Článek
Most přes Dyji v Hardeggu v roce 2024 slaví 150. narozeniny
Jsou mosty a mosty. Některé z nich toho za dobu své existence zažily opravdu hodně. Kdyby dokázaly vyprávět, tak bychom zůstali v němém úžasu. Opravdu výjimečný je v tomto případě hraniční most přes řeku Dyji v Hardeggu, který je učebnicovým příkladem dynamiky dějin 20. století.
Rakouský Hardegg je nejmenším městem Rakouska. Tyčí se nad ním stejnojmenný středověký hrad.
Most přes řeku Dyji v Hardeggu byl slavnostně otevřený 25. října 1874 ještě za tehdejšího Rakouska-Uherska. V letošním roce tedy slaví už 150. narozeniny. V roce 1874 to byla velká sláva – tehdy dřevěný most se stal důležitou spojnicí mezi dolnorakouským Hardeggem a rozvíjející se jižní Moravou. Stavba mostu přes Dyji byla v Hardeggu v 19. století opravdu významnou událostí, protože most přispěl k oživení a podpoře hospodářství na obou březích řeky.
Současná podoba hraničního mostu u Hardeggu.
Cesta od hardeggského mostu vedla konkrétně do nejbližší moravské obce Čížov, kde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. O 11 let později, v roce 1885, nahradila dřevěnou konstrukci mostu ocelová příhradová konstrukce spočívající na pěti zděných kamenných pilířích. Tuto železnou konstrukci mimo jiné vytvořila vídeňská firma Ignaze Grindla, která vyprojektovala také skelet palmového skleníku ve vídeňském Schönbrunnu.
Hardeggský most za první republiky a v předválečné době
Ke stejnému účelu sloužil most mezi dolnorakouským Hardeggem a moravským Čížovem také za první republiky. Změna nastala v polovině 30. let 20. století, kdy začalo ohrožené Československo na své straně budovat pevnostní objekty a následně budovu finanční stráže, která byla opatřená lehkou fortifikací. Šlo o jednu bastionovou pevnůstku, která byla maskovaná pod vrstvou omítky jako balkon.
Budova celního úřadu vedle hardeggského mostu na české (dřívě československé) straně.
Po záboru Rakouska nacistickým Německem Československo hraniční most zatarasilo závorami a na československé straně vznikly nepřístupné protitankové bariéry. Politická situace byla tak vypjatá, že Československo nechalo během mobilizace tento hraniční most 23. září 1938 podminovat a připravit k odstřelu, přičemž byla částeně odstraněna mostovka.
V období od 25. září do 5. října 1938 i přesto podnikaly ozbrojené složky Freikorps několik ozbrojeným útoků přes Dyji. Tyto útoky byly pokaždé odraženy československými obránci pod velením strážmistra Karla Tojšla. Českoslovenští obránci dokázali hraniční přechod ubránit až do Mnichovské dohody. Československo muselo následně podstoupit Sudety nacistické Říši. Jednotky wehrmachtu tehdy táhly na Moravu i po hardeggském mostě přes Dyji.
Odsun německy mluvícího obyvatelstva a budování železné opony
Koncem května a v průběhu června 1945 byl hardeggský most svědkem poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva, které z moravské oblasti putovalo přes Dyji do Rakouska. Přes rakouský přechod Hardegg byly takto znojemskými partyzánskými policejními jednotkami v několika etapách vysídleny zejména obce na Vranovsku.
Přišel konec druhé světové války. První sovětské tanky přijely do vesnice od Hardeggu přes Čížov. Němečtí obyvatelé byli vystěhováni přes Hardegg do Rakouska. Vesnici osídlili čeští obyvatelé.
Další dějinný zvrat zažil hardeggský most v roce 1948 v důsledku budování železné opony. Až do roku 1989 byla v Československu tato příhraniční oblast přísně hlídanou linií, kterou střežila socialistická pohraniční stráž. Z hraničního mostu byly odstraněny dřevěné desky a rakouskou a československou stranu spojovaly pouze holé traverzy.
Památník odsunutému německému obyvatelstvu v rakouské obci Hardegg.
Od roku 1951 sídlila v bývalé budově Finanční stráže ČSR u hraničního mostu šestá rota Pohraniční stráže Čížov. Tento objekt však často používali k rekreaci prominenti ozbrojených složek komunistického Československa. V současné době je tato budova pod správou Národního parku Podyjí a během konajících se kulturně-společenských akcí, můžete rovněž vstoupit dovnitř.
Hraniční most s rezavějícími nosníky se stal jedním ze symbolů rozdělení Evropy. Změna nastala po sametové revoluci v roce 1989. V prosinci téhož roku obyvatelé Čížova a Hardeggu nečekali, až se oficiálně otevřou hranice, a přecházeli naproti k sousedům přes rezavějící traverzy mostu. Uskutečnila se také spousta dojemných setkání.
Fotka řeky Dyje z hraničního mostu u Hardeggu. Vpravo národní park Podyjí, vlevo jeho rakouský protějšek Thayatal.
K celkové obnově hraničního mostu a k jeho slavnostnímu otevření došlo v roce 1990. V současné době tento most nerozděluje, ale spojuje. Jeho polovina patří České republice a druhá polovina spolkové zemi Dolní Rakousko. Státní hranice přitom probíhá přesně jeho středem. V roce 2023 byl hraniční most u Hardeggu spolu s celnicemi prohlášený kulturní památkou, šlo o vůbec první společné česko-rakouské vyhlášení památkové péče. Na mostě ležícím v Národním parku Podyjí-Thayatal se pravidelně konají také kulturní akce, jde například o výstavy, koncerty nebo sousedská setkání.
Zdroj:
https://www.npu.cz/cs/uop-brno/pro-media/93009-nova-kulturni-pamatka-na-hranici-moravy-a-rakouska
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sudeton%C4%9Bmeck%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vranov_nad_Dyj%C3%AD
https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/cela-cr/zpravy-z-regionu/most-hardegg-cizov-s-financni-strazi-csr-se-stal-kulturni-pamatkou/7065
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/most-pres-dyji-hardegg-cizov-historie.A240605_164332_brno-zpravy_krut
https://www.koktejl.cz/zajimavosti/budova-celnice-u-hardeggu-byla-vybavena-bunkrem-hranicni-most-podminovan/
https://www.hornibreckov.cz/obec/obecni-kronika/
