Cyklon B: Pesticid, který nacisté zneužili ke genocidě, v Osvětimi prosadil rodák z Mokřin u Aše

Cyklon B byl obchodní název pesticidu na bázi kyanidu, který byl počátkem 20. let 20. století vyvinutý v Německu. Ve svých závodech jej vyráběla společnost Degesch a původně byl určený výhradně k odstraňování vší z oděvů či pro plynovou dezinfekci lodí, skladů a vlaků. Měl podobu granulí z křemeliny nasycené kyanovodíkem, který se při kontaktu s teplem (nad 27 stupňů Celsia) uvolňoval a přecházel do plynného skupenství.

Koncem léta 1941 však začali nacisté cyklon B sporadicky používat k popravám vězňů v Osvětimi. Od jara 1942 jej pak systematicky využívali v plynových komorách koncentračních táborů v Osvětimi, Majdanku, Mauthausenu, Dachau či Buchenwaldu jako ničivý nástroj genocidy. Nacistické Německo jeho prostřednictvím zavraždilo přibližně 1,1 milionu lidí.

Uvolněný kyanovodík je totiž velmi silný jed. Po použití cyklonu B k masovému vraždění došlo u obětí k tzv. vnitřnímu zadušení zablokováním výměny kyslíku v červených krvinkách a narušením buněčného dýchání.

Podle historika Státního muzea Auschwitz-Birkenau Franciszka Pipera vznikl nápad použít cyklon B k zabíjení lidí v Osvětimi zejména na popud zástupce velitele tábora Osvětim, Hauptsturmführera SS Karla Fritzsche, který také dohlížel na první operace s použitím tohoto jedovatého plynu. Také bývalý velitel koncentračního tábora Osvětim Rudolf Höss ve své poválečné výpovědi uvedl, že Karl Fritzsch byl prvním, kdo v Osvětimi navrhl použití jedovatého plynu cyklon B a testování plynových komor za účelem masového vraždění.

Mimo jiné, Fritzsch adresoval první skupině 758 vězňů, kteří dorazili do nacistického koncentračního tábora Osvětim v červnu 1940, tato slova: „Nepřišli jste sem do sanatoria, ale do německého koncentračního tábora, odkud vede jediná cesta ven – komínem. Pokud se to někomu nelíbí, může jít rovnou na dráty. Pokud jsou v transportu Židé, mají právo žít nejvýše dva týdny, kněží měsíc, ostatní tři měsíce.“

Jindy prohlásil: „Pro nás nejste lidé, ale hromada hnoje (…). Pro takové nepřátele Třetí říše, jako jste vy, nemají Němci žádnou laskavost ani slitování. S radostí vás všechny pošleme mřížemi krematorií. Zapomeňte na své ženy, děti a rodiny, tady budete hnít jako psi.“

Karl Fritzsch se narodil roku 1903 v obci Mokřiny u Aše v dnešním Karlovarském kraji v rodině sudetských Němců. Zemřel pravděpodobně během bitvy o Berlín 2. května 1945.

První test v Osvětimi nacisté provedli na 20 až 30 sovětských válečných zajatcích v suterénu bloku č. 11 v posledních srpnových dnech 1941. Další experiment Němci v tomto koncentračním táboře udělali ještě před koncem srpna, kdy do šesti cel v suterénu bloku č. 11 natěsnali přibližně 100 válečných zajatců.

První experimentální vraždění vězňů v masovém měřítku pak nacisté v Osvětimi uskutečnili 3. září 1941. Bezprostředně po večerním nástupu umístili 600 sovětských válečných zajatců, 250 polských pacientů z táborové nemocnice a 10 vězňů z trestné jednotky do 28 cel v suterénu bloku č. 11. Okna suterénu poté zasypali zeminou a dovnitř vpustili plyn. Ráno 4. září esesák Gerhard Palitzsch zjistil, že někteří vězni jsou stále naživu. Nacisté přidali další dávku plynu a zatarasili dveře. Do noci z 4. na 5. září byli všichni vězni mrtví.

Od začátku roku 1942 začali Němci ve svých koncentračních táborech používat cyklon B jako nástroj masového vraždění v plynových komorách. Cyklon B přitom považovali za „humánnější“ metodu zabíjení. Nacisté v tomto ohledu sami sebe označovali za „civilizované zabijáky“. Své vězně v koncentračních táborech obvykle oklamali tvrzením, že musí jít do sprchy či na odvšivování. Poté je nahé nahnali do plynových komor, kde esesáci dovnitř pustili cyklon B přes otvory ve střeše nebo ve stěnách. Podle odhadů smrt u člověka vážícího 68 kilogramů nastala po vdechnutí 70 mg kyanovodíku zhruba během dvou minut.

V Německu se jenom v letech 1942 až 1944 prodalo nejméně 56 tun přípravku cyklon B, který putoval do koncentračních táborů. Podle poválečné výpovědi Rudolfa Hösse bylo zapotřebí pěti až sedmi kilogramů tohoto insekticidu k usmrcení patnácti set lidí. Pokud si tedy vše spočtete, dojdete bohužel k velmi vysokému výslednému číslu.

S ohledem na blížící se Rudou armádu proběhlo v Osvětimi poslední hromadné vraždění cyklonem B 30. října 1944. V listopadu 1944 pak říšský vůdce Heinrich Himmler nařídil ukončení operací s plynováním po celém nacistickém Německu.

Chemická společnost Degesch (Deutsche Gesellschaft für Schädlingsbekämpfung mbH) vznikla v Německu roku 1919 coby dceřiná společnost firmy Degussa. Specializovala se na výrobu pesticidů a prostředků pro hubení škůdců. Jejím prvním ředitelem byl nositel Nobelovy ceny Fritz Haber (1868-1934), který byl spoluvynálezcem cyklonu B a který byl paradoxně židovského původu. Za druhé světové války bylo tímto jedovatým plynem zavražděno několik jeho blízkých příbuzných.

Během druhé světové války držela firma Degesch coby dceřiná společnost německého chemického a farmaceutického konglomerátu IG Farben patent na pesticid cyklon B, který byl původně vyvinut pro hubení hmyzu a škůdců. Tento produkt však nacisté posléze zneužili k masovému vyvražďování lidí v plynových komorách vyhlazovacích táborů. Firma Gedesch dodávala nacistům svůj cyklon B přes dvě dodavatelské firmy Tesch & Stabenow GmbH (Testa) a Heerdt-Linger (Heli). Firma Heli distribuovala cyklon B do Mauthausenu, Dachau a Buchenwaldu a Testa jej dodávala do Osvětimi a Majdanku. Koncentrační tábory si cyklon B občas nakupovaly přímo od výrobce.

Po konci druhé světové války byli někteří zaměstnanci těchto společností postaveni před soud. Majitele firmy Testa Bruna Tesche a jeho zástupce Karla Weinbachera odsoudil v roce 1946 britský vojenský soud, který probíhal od 1. do 8. března 1946 v Hamburku, k trestu smrti za vědomé dodávání cyklonu B pro účely hromadného vraždění v koncentračních táborech. Oba muži byli popraveni oběšením 16. května 1946 v hamelnské věznici. Jednalo se o jediné civilní podnikatele západní Evropy, kteří dostali za svou roli v genocidě trest smrti.

Společně s Brunem Teschem a jeho zástupcem Karlem Weinbacherem byl britským vojenským soudem obviněn z vědomého dodávání jedovatého plynu cyklon B také hlavní technik firmy Tesch & Stabenow ( Testa) jménem Joachim Hans Drosihn. Na rozdíl od svých kolegů však byl zproštěn viny, protože nebyly předloženy přímé důkazy o tom, že by měl přímý vliv na firemní politiku nebo že by věděl o zneužití cyklonu B k vraždění lidí.

Hlavní operační důstojník firem Degesch a Heli jménem Gerhard Peters, který navíc zastával funkce v nacistické vládě, si ve vězení za vědomou spoluúčast na genocidě po válce odseděl coby spolupachatel pouhé dva roky a osm měsíců. Následně byl kvůli změnám v trestním zákoníku propuštěn na svobodu.

Používání kyanovodíku jako pesticidu bylo po válce v některých zemích zakázáno nebo omezeno. Ale dodnes má tento produkt průmyslové využití. Za zmínku stojí fakt, že společnost Degesch v Německu po válce opět obnovila výrobu cyklonu B, svůj produkt přejmenovala na Cyanosil a do dalších zemích jej distribuovala pod názvem Cyklon. V roce 1986 byla společnost Degesch prodána společnosti Detia Freyberg GmbH. Vznikla tak nově společnost Detia-Degesch GmbH, která navázala na tradici ochrany zemědělských produktů a pokračovala ve výrobě pesticidů a fumigantů. V dnešní době je tato společnost jedním z předních světových výrobců a své produkty distribuuje do více než 120 zemí světa.

Zdroj:

https://www.auschwitz.org/en/museum/news/64-years-ago-first-nazi-use-of-poison-gas-for-murdering-people-in-auschwitz,422.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Degesch

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Fritzsch

https://www.facebook.com/profile/100064841194029/search/?q=zyklon%20b

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklon_B

https://auschwitz.net/coleccion/zyklon-b-gas-can/