Článek
Příspěvky, které se tváří jako pietní vzpomínky na oběti nacismu
Jsou černobílé, vypadají věrohodně a stylizují se do období druhé světové války. Jenže nejsou skutečné. Na sociálních sítích můžete v posledních týdnech narazit na fotky nejen z nacistických koncentračních táborů, které nejsou historickými dokumenty, ale výtvory umělé inteligence. A podle Památníku a muzea Osvětim-Březinka představují zásadní problém.
Některé facebookové stránky (například 90’s History či Historical Insights) zveřejňují příspěvky, které se tváří jako pietní vzpomínky na oběti nacistického řádění. Tyto příspěvky často obsahují jména skutečných obětí, jenže místo autentických fotek zde najdete fotografie vygenerované umělou inteligencí. V některých případech jsou k těmto AI snímkům přidány i zcela smyšlené příběhy. Ovšem lidé klikají, komentují a sdílejí.
„Takové příspěvky nejsou poctou obětem. Jsou to digitální výmysly, které přetvářejí památku ve smyšlený divadelní výstup,“ uvedl Památník a muzeum Osvětim-Březinka ve svém oficiálním prohlášení. Kritizuje především „estetizované falšování“, které klame veřejnost a podkopává důvěru ve skutečné dějiny.
Osvětim
Co je realita a co podvrh?
Velký rozruch aktuálně vzbudil například AI snímek židovského chlapce Léona Gorfinkela (1927–1942) s narozeninovým dortem v Osvětimi. Dalším případem je AI fotka nizozemské Židovky Heleny Waterman-de Jongové, kterou nacisté deportovali do Osvětimi v roce 1942. Osvětimský památník na svých oficiálních facebookových stránkách zveřejnil její ověřenou fotografii s krátkým popisem jejího osudu. Stránka 90’s History však nahradila původní snímek uhlazenou AI podobiznou a připojila pozměněný text. AI tvůrci podobným způsobem vygenerovali další „historické fotografie“. A to včetně těch, které zachycují orchestr složený z vězňů v koncentračním táboře Osvětim.
Publishing fake, AI-generated images of Auschwitz is not only a dangerous distortion. Such fabrication disrespects...
Posted by Auschwitz Memorial / Muzeum Auschwitz on Sunday, July 6, 2025
„Není to jen neetické. Je to nebezpečné. Takové příspěvky rozostřují hranici mezi realitou a fikcí. Lidé pak nejsou schopni rozlišit skutečnost od vymyšlené verze a zpochybňují i ověřené informace,“ varuje Karen Pollocková z Holocaust Educational Trust.
Znepokojení nad trendem AI fotek vyjadřují i potomci obětí, badatelé, pedagogové a přeživší. Ve stovkách kritických komentářů pod příspěvky na Facebooku a v reakcích na vyjádření Památníku Osvětim se objevují výzvy ke stažení obsahu, žádosti o označování AI obsahu a výčitky těm, kdo AI snímky bez rozmyslu sdílejí.
„Fotografie z té doby byly zrnitě šedé, pořízené tajně nebo v nelidských podmínkách. Tohle jsou jen líbivé simulace. A to je problém, protože začínáme přemýšlet, jestli byl skutečný i zbytek příběhu,“ upozorňuje jeden z komentujících.
Podle společnosti Meta AI snímky neporušují pravidla
Památník v Osvětimi oznámil, že kontaktoval provozovatele Facebooku, tedy společnost Meta. Informoval je o stránkách šířících falešné snímky, poskytl důkazy o manipulaci s obsahem a požádal o odstranění příspěvků. Reakce Mety však byla vlažná. Podle vyjádření této společnosti takový obsah neporušuje komunitní pravidla Facebooku, a tak na platformě zůstává.
„Je to víc než zklamání. Je to selhání. Digitální falšování historie se tak stává tolerovanou normou,“ stojí v prohlášení osvětimského památníku.
Památník a muzeum Osvětim-Březinka proto vyzývá veřejnost, aby tyto příspěvky nesdílela, nekomentovala a místo toho sledovala oficiální účty muzeí a institucí, které se zabývají výzkumem holocaustu. „Každé jméno, každý snímek, každá biografie, kterou sdílíme, je ověřena pečlivým historickým výzkumem. Nejsme tu proto, abychom tvořili dojmy. Jsme tu, abychom zachovali paměť,“ uvádí památník.
Osvětim
AI snímky hrají do karet zpochybňovačům holocaustu
V digitálním prostoru, kde se lajky a sdílení často mění v měřítko pravdy, je přitažlivý příběh často víc než historická přesnost. Autoři příspěvků generovaných umělou inteligencí navíc často argumentují snahou přiblížit minulost mladé generaci. Chtějí, aby si lidé dokázali představit tváře těch, kteří zemřeli nebo trpěli vinou nacistického režimu. Jenže památka na holocaust není estetická koláž. Je to dokumentovaný záznam zla, které se skutečně stalo.
„Kdo tvoří umělé portréty obětí, ať už z piety nebo pro popularitu, vytváří podvrh. A tím chtě nechtě hraje do karet těm, kdo holocaust zpochybňují. Když nahradíte autentický příběh vymyšleným, riskujete, že si někdo jednou řekne: Tak třeba i ten zbytek je smyšlený,“ říká mluvčí osvětimského památníku Pawel Sawicki.
Památník a muzeum Osvětim-Březinka proto apeluje na odpovědnost. Když se do historie začne míchat fikce, přestane být historií a stane se příběhem. A příběh lze snadno zpochybnit.
Zdroj:
