Děloha vs stát: domácí porody v ČR

Rozum vylétá oknem především v případě domácích porodů. Ačkoliv byly opakovaně prokázány jako bezpečné pro nízkorizikové rodičky, jsou v rámci ČR stále velmi kontroverzním tématem. Mnoho jedinců z řad odborné i laické veřejnosti je odsuzuje. Možná je za tím zakořeněný strach, ale určitě také předsudky a ignorace statistik.

Například článek prof. Pafka na iDnes z dubna 20231) vyděsí čtenáře už svým takřka clickbaitovým titulkem: „Úmrtnost dětí je při domácích porodech dvojnásobná“. Bohužel má toto tvrzení i samotný článek pochybné základy. Pan profesor v textu jako zdroj uvádí systematický přehled (tzn. syntézu dostupných empirických výzkumů) z renomovaného časopisu Lancet. To by bylo samozřejmě v pořádku, kdyby ovšem nechybělo datum, autor či jiné vodítko ke zdroji. Přitom Lancet vydal řadu dohledatelných systematických přehledů zkoumajících domácí porody, které je minimálně v posledních letech nevidí zdaleka tak černě jako pan profesor. Naopak.

Tyto přehledy vykazují velmi uklidňující výsledky. Tak třeba přehled z roku 2019 (Hutton, 20192)) konstatuje, že novorozenecká úmrtnost je během domácích i nemocničních porodů u nízkorizikových žen shodná. O rok později (Reitsma, 20203)) Lancet uvádí, že dobrých výsledků porodu se ženy s vyšší pravděpodobností dočkají doma. Obě práce přitom zahrnují výsledky přibližně půl milionu plánovaných porodů doma a jsou velmi důkladné. Dostupné studie podrobně hodnotí pomocí standardizovaných nástrojů a do přehledů se řadí jen ty nejkvalitnější.

V roce 2023 jde Cochrane database ještě dál a v systematickém přehledu (Olsen, 20234)) už pokládá otázku obráceně, zda je pro ženy „s nízkým rizikem“ vlastně nemocniční porod srovnatelně bezpečný s porodem doma. Dle statistik si totiž rodičky z nemocnic odnášejí mnohem více zdravotních následků. Revidovaná studie navíc uvádí důležitý bod. Vyspělá nemocniční péče a bezpečné císařské řezy nemusí být v budoucnosti vždy dostupné. Mimo jiné i kvůli snižující se účinnosti antibiotik.

Jako nezodpovědný risk nerozumných těhotných nevycházejí domácí porody ani z The Birthplace Study5), kterou prováděla Oxfordská univerzita ve spolupráci s King's College London a City university. Největší analýza svého druhu byla publikována v roce 2011 a je pravidelně aktualizována. Porody doma v ní vykazují skvělé výsledky v dosažení porodu bez zbytečných zásahů, poranění a poškození zdraví, a to především zcela jednoznačně u vícerodiček. Drobné zvýšení rizik pro novorozence zde bylo zaznamenáno pouze u prvorodicek. Možnost rodit doma pro nízkorizikové rodičky tak byla vyhodnocena jako naprosto legitimní.

Následná studie z roku 2015 pak podporu domácích porodů pro vícerodičky vyloženě doporučuje. Porodní domy, centra vedená porodními asistentkami a zařízení podobné kategorie, které ve studii také bodují, jsou v Česku bohužel stále hudbou budoucnosti.

Zdá se, že plodná diskuze o porodech doma bez zbytečných emocí na obou stranách stále není možná. Jakékoliv argumenty pro porod doma jsou smeteny ze stolu s tím, že nízká novorozenecká úmrtnost v ČR je jasným důkazem perfektního systému péče a ten je mimo jiné postaven na omezování možnosti svobodné volby místa porodu. Studie přitom jasně a dlouhodobě ukazují, že větší počet domácích porodů neznamená, že bude umírat více dětí.

Např. ze srovnávací analýzy, kterou v roce 2022 pub­likoval tým z ČVUT Global Pediatric Health (Galkova a další, 20226)), je patrné, že ve státech Evropské unie počet domácích porodů s novorozeneckou úmrtností nikterak nekoreluje. Ve státech jako Norsko, Finsko, Švédsko či Island, kde jsou domácí porody nejen legální, ale i společensky přijatelné, mají novorozeneckou úmrtnost obdobnou nebo dokonce nižší než u nás (zdroj: Eurostat Database).

Zdá se, že lze dovolit ženám vybrat si místo porodu a zachovat skvělé výsledky. Zásadní je potom efektivní integrace domácích porodů do systému zdravotnické péče (např. dostupnost patřičně vzdělaných porodních asistentek, rozvoj spolupráce a vzájemné důvěry lékařů, zdravotníků z porodnic a komunitních porodních asistentek, která vede k bezproblémové možnosti převozu do porodnice v případě potřeby atd.)

Dle všech výše zmíněných studií a analýz bychom celospolečenský mýtus, že porod doma je šílený hazard, mohli snad konečně rozpustit. Proč tomu tak není a na domácí porody se stále díváme skrz prsty? Jistě k tomu přispívá značný nepoměr ve sdílení „dobré praxe“. Zatímco nepovedený domácí porod se téměř s jistotou dostane na titulní strany, o stovkách až tisících domácích porodů, které proběhnou bez komplikací, nikdo nemluví. Nemáme ani přesné statistiky, kolik dětí se v Čechách každý rok doma narodí.

Česká legislativa donedávna nechávala porodní asistentky z hlediska možnosti asistence u domácích porodů v patové situaci. Přestože jim to evropská legislativa garantuje a mají veškeré odborné vzdělání, k porodům doma nedostávaly oprávnění. Je to asi největší absurdita českého přístupu. Domácí porody považujeme za nebezpečné, matky označíme jako hazardérky a těm nejpovolanějším - totiž porodním asistentkám - zakážeme poskytovat zdravotní péči u porodu doma. Vznikla tak paradoxní situace, kdy ženě plánovaně rodící mimo zdravotnické zařízení mohl pomáhat takřka kdokoli. Kromě porodních asistentek, lékařek a lékařů.

Velkým posunem v rámci naší kotliny je loňské rozhodnutí Ústavního soudu7), díky kterému už porodní asistentky nemusí být u domácího porodu pouze „načerno“ s hrozbou postihu ve výši až 1 milion korun. Soud uznal, že „rozhodnutí ženy, kde chce porodit své dítě, je její svobodná volba úzce spjata s její osobní autonomií a tělesnou i duševní nedotknutelností“. Z pohledu stávající úpravy však nepůjde o poskytování zdravotní péče. Vedení porodu jakožto zdravotní službu totiž poskytují porodní asistentky (a další oprávněné osoby) pouze ve zdravotních zařízeních.

S tím přichází obrovský problém. Pokud se nejedná o poskytnutí zdravotní služby, nikdo nemá povinnost takový porod hlásit. Už tak spletitá a nepřehledná právní úprava v oblasti porodních asistentek se stává ještě více nepřehlednou. Ústavní soud proto na závěr apeloval na dotčené orgány, aby respektovaly principy srozumitelnosti a předvídatelnosti práva a do budoucna reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a v oblasti reprodukčních práv.

Osobně jsem čekala, že tato kauza a průlomový rozsudek zaplní titulky všech médií, stejně jako tomu je v případech komplikovaných domácích porodů. Mýlila jsem se. Je to zvláštní. Pokud jde o statisticky okrajovou záležitost, nejedná se o nebezpečnou volbu a nikdo nikoho rodit doma nenutí, proč domácí porody tolik vadí? Je možné, že nabourávají mocenskou strukturu a vrací ženskou plodnost zpět do rukou žen? Jak řekla jedna česká právnička, debaty o domácích porodech jsou českou verzí diskuzí o potratech v Polsku. V obou případech se bavíme o ženské tělesné integritě a svobodě.

Rozhodně se však v českém porodnictví blýská na lepší časy. Mnoho našich lékařů a lékařek posouvá rutinní praktiky se socialistickým nádechem k medicíně založené na respektující péči a důkazech a mezinárodních doporučeních pro dobrou péči (NICE Guidelines či doporučení WHO). Domácí porod nadále zůstává důležitým symbolem ženské autonomie a připomínkou toho, jak může vypadat fyziologický porod bez rušení a zásahů – a že je vůbec možný.

Svrchovaným cílem někde v dáli je, aby takový porod (tedy bez rušení a zbytečných zásahů, ale s respektem a podporou) mohla zažít každá žena na porodním sále v každé porodnici. Aby laskavá profesionální podpora byla samozřejmostí a umožnila všem bez rozdílu co nejlepší a nejhladší porod. Tak, aby ženy z porodnice odcházely nejen zdravé, se zdravými dětmi, ale i s posilujícím pocitem do počátku mateřství a zbytku svého života.

I proto je třeba se neustále ptát, co v České republice považujeme za „dobré výsledky“. Stačí nám „pouhé“ přežití rodiček a novorozenců, nebo se konečně chceme začít zajímat i o komplexní zdravotní a psychologické následky porodu?

1, KOMENTÁŘ: Úmrtnost dětí je při domácích porodech dvojnásobná, píše Pavel Pafko. Online. IDnes.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pavel-pafko-komentar-domaci-porody-riziko-bezpeci.A230410_212843_domaci_kori. [cit. 2025-04-15].

2, HUTTON, Eileen K.; REITSMA, Angela; SIMIONI, Julia; BRUNTON, Ginny a KAUFMAN, Karyn. Perinatal or neonatal mortality among women who intend at the onset of labour to give birth at home compared to women of low obstetrical risk who intend to give birth in hospital: A systematic review and meta-analyses. Online. EClinicalMedicine. 2019, roč. 14, s. 59-70. ISSN 25895370. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.eclinm.2019.07.005. [cit. 2025-04-15]. Shrnutí a metaanalýza zahrnuje 14 studií z let 1990-2018, popisujících přibližně 500.000 porodů plánovaných doma, v rozvinutých zemích se srovnatelnou úrovní medicíny jako je u nás.

3, REITSMA, Angela; SIMIONI, Julia; BRUNTON, Ginny; KAUFMAN, Karyn a HUTTON, Eileen K. Maternal outcomes and birth interventions among women who begin labour intending to give birth at home compared to women of low obstetrical risk who intend to give birth in hospital: A systematic review and meta-analyses. Online. EClinicalMedicine. 2020, roč. 21. ISSN 25895370. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.eclinm.2020.100319. [cit. 2025-04-15]. Shrnutí a metaanalýza zahrnuje 16 studií z let 1990-2019, popisujících přibližně 500.000 porodů plánovaných doma, v rozvinutých zemích se srovnatelnou úrovní medicíny jako je u nás.

4, OLSEN, Ole a CLAUSEN, Jette A. Planned hospital birth compared with planned home birth for pregnant women at low risk of complications. Online. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2023, roč. 2023, č. 3. ISSN 14651858. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/14651858.CD000352.pub3. [cit. 2025-05-04].
Pravidelně aktualizovaná metaanalýza, která v roce 1998 začínala se souborem přibližně 25.000 porodů doma.

5, Perinatal and maternal outcomes by planned place of birth for healthy women with low risk pregnancies: the Birthplace in England national prospective cohort study. Online. BMJ. 2011, roč. 343, č. nov23 4, s. d7400-d7400. ISSN 0959-8138. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bmj.d7400. [cit. 2025-04-15]. Studie porovnávala 250 aspektů u téměř 65000 porodů v letech 2008-2010.

6, GALKOVÁ, Gabriela; BÖHM, Pavel; HON, Zdeněk; HEŘMAN, Tomáš; DOUBRAVA, Radan et al. Comparison of Frequency of Home Births in the Member States of the EU Between 2015 and 2019. Online. Global Pediatric Health. 2022, roč. 9. ISSN 2333-794X. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/2333794X211070916. [cit. 2025-04-15].

7, Porodní asistentky mohou vést domácí porody. Při poskytování této služby však nepůjde o poskytování zdravotní péče. Online. Ústavní soud. 2024. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/porodni-asistentky-mohou-vest-domaci-porody-pri-poskytovani-teto-sluzby-vsak-nepujde-o-poskytovani-zdravotni-pece. [cit. 2025-04-15].