Manželka jednoho ze zemřelých cestujících později na sociální síti Weibo veřejně obvinila společnost Zhengzhou Metro Group z hrubého porušení povinností. Napsala, že firma se na povodeň dostatečně nepřipravila, nechala linku 5 v provozu i poté, co jiné linky už byly poškozené, a cestující z tunelu neevakuovala včas, takže lidé zůstali uvěznění zhruba hodinu, než začala skutečná záchranná akce.
Administrativní trest
Katastrofa v metru se navíc odehrávala v kulisách mnohem širší krize. Ve stejných dnech čínská armáda vydala varování před možným protržením přehrady Yihetan u města Luo-jang, tisíce vojáků byly nasazeny na evakuace a stavbu protipovodňových bariér a z ohrožených oblastí byly evakuovány desítky tisíc lidí.
Prezident Si Ťin-pching označil situaci za „vážnou“ a nařídil úřadům na všech úrovních upřednostnit ochranu životů a majetku obyvatel. Jeho pokyn byl zveřejněn až následující den, kdy už byla katastrofa v plném proudu, ale konečný rozsah tragédie tehdy ještě nikdo neznal.
Neštěstí v metru bylo přitom jen jednou z tragédií toho večera – téhož dne se v tunelu na dálnici Ťing-kuang Pej Lu utopilo šest lidí, mezi nimi i dva žáci střední školy, kteří do zatopeného tunelu vjeli na elektrokole. Celkový bilanční účet za povodně v Che-nanu byl mnohem vyšší, než se zpočátku zdálo.
Úřady nejprve hlásily zhruba devětadevadesát obětí, později číslo navýšily na 302 a nakonec, po vyšetřování ústřední vlády, přiznaly 398 mrtvých nebo nezvěstných v celé provincii – z toho 380 přímo ve městě Čeng-čou. V podzemních prostorách, jako jsou garáže, tunely a metro, zemřelo celkem devětatřicet lidí.
V lednu 2022 zveřejnila čínská vláda výsledky rozsáhlého vyšetřování celé katastrofy. Zjištění byla nekompromisní: městský výbor Komunistické strany i vedení Čeng-čou byly podle zprávy vinny zanedbáním povinností a hrubým pochybením.
Úřady podle vyšetřovatelů vědomě zatajovaly nebo opožďovaly hlášení o počtu mrtvých a nezvěstných – nevedly denní evidenci obětí, jak měly, a záměrně bránily nahlášení až 139 dalších případů. Konkrétně u metra vyšetřovatelé potvrdili, že reakce společnosti Zhengzhou Metro Group byla pomalá a chaotická, což způsobilo vážná zpoždění při záchraně cestujících.
Za přitěžující okolnost označili i chybu při řízení a dispečerském vedení soupravy a fakt, že depo Wu-lung-kchou bylo oproti schválenému projektu nezákonně změněno, navíc se špatně provedeným ochranným opevněním, což snížilo jeho odolnost vůči záplavám.
Následky pro odpovědné osoby byly citelné. Tajemník městského výboru strany v Čeng-čou Sü Li-i byl odvolán z funkce a disciplinárně potrestán, náměstek primátora Wu Fu-min byl odvolán a primátorka Chou Chung dostala vážné stranické varování a byla správně degradována.
Celkem bylo administrativně potrestáno devětaosmdesát úředníků, policie navíc vyšetřovala a zatkla osm zaměstnanců firem podezřelých z možné trestní odpovědnosti za katastrofu – mezi nimi i hlavního projektanta zatopeného depa metra.
V týdnech po neštěstí se u vchodu do stanice metra na lince 5 začaly hromadit kytice a vzkazy od obyčejných obyvatel Čeng-čou, kteří tak uctívali památku zemřelých cestujících. Fotografie truchlících lidí s telefony v rukou, stojících před vchodem do stanice obklopeným květinami, obletěly čínský internet a staly se jedním ze symbolů celé tragédie.
Zdroje:
https://www.mem.gov.cn/gk/sgcc/tbzdsgdcbg/202201/P020220121639049697767.pdf
https://www.reuters.com/world/china/china-orders-immediate-review-subway-flood-controls-rains-continue-2021-07-22/
https://www.reuters.com/world/china/death-toll-flooding-chinas-henan-province-rises-302-2021-08-02/
https://www.reuters.com/world/china/beijing-punishes-local-officials-handling-deadly-henan-floods-2022-01-21/
https://www.theguardian.com/world/2021/jul/22/china-floods-military-blasts-dam-release-water-as-floods-death-toll-climbs
https://www.theguardian.com/world/2022/jan/23/chinese-provincial-officials-concealed-scores-of-deaths-from-flood-disaster
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9518579/
