Článek
Vánoční zázrak, který se stal u Bílovic nad Svitavou
Novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek se v odpoledních hodinách dne 22. prosince roku 1919 vydal se svými přáteli malířem Františkem Koudelkou a soudním úředníkem Josefem Tesařem poblíž Bílovic nad Svitavou do lesa pro jedličku. To, co zažili, dnes můžeme označit za vánoční zázrak. Když kráčeli zasněženým bílovickým lesem, zaslechli slaboulinký pláč.
„Byl to dojemný nářek, bezbranný, umdlévající, loučení se světem. Tak naříkává vysoká, je-li smrtelně poraněna. Chtěli jsme jí zkrátit muka a zamířili jsme napříč podrostem k domnělé srnčí. Kolik tu bylo malých vhodných vánočních stromků, avšak nepovšimli jsme si ani jediného. Viděli jsme před sebou v tu chvíli jen rozložitý smrk. Blížíce se k němu, seznali jsme že sten je slábnoucím pláčem dítěte. Strnuli jsme úlekem. Představili jsme si, jak tu stojí ve vetchých hadérkách, v tenké sukničce a čeká. Snad je tu matka postavila v závětří houštiny, aby počkalo, až nasbírá klestí, a ono bojí se tmy a nadcházející noci, a proto pláče. Ale když jsme rozhrnuli poslední větve podrostu, spatřili jsme hrůzu větší, než jsme očekávali. Leželo tu malé robátko, nahé, jen čepeček na hlavě a košilku rozhalenou, na špinavé peřince. Malé tělíčko zmodralo již mrazem…“ popsal celou událost Rudolf Těsnohlídek ve článku Pod vánočním stromem, který vyšel roku 1920 v Lidových novinách.
Mezi kořeny smrku v místech poblíž dnešní Myslivny Lišky Bystroušky v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku Rudolf Těsnohlídek s přáteli tehdy našli odloženou holčičku batolecího věku. Opuštěné děťátko mělo 17 měsíců, nálezci si mysleli, že je o 6 měsíců mladší, ovšem právě díky nim holčička přežila.
Rudolf Těsnohlídek s přáteli ihned zabalili promrzlé batolátko do kabátu a odnesli jej na nedalekou četnickou stanici do Bílovic nad Svitavou. Vrchní strážmistr a jeho manželka děťátko omyli, oblékli a poté nechali odvézt do nemocnice, protože pokašlávalo.
PŘÍBĚH MALÉHO DÍTĚTE, JEHOŽ OSUD ODSTARTOVAL TRADICI VÁNOČNÍCH STROMŮ U NÁS [událost z roku 1919] O této malé Lidušce...
Posted by BRNO: Internetová encyklopedie dějin Brna on Saturday, December 10, 2016
Rodiče opuštěné Lidušky byli svobodná matka a válečný zajatec
Pátrání četníků již po pár dnech ukázalo, že děťátko zanechané napospas v lese má jméno Ludmila a že jej zde odložila jeho matka Marie Kosourová, která měla domovské právo v Netíně u Velkého Meziříčí. Tato mladá žena pracovala jako služka v Pršticích na Brněnsku. Za první světové války otěhotněla s válečným ruským zajatcem, který vykonával polní práce na statku u Brna a který se po válce vrátil do své vlasti. Liduška se posléze narodila v červenci roku 1918 v Pršticích jako nemanželské dítě.
V době, kdy svou dcerku odložila, bylo Marii Kosourové 25 let. Jako svobodná matka s dítětem třela bídu s nouzí a nikdo ji nechtěl vzít do služby. Proto se rozhodla k naprosto zoufalému činu, který však nelze nijak ospravedlňovat. Ponechala osudu své bezbranné dítě hluboko v lese.
Matka odloženého dítěte Marie Kosourová stanula před Zemským trestním soudem v Brně 9. listopadu 1920. Soud jí za opuštění dítěte vyměřil trest pěti měsíců těžkého žaláře, který byl zostřený jedním tvrdým ložem každých čtrnáct dní. I když se matka hájila, že čekala nedaleko, dokud děťátko někdo nenajde, podle soudce bylo nalezení malé Lidušky spíš náhoda. Rudolf Těsnohlídek s přáteli totiž malou holčičku našli značně promrzlou a téměř na pokraji smrti.
Za lidmi půjdeš… Ožiješ, rozkveteš světlem… Strome našich lesů.
Liduška nevědomky přispěla k tradici vánoční stromů i založení dětského domova
Náhodná záchrana opuštěné Lidušky Kosourové zanechala v Rudolfovi Těsnohlídkovi hlubokou stopu. Začal se více zajímat o osudy opuštěných dětí a dostal také myšlenku založit dětský domov. Přesně pět let po záchraně malé Lidušky tento brněnský spisovatel a novinář inicioval v Brně tradici vánočního stromu, pod kterým je kasička, v níž se vybírají peníze pro potřebné, zejména opuštěné děti.
13. prosince 1924 se tak na brněnském náměstí Svobody poprvé rozsvítil vánoční strom republiky, který byl v rámci Československa vůbec prvním. A Liduška spolu se svými adoptivními rodiči byla u toho. Tento strom mimo jiné v bílovickém polesí vybral 6. prosince 1924 sám Rudolf Těsnohlídek. Kromě bílovického jezulátka Lidušky Kosourové našel autor Lišky Bystroušky pro tento počin inspiraci také v dánské Kodani, kde na místním náměstí před Vánoci již od roku 1914 stála vzrostlá jedle doplněná o kasičku pro potřebné.
Brněnská sbírka pod vánočním stromem měla v roce 1924 velký úspěch. Posloužila mimo jiné pro financování stavby Dětského domova Dagmar v Brně-Žabovřeskách, který zahájil provoz roku 1929 a který funguje do dnešní doby. Paradoxně sám Rudolf Těsnohlídek, kterého přátelé přezdívali melancholikem s depresemi, se otevření tohoto náhradního domova pro opuštěné děti nedožil. 12. ledna 1928 spáchal sebevraždu zastřelením přímo v brněnské redakci Lidových novin. Bylo mu 45 let.
Liduščin památník v lese u Bílovic nad Svitavou.
Smutný začátek se šťastným pokračováním
Nalezená Liduška měla šťastný život. Adoptovali ji manželé Polákovi z Brna, kteří ji vychovávali s láskou a vzorně se o ni starali. Sami vlastní děti mít nemohli. „Tak se naše Liduška podruhé narodila a dobří lidé už ji neopustili,“ napsal Rudolf Těsnohlídek, který nalezenou holčičku u nových rodičů na brněnském Cejlu osobně navštívil 9. listopadu 1920.
„Usmála se a v tom teplém úsměvu a v pohledu zářících velkých studánkových očí, které by nevylíčil ani velký básník, natož nepatrný soudní referent, bylo tolik radosti ze života, který jí byl vrácen pouze náhodou a jehož poslední hrůzy prožila, aniž si toho je vědoma,“ popsal autor Lišky Bystroušky dojemné setkání.
Po základní škole se Liduška vyučila prodavačkou. Pracovala jako expedientka. V roce 1938 se vdala za geologa Josefa Chybíka, se kterým se přestěhovala do Prahy. Manželé Chybíkovi měli celkem tři děti, jejich nejmladší dcera se jmenovala rovněž Ludmila. Ludmila Chybíková, rozená Kosourová, zemřela v Praze 9. ledna 1997 ve věku 78 let.
Místo u Bílovic nad Svitavou, kde Rudolf Těsnohlídek s přáteli malou Lidušku Kosourovou v roce 1919 objevil a i díky kterému započala v tuzemsku tradice vánočních stromů, dodnes připomíná malý památník. Ten je oblíbeným místem nejen vánočních vycházek.
Zdroj:
https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4e72e9a0-5f6d-11dc-8c35-0013e6840575
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludmila_Chyb%C3%ADkov%C3%A1
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=392
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_T%C4%9Bsnohl%C3%ADdek
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/tradice-vanocnich-stromu-s-charitou-pro-deti-zalozil-rudolf-tesnohlidek-195015
