Hlavní obsah
Obchod a průmysl

40 let od největší chemické katastrofy. Americká továrna na pesticidy v Bhópálu zabila 10tisíce lidí

Foto: Pixabay

V noci z 2. na 3. 12. 1984 došlo v továrně na pesticidy v indickém Bhópálu k havárii, která si vyžádala na 20 tisíc obětí. Tato katastrofa je citelná dodnes, rodí se zde postižené děti.

Článek

Už je to 40 let, přesto následky této největší chemické katastrofy v dějinách přetrvávají do dneška. Tehdy se v noci z 2. na 3. prosince 1984 indické město Bhópál bez nadsázky řečeno proměnilo v plynovou komoru. Desítky tun chemikálie methylisokyanát (MIC), které unikly z továrny na pesticidy americké společnosti Union Carbide India Ltd (UCIL), zabily během několika málo hodin tisíce lidí. Tragédie si dohromady vyžádala víc než 20 tisíc životů, bezprostředně přitom zasáhla přes půl milionu lidí.

Foto: Bhopal Medical Appeal, Martin Stott, Volné užití, Wikimedia Commons

Továrna na pesticidy v Bhópálu.

Varování, která nikdo neposlouchal

Továrnu v Bhópálu nechala v roce 1969 postavit americká společnost Union Carbide India Ltd s cílem vyrábět pesticid Sevin za použití methylisokyanátu jako meziproduktu. Tato společnost již vlastnila podobný závod v USA. Při realizaci své indické pobočky se ale snažila co nejvíc ušetřit, a tak při výstavbě používala mnohem levnější materiály.

Již v roce 1976 si místní odbory stěžovaly na znečištění z provozu bhópálské továrny. O pár let později zemřel jeden z pracovníků poté, co nešťastnou náhodou vdechl velkou dávku jedovatého plynu fosgenu. V roce 1981 došlo v továrně k úniku dalších chemikálií, včetně fosgenu, methylisokyanátu a mono-methylaminu, které zaměstnancům způsobily vážná zranění. Dva roky před tragédií se v místních novinách objevil článek s varováním: „Probuďte se, obyvatelé Bhópálu, stojíte na okraji sopky.“

Do ovzduší se dostaly desítky tun methylisokyanátu

Továrna v Bhópálu měla tři obří nádrže na kapalný methylisokyanát, přičemž v prosinci 1984 byla jedna z nich (E610) naplněna 42 tunami látky, což bylo víc než povolené maximum. Velkým problémem navíc tehdy bylo, že kvůli úspoře 70 dolarů denně zastavila společnost Union Carbide India ve své bhópálské továrně provoz chladicího systému, který měl udržovat methylisokyanát při teplotě 0 °C. Nefungovaly také plynové detektory a navíc tato firma opět kvůli úsporám propustila polovinu zaměstnanců, což výrazně oslabilo kontrolu nad celým provozem.

Jaký byl samotný prvopočátek Bhópálské tragédie? V noci z 2. na 3. prosince 1984 pronikla voda do vadné nádrže s 42 tunami methylisokyanátu, což vyvolalo nekontrolovanou chemickou reakci. Tlak a teplota v nádrži se během několika hodin zněkolikanásobily, a když se nádrž protrhla, během jediné hodiny unikly do ovzduší na čtyři desítky tun jedovatého plynu.

Lidé v Bhópálu zažili noc hrůzy, noční můra však pokračuje

Jak popisují přeživší, město se během několika minut ponořilo do bílé toxické mlhy. „Slyšela jsem křik a cítila pálení v očích a nose. Bylo to, jako by mi někdo nalil oheň do plic,“ vzpomíná v reportáži The Guardian jedna z přeživších Aziza Sultan. „Bylo to, jako by někdo spaloval chilli papričky. Nemohli jsme dýchat, oči nás pálily,“ říká přeživší Rehana Bi. Následný chaos v uličkách Bhópálu způsobil, že se členové rodin navzájem ztratili. Tisíce lidí zemřely na následky udušení, zvracení a popálení dýchacích cest. Spousta přeživších tehdy oslepla. Následující ráno byly ulice pokryté mrtvými těly.

Foto: YRF Entertainment - Netflix, Fair use, Wikimedia Commons

Tématu Bhópálské tragédie se mimo jiné věnovala streamovací společnost Netflix. V roce 2023 vznikla čtyřdílná minisérie s názvem Železničáři: Neznámý příběh Bhópálské tragédie roku 1984.

Následky Bhópálské havárie byly ničivé: okamžitě zemřelo 8 tisíc lidí, během několika dalších týdnů se počet obětí zvýšil na 20 tisíc. Kromě lidských životů však havárie ovlivnila i zvířata a přírodu – stromy zčernaly a zvířata hromadně hynula. Město Bhópál po této tragédii velmi rychle vyčerpalo kapacity k pohřbívání mrtvých. Ani krematoria nestačila a mrtvá těla musela být masově spalována na hranicích.

Kromě společnosti Union Carbide India Ltd, která byla majoritním vlastníkem továrny na pesticidy v Bhópálu, se velké kritiky okamžitě dočkaly také indická vláda a místní úřady. A to kvůli tomu, že na chemickou katastrofu počátkem prosince 1989 zareagovaly pozdě a nedostatečně.

Bhópálská katastrofa má dlouhodobé následky

Bhópálská katastrofa změnila k horšímu životy více než půl milionu lidí. V regionu se zvýšila úmrtnost novorozenců o 200 % a potratovost vzrostla až o 300 %. Přeživší trpí chronickými nemocemi, rakovinou, respiračními potížemi, poruchami reprodukce a genetickými defekty. Už po tři generace se v Bhópálu rodí děti s vrozenými vadami.

Chemické látky, které tehdy unikly, kontaminovaly půdu i podzemní vody. Testy v roce 1999 odhalily, že hladina rtuti v místních vodách je až 6milionkrát vyšší než limity stanovené EPA. Například voda i mateřské mléko obsahují nebezpečné látky jako trichlorethylen, který poškozuje vývoj plodu.

Studie navíc ukázaly, že dopad této chemické havárie byl mnohem širší, než se původně předpokládalo. Zdravotní následky se totiž objevily i u lidí žijících více než 60 kilometrů od původní bhópálské továrny na pesticidy.

Foto: Bhopal Medical Appeal, Volné užití, Wikimedia Commons

Pomník obětem zabitým a zmrzačeným v Bhópálu vytvořila v roce 1985 nizozemská přeživší holocaustu Ruth Waterman-Kupferschmidt.

Právní spory se vlečou do dneška

V roce 1985 indická vláda přijala zákon o úniku plynu v Bhópálu, který jí umožnil zastupovat oběti v právních sporech. Po několika letech došlo k mimosoudnímu vyrovnání, v rámci kterého společnost Union Carbide zaplatila indické vládě 470 milionů dolarů. Indická vláda však dotčeným obětem vyplatila pouze část těchto financí. V roce 2010 Nejvyšší indický soud nařídil indické vládě uvolnit dalších 137 milionů dolarů pro postižené. Tento soudní příkaz však nebyl dosud splněn, a tak se právní spory a protesty ze strany obětí a jejich rodin vlečou dál.

V roce 2001 společnost Union Carbide převzala firma Dow Chemical, která tvrdí, že za Bhópálskou katastrofu nenese žádnou odpovědnost. Aktivisté ovšem tuto tragédii označují za „korporátní genocidu“ a stále bojují za odpovědnost, spravedlivé odškodnění a vyčištění zamořeného území.

„Tato katastrofa stále zabíjí nové generace. Chceme, aby svět věděl, že tato tragédie nekončí – a že je třeba, aby se z ní někdo zodpovídal. Chceme spravedlnost pro oběti i pro budoucí generace,“ říká aktivistka Rachna Dhingra z Mezinárodní kampaně za spravedlnost v Bhópálu.

Zdroj:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bhopal_disaster

https://www.theguardian.com/global-development/2023/jun/14/bhopal-toxic-gas-leak-chemical-environmental-disaster-waiting-for-justice-union-carbide-dow

https://www.business-standard.com/about/what-is-bhopal-gas-tragedy

https://www.hsph.harvard.edu/news/features/40-years-after-bhopal-toxic-gas-leak-suffering-continues/

https://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2023/06/17/1181244389/the-worlds-worst-industrial-disaster-harmed-people-even-before-they-were-born

https://en.wikipedia.org/wiki/Bhopal_disaster

https://www.denik.cz/ze_sveta/bhopalska-katastrofa-madhjaprades-plyn-methylisokyanat.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz