Článek
Hřib Aureoboletus projectellus zatím nemá české jméno. V Polsku se odborně nazývá złotoborowik wysmukły, neboť tento název v roce 2021 stanovila Komise pro polské názvosloví hub. Polští houbaři mu však lidově říkají „americký hřib“ nebo jednoduše „amerikánec“.
Jedlý Aureoboletus projectellus je nezaměnitelný
Když tuto houbu třeba během brouzdání polskými borovými lesy najdete poprvé, napadne vás možná, že se příroda spletla. Mladé plodnice tohoto hřibu totiž mají silnou a velmi dlouhou nohu, zato klobouk je o mnoho menší. I právě proto je Aureoboletus projectellus nezaměnitelný a pro houbaře stále lákavější.
Druh Aureoboletus projectellus popsal již v roce 1938 americký mykolog William A. Murrill z materiálu nasbíraného v americkém státě Virginia. Tento druh hřibu, jehož původní domovinou je oblast od Kanady po Mexiko, žije symbioticky s různými druhy borovic. Do Evropy se dostal zřejmě nechtěně na přelomu druhého tisíciletí, rychle se šíří a podle odborných modelů je jen otázkou času, kdy ho najdeme i v českých lesích.
„Jednou z hypotéz je, že byl zavlečen s kořeny a půdou u sazenic borovice horské (Pinus mugo), vysazovaných na zpevnění pobřežních dun u Baltského moře,“ uvedla slovenská mykoložka Soňa Jančovičová v časopise Mykologické listy (2024).
Posted by David Zink on Tuesday, August 5, 2025
Americký hřib se hojně vyskytuje v polském vnitrozemí, jeho další šíření zkoumají vědci
První doložený nález hřibu Aureoboletus projectellus pochází z doby kolem roku 2000 z Národního parku Kurská kosa v Litvě. Odtud se začal šířit do Lotyšska, Estonska, Dánska, Norska či Německa. Do Polska se dostal kolem roku 2016, nejdříve do oblastí u Baltského moře a dnes se vyskytuje i v polském vnitrozemí. Jeho výskyt se přitom postupně posouvá na jih.
Na sledování šíření tohoto nepůvodního druhu hřibu v Polsku se aktivně podílí tým z Fakulty biologie Varšavské univerzity, který využívá i zapojení veřejnosti.
„Aureoboletus projectellus je americký hřib, který tvoří mykorhizu s našimi borovicemi. Zpočátku se vyskytoval jen na pobřeží Baltského moře, ale v poslední době se jeho areál významně rozšiřuje. Díky záznamům, které jsme získali, jsme mohli modelovat směr dalšího šíření a vytipovat lokality, jež si zaslouží monitoring,“ uvádí univerzitní projekt, který sbírá informace i prostřednictvím platformy iNaturalist, kam houbaři zaznamenávají další a další nálezy tohoto hřibu.
Když nahlédnete do platformy iNaturalist, která zkoumá šíření hřibu Aureoboletus projectellus napříč Evropou, určitě stojí za povšimnutí, že se jeho výskyt postupně blíží k českým hranicím. Houbaři jej našli například v lesích v polském Slezsku, jižně pod Zielonou Górou nebo v lesích mezi německou Chotěbuzí a Drážďany.
Je to odolný a vytrvalý druh, který dobře snáší sucho
Hřib Aureoboletus projectellus si v Polsku rychle získal pověst vytrvalého a velmi odolného druhu. Vyskytuje se i tam, kde jiné houby nemají šanci. Na suchých borových písčinách nebo v obdobích sucha, kdy ostatní houby téměř nerostou. Houbaři tento druh hřibu často nacházejí ve skupinách, proto se mu třeba v takovém Polsku začalo přezdívat také „houba pro líné“, neboť se dá velmi rychle nasbírat.
Jak Aureoboletus projectellus bezpečně poznáte? Klobouk tohoto hřibu má v průměru 4 až 20 centimetrů a jeho barva se pohybuje od světle po tmavě skořicově hnědou až po matně červenohnědou. U mladých plodnic je klobouk v porovnání s masivní nohou o mnoho menší a téměř kulovitý. U starší plodnic je tento klobouk postupně plošší. Za zmínku stojí, že okraj klobouku tohoto hřibu výrazně přesahuje přes rourky a vytváří charakteristický „váleček“.
Noha (třeň) je 7 až 15 centimetrů dlouhá, má krémovou až světle hnědou barvu a je na ní patrné žlábkování. Dužina hřibu Aureoboletus projectellus je bělavá až narůžovělá a při řezu nemění barvu. Rourky tohoto hřibu pak postupně přecházejí z jasně žluté do olivově zelené.
Aureoboletus projectellus roste v písčitých či suchých borových lesích, a to často ve skupinách po několika kusech. Plodnice se objevují od srpna do října, v některých lokalitách dokonce dvakrát do roka. Tento hřib je jedlý a má mírně nakyslou chuť. Houbaři jej upravují stejným způsobem jako ostatní hřibovité houby.
Potenciální hrozba pro domácí druhy hřibů
Ačkoliv jde o jedlou a chutnou houbu, vědci upozorňují, že její expanze může probíhat na úkor původních druhů. „V přírodě není nic zadarmo,“ připomíná mykolog Marcin Pietras z Polské akademie věd. Upozorňuje, že Aureoboletus projectellus se váže na stejné hostitelské stromy jako naše domácí hřiby, a tím jim může konkurovat.
Pokud v borovém lese narazíte na hřib s nezvykle dlouhou nohou a drobným kloboukem, může jít právě o „američana“. Mykologové ocení, když tento nález zdokumentujete a nahlásíte.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Aureoboletus_projectellus
https://www.researchgate.net/publication/391451541_Severoamericka_hribovita_huba_Aureoboletus_projectellus_sa_siri_v_Europe_Dorazi_aj_na_Slovensko_The_North_American_boletoid_mushroom_Aureoboletus_projectellus_is_spreading_in_Europe_Will_it_arrive_in_
https://ibe.biol.uw.edu.pl/en/the-spread-of-aureoboletus-projectellus-in-europe/
https://www.inaturalist.org/projects/aureoboletus-projectellus-spread-in-europe
https://pl.wikipedia.org/wiki/Z%C5%82otoborowik_wysmuk%C5%82y
https://bielskobiala.wyborcza.pl/bielskobiala/7%2C88025%2C31271881%2Cpiekny-wysmukly-obcy-grzyb-podbija-lasy-w-polsce-rosnie-nawet.html
https://beszamel.se.pl/porady/ciekawostki-kulinarne/borowik-amerykanski-czyli-zlotak-wysmukly-opanowal-polskie-lasy-jak-wyglada-czy-mozna-go-jesc-aa-PZJE-wd2×-S8Z7.html
