Článek
Eva Foustková se narodila 2. ledna 1911 v Kladně. Pocházela z kulturně založené rodiny. Jejím otcem byl lékař Zdeněk Foustka, bratrem právník Radim Neumann Foustka a mezi její příbuzné patřili také politik Prokop Drtina a novinář Ivan Herben.
V mládí se přátelila s Annou a Herbertou Masarykovými, vnučkami prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Nebyla tedy přímou součástí prezidentské rodiny, ale poznala zblízka prostředí, které bylo s prvním prezidentem republiky neodmyslitelně spojeno.
V roce 1937 absolvovala herectví na pražské konzervatoři. Už během studií hostovala v Národním divadle a přiklonila se k levicové umělecké avantgardě. Komunistickému přesvědčení zůstala věrná dlouhá léta, do Komunistické strany Československa vstoupila ještě před válkou a vystoupila z ní až v roce 1968, kdy sovětská okupace definitivně zničila její víru v tehdejší režim.
Po škole zamířila do Východoslovenského národního divadla v Košicích, kde působila v letech 1937 až 1938. Krátce hrála také na Lidové scéně v pražském paláci Unitaria a mezi lety 1939 a 1941 působila v zájezdovém souboru Karla Jičínského.
V období nacistické okupace se vrátila do rodného kraje. V letech 1942 až 1945 byla členkou Městského divadla Kladno. Právě tam poznala režiséra Jaroslava Novotného, svého prvního manžela. Narodil se jim syn Jiří.
Po válce pokračovala v Liberci, v divadle Modrá halena. Následovalo pražské Divadlo mladých pionýrů, jehož byla v letech 1948 až 1949 poslední ředitelkou. Poté působila v Divadle S. K. Neumanna, znovu v Kladně a nakonec našla svůj nejdůležitější profesní domov v pražském Divadle Jiřího Wolkera.
Zde od roku 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1971 pracovala jako herečka, režisérka i členka uměleckého vedení. Její výrazný lyricko-charakterní talent se uplatňoval hlavně v inscenacích pro děti a mládež. Nebyla herečkou, která by sbírala titulní role ve velkých filmech, ale na jevišti měla zásadní vliv na podobu souboru.
Hrála například v inscenacích Napoleon, Divoká kachna, Ženichové, Princezna Pampeliška, Sluha dvou pánů, Čáry máry fuk, Tři babičky a kanárek nebo Strýček Váňa. Režírovala mimo jiné Petra a Lucii, Kdo hledá, najde, Rusalku, Divotvorný klobouk a vlastní scénickou úpravu Vančurovy knihy Kubula a Kuba Kubikula.
V polovině šedesátých let hostovala také v Hudebním divadle Karlín, kde si zahrála například paní Higginsovou v My Fair Lady. Naposledy vystoupila na jevišti Činoherního klubu v Kačerově inscenaci Strýčka Váni v roce 1971.
Anna Kazdová z Dovolené s Andělem
Filmová práce Evy Foustkové byla ve srovnání s divadlem mnohem méně rozsáhlá. Před kamerou hrála většinou epizodní postavy žen z lidu, matek, dělnic, venkovských žen a později starších dam.
Debutovala v poetickém Krškově snímku Řeka čaruje z roku 1945 jako žena na veselici. V padesátých letech se objevila ve filmech Divotvorný klobouk, Dovolená s Andělem, Botostroj a Ročník 21.
Právě v Dovolené s Andělem ztvárnila uklízečku Annu Kazdovou, tetu Marienky. Není to velká role, ale patří k těm, které v paměti diváků zůstávají. Film Bořivoje Zemana o revizorovi Gustavu Andělovi, kterého na odborářskou rekreaci vyšlou proti jeho vůli, se stal jedním z nejreprízovanějších titulů české poválečné komedie.
Jaroslav Marvan jako věčně nespokojený Anděl ve filmu dominuje, vedle něj však funguje i množství drobných postav. Eva Foustková do téhle mozaiky zapadla přesně: nenápadná, civilní, ale výrazná natolik, že ji divák pozná i po desítkách let.
V šedesátých letech se objevila ve filmech Králíci ve vysoké trávě, Ztracená tvář, Jak se zbavit Helenky, Noc nevěsty a Dívka se třemi velbloudy. Hrála také ve snímku Pasťák, natočeném v roce 1968, který se kvůli normalizačnímu zákazu dostal k divákům až po roce 1990.
Výraznější úlohu dostala v detektivce Jiřího Sequense Partie krásného dragouna, kde ztvárnila zavražděnou soukromnici Františku Zuzánkovou. Za její nejzajímavější filmový výkon však biografické prameny považují němou roli venkovské ženy ve Kachyňově Škaredé dědině z roku 1975, v níž pracovala především mimikou a pohledem.
Vedle filmu působila i v rozhlase, televizi a dabingu. Diváci ji mohli slyšet například jako slepou babku v českém znění pohádky Mrazík.
Manželství s Josefem Kemrem
Josef Kemr nebyl pro Evu Foustkovou jen kolegou z Dovolené s Andělem. V roce 1950 se za něj provdala a jejich manželství trvalo až do její smrti, tedy téměř sedmadvacet let.
Manželé nejdřív žili v pražských Záběhlicích, později se přestěhovali do Nerudovy ulice na Malé Straně. Podle vzpomínek lidí z jejich okolí nebyl jejich vztah jen klidným soužitím dvou herců. Vedli dlouhé debaty o politice, náboženství, filozofii, divadle i umění.
Kemr byl hluboce věřící a v mnoha věcech se s Foustkovou lišil. Ona si naopak nesla zkušenost s levicovým přesvědčením, od kterého se po roce 1968 definitivně odvrátila. Přesto spolu dokázali žít a hledat společnou řeč.
Eva Foustková byla podle dobových hodnocení mimořádně citlivá herečka s přesným výrazem, výbornou mimikou a přirozeným pohybem. Velkou část svého talentu vložila do práce pro dětské a mladé publikum, které nebývá tak viditelné jako slavné filmové role, ale je pro divadlo stejně důležité. Eva Foustková zemřela 20. února 1977 v Praze, ve věku šestašedesáti let.
https://biography.hiu.cas.cz/wiki/FOUSTKOV%C3%81_Eva_1911%E2%80%931977
https://www.csfd.cz/tvurce/23005-eva-foustkova/biografie/
https://www.kinobox.cz/osobnosti/25664-eva-foustkova
http://libri.cz/databaze/film/heslo/1010
https://www.fdb.cz/osobnost/7428-eva-foustkova
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/25664-eva-foustkova.html
https://www.csfd.cz/film/10090-dovolena-s-andelem/prehled/
