Článek
Dickinson H. Bishop se narodil 24. března 1887 v Dowagiacu v Michiganu. Už v mládí prožil první rodinnou tragédii: jeho první žena Mary Beckwith Leeová zemřela roku 1910 krátce po porodu a jejich dítě nepřežilo ani první den života.
Bishop po ní zdědil majetek a podíl spojený s firmou Round Oak Stove Company. Když se pak 7. listopadu 1911 oženil s devatenáctiletou Helen Margaret Waltonovou, patřili oba k majetné společenské vrstvě Michiganu.
Helen byla jedinou dcerou Jerolda Waltona, úspěšného výrobce nábytku ze Sturgisu. Novomanželé se vydali na dlouhou cestu po Evropě a severní Africe. Čtyři měsíce cestovali po Egyptě, Itálii, Francii a Alžírsku. Dickinson jí během cesty koupil malého psa jménem Freu Freu, kterého Helen později vzala i na palubu Titaniku.
Věštba
S příběhem Bishopových se dodnes pojí historka o egyptské věštkyni. Podle pozdější verze měla Helen předpovědět, že přežije ztroskotání lodi a zemětřesení, ale nakonec ji zabije automobilová nehoda. Je to silná, téměř filmová zápletka.
Jisté je, že se manželé na konci svatební cesty rozhodli vrátit do Ameriky na palubě nové lodi White Star Line. 10. dubna 1912 nastoupili v Cherbourgu na Titanic jako cestující první třídy. Bydleli v kajutě B-49.
Večer 14. dubna 1912 Helen spala a Dickinson v kajutě četl. Titanic narazil do ledovce ve 23:40. Helen později při senátním vyšetřování vypověděla, že ji manžel vzbudil zhruba o čtvrt na dvanáct a řekl jí, že loď do něčeho narazila.
Oblékli se a vyšli na palubu. Neviděli však nic, co by jim okamžitě vysvětlilo rozsah nebezpečí. Helen před komisí vzpomínala, že cestující byli dosud ohromeni hlavně luxusem lodi.
„Nemysleli jsme na nic jiného než na nádheru lodi, na to, jak je úžasná,“ vypověděla později.
Manžele nakonec varoval jejich známý Albert Stewart. Bishopovi se znovu vydali na palubu, kde se rozbíhalo spouštění prvních člunů. Stewart zahynul.
Dickinson a Helen nastoupili do záchranného člunu číslo 7, prvního spuštěného na pravoboku Titaniku. Na vodu šel přibližně ve 00:45. Člun měl kapacitu výrazně vyšší, přesto v něm po spuštění sedělo jen asi 28 lidí.
Helen při výslechu uvedla, že ona i manžel byli do člunu doslova postrčeni. V člunu byli jen tři členové posádky, takže s veslováním pomáhali i cestující včetně Helen.
Její pes Freu Freu zůstal v kajutě. Helen později vysvětlovala, že nemohla nést psa v náručí ve chvíli, kdy se zachraňovaly ženy a děti.
Když Titanic zmizel pod hladinou, člun byl už dost daleko. Přesto jeho pasažéři slyšeli křik lidí ve vodě. Bishopovi se nakonec dostali na palubu Carpathie krátce po páté ráno. Jejich svědectví pro americký Senát patří k dochovaným přímým výpovědím o prvních minutách evakuace.
Otázky kolem „novomanželů“
Po příjezdu do New Yorku Helen některým novinám řekla, že slyšela pokyn, aby byli do člunu přednostně posíláni novomanželé. Při senátním vyšetřování to ale nezopakovala.
Dickinson naopak vypověděl, že v místě, kde nastupovali, neslyšel ani rozkaz „ženy napřed“, ani výzvu, aby muži ustoupili. Záchrana v prvních minutách proto podle jeho svědectví neprobíhala v panice, ale zároveň lehce chaoticky.
Později se objevily i pomluvy, že se Dickinson měl do člunu dostat převlečený za ženu. Neexistuje pro ně důkaz. Patřily k poválečné vlně podezření namířené proti mužům z první třídy, kteří katastrofu přežili.
Helen byla už během plavby na Titaniku těhotná. 8. prosince 1912 porodila syna Randalla Waltona Bishopa. Zemřel o dva dny později.
Pro pár, který se jen několik měsíců předtím stal symbolem šťastně zachráněných novomanželů, to byla další zdrcující rána. Titanic přežili oba. O dítě však přišli téměř okamžitě.
Pak přišla další zvláštní shoda. Během pobytu v Kalifornii Bishopovi zažili zemětřesení. Země se pod nimi otřásla, ale stejně jako z Titaniku i z téhle katastrofy oba vyvázli živí.
Historka z Egypta tím najednou přestávala působit jako nevinná dovolenková kuriozita. Helen měla přežít ztroskotání lodi — přežila Titanic. Měla přežít zemětřesení — i to se stalo. Z celé věštby tak zbývala poslední část. Automobilová nehoda. A právě ta měla přijít v listopadu 1913.
Autonehoda, po níž už nebyla stejná
Dne 15. listopadu 1913 se Helen těžce zranila při automobilové nehodě během cesty z Kalamazoo do Dowagiacu. Vůz narazil do stromu a Helen utrpěla devastující zlomeninu lebky. Dobový tisk zprvu uváděl, že možná nepřežije. Lékaři jí nakonec do lebky vložili kovovou destičku a Helen se zotavila. Následky však byly vážné a dlouhodobé.
Pozdější prameny spojují právě toto zranění se změnami jejího zdravotního a psychického stavu. Přesnou příčinu rozpadu manželství dnes nelze zredukovat na jednu událost, ale jisté je, že se Bishopovi v lednu 1916 rozvedli. Helen získala vysoké výživné ve výši 100 000 dolarů.
V březnu 1916 Helen pobývala u přátel v Danville ve státě Illinois. Podle tradované verze tam upadla. další prameny hovoří o náhlém zhoršení zdravotního stavu. Její úmrtní list jako příčinu smrti uvádí Jacksonovu epilepsii.
Helen Bishopová zemřela v polovině března 1916, ve věku pouhých 23 let. Byla pohřbena vedle svého syna na hřbitově Oak Lawn ve Sturgisu.
Ironií osudu se noviny v Dowagiacu věnovaly v témže vydání nejen její smrti, ale i zprávě o Dickinsonově novém manželství se Sydney Boyceovou. Dickinson Bishop pak sloužil za první světové války v americké armádě. Později žil v Ottawě ve státě Illinois, kde zemřel 16. února 1961 ve věku třiasedmdesáti let.
https://www.encyclopedia-titanica.org/titanic-survivor/dickinson-bishop.html
https://www.encyclopedia-titanica.org/titanic-survivor/helen-bishop.html
https://www.titanicinquiry.org/USInq/AmInq11BishopH01.php
https://www.titanicinquiry.org/USInq/AmInq11BishopD01.php
https://historybecauseitshere.weebly.com/helen-and-dickinson-bishop-survive-an-earthquake-and-the-titanic.html
https://michi101.blogspot.com/2013/09/michiganders-aboard-titanic-part-i.html
https://www.inkl.com/news/did-this-fortune-teller-predict-the-sinking-of-the-titanic
