Článek
Pavouk z jižní Evropy si hledá cestu do Česka
V důsledku oteplování a rozvoje dopravy se v Česku stále častěji setkáváme s živočišnými druhy, jejichž původní domovinou je oblast Středozemního moře. Jedním z nich je pavouk s druhovým názvem pazora slíďákovitá (Zoropsis spinimana). Nález tohoto osminohého, chlupatého a poměrně velkého stvoření v Česku poprvé oficiálně v roce 2019 zaznamenali Marek Prudek a Jakub Dolejš, kteří o něm publikovali článek v odborném časopise Pavouk (č. 46/2019).
Od té doby lidé České arachnologické společnosti nahlásili osm potvrzených nálezů pazory slíďákovité na území Česka, mezi nimiž byla i březí samice. Poslední nahlášený nález pochází z roku 2024. Navzdory 9 oficiálně potvrzeným nálezům je však dle arachnologů skutečný počet těchto pavouků v tuzemsku mnohem vyšší. Ostatně stačí nahlédnout do českých facebookových skupiny Určování bezobratlých nebo Pavouci, kde lidé hlásí další a další nálezy.
Brno-Bosonohy 8. 9. 2024. O jakého pavouka se prosím jedná? Pazora slíďákovitá? Spatřen vícekrát u nás na dvoře. Děkuji.
Posted by Aleš Kavlík on Sunday, September 8, 2024
Kde se s pazorou slíďákovitou můžeme setkat?
Všech devět oficiálně nálezů pazory slíďákovité zaznamenaných Českou arachnologickou společností pocházelo z různých koutů Česka. Šlo o 2 samce, 6 samic a jednoho nedospělého jedince. Tento druh pavouka objevili lidé třeba na Brněnsku, Zlínsku, v okolí Havířova, Českých Budějovic nebo ve Středočeském kraji. Nejvíce nálezů pocházelo z oblastí ležících v nadmořské výšce 200 až 400 metrů nad mořem, což je i známka toho, že pazora miluje teplo.
Ze statistik České arachnologické společnosti dále vyplývá, že nálezci na pazoru nejčastěji narazili v interiérech budov (v 7 z 9 případů), dále ji našli na vnějších zdech nebo na okraji silnic. Tohoto pavouka lidé objevili takřka ve všech případech na jaře a na podzim, což odpovídá tomu, že pazora slíďákovitá v chladnějším období ráda vyhledává teplo lidských příbytků.
Upíří pavouk byl v nedávné době nalezen také poblíž českých hranic v západoslovenském městě Skalica. Na území Slovenska byla dospělá samička pazory slíďákovité pozorována i ve Vajnarech nebo Pezinku u Bratislavy. Hlášení o výskutu tohoto původem středomořského pavouka nově pocházejí i z Polska. Třeba v září 2024 jeden kousek objevili v prodejně se stavebninami ve slezském městě Bielsko-Biała.
Nenechte se vyděsit jeho vzhledem ani jménem
Ačkoliv přezdívka upíří pavouk či pavouk Nosferatu zní děsivě, rozhodně se nemusíte bát. I když pazora slíďákovitá patří mezi jedovaté pavouky, její kousnutí není pro zdravého člověka nijak nebezpečné. Arachnologové jej přirovnávají k bodnutí vosou. Tento pavouk, který dokáže prokousnout lidskou kůži, není agresivní a zaútočí na vás pouze tehdy, když má pocit, že je v přímém ohrožení.
A jak pazoru slíďákovitou poznáte? Samice tohoto původem středomořského pavouka dorůstají velikosti až 8 centimetrů včetně nohou, samci bývají menší. Pazora má tělo porostlé krátkými chloupky a její barva je žlutohnědá až hnědá. I když vám upíří pavouk může na první pohled připomínat běžného pokoutníka, soustřeďte se na jeho hlavohruď zadeček. Právě zde najdete nápadně tmavou kresbou, která vám při troše fantazie může připomínat postavu upíra z němé německé hororové klasiky Nosferatu, která byla natočená v roce 1922. Ostatně kvůli této kresbě pazora získala svou nelichotivou přezdívku.
Ve Středomoří se pazora slíďákovitá vyskytuje nejčastěji na okrajích lesů pod kameny a kůrou stromů, odkud v noci vylézá a loví kořist. Ve střední Evropě však v chladnějších obdobích hledá útočiště v uzavřených budovách, kde má vyhovující teplotu a více potravy. Co je ještě zajímavé, pazora slíďákovitá netká pavučiny a loví jen tak navolno. Živí se hmyzem, ale také jinými pavouky, kteří jsou často větší než ona sama.
Pavouci tohoto druhu dosahují pohlavní zralosti na podzim. Samice pak kladou vajíčka na jaře, která zůstávají chráněná v kokonu ve hnízdní komoře.
35 tisíc výskytů pazory v Německu
Pazora slíďákovitá se přirozeně vyskytuje třeba v Chorvatsku, Itálii, Francii nebo na Pyrenejském poloostrově. Vlivem oteplování a rozvoje dopravy se ale postupně zabydlela i v severnějších částech Evropy. V roce 2023 byl tento upíří pavouk dokonce nalezen až v dánské Kodani.
Alarmujícím příkladem je sousední Německo, kde lidé pazoru slíďákovitou poprvé zaznamenali v roce 2005. Do poloviny dubna 2024 Německá asociace pro ochranu přírody (NABU) obdržela přes 35 000 hlášení o jeho výskytu, což je neuvěřitelné číslo.
Upíří pavouk se v současnosti rozšířil skoro do všech oblastí Německa, a to včetně Porýní, okolí Kolína, Brém, Saska, Severního Porýní-Vestfálska, Bavorska, Sárska, Dolního Saska, Berlína, Brém a Hamburku. V Německu si navíc všimli, že se pazora slíďákovitá dokáže dobře přizpůsobit různým prostředím. Daří se jí především v obydlených městských oblastech, skladištích, garážích, bytech i domech.
Anketa
Zdroj:
https://www.arachnology.cz/druh/zoropsis-spinimana-1029.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Zoropsis_spinimana
https://www.imeteo.sk/spravy/jedovaty-pavuk-nosferatu-sa-usadil-v-nasej-oblasti-co-sa-stane-ak-vas-uhryzne
https://dziennikzachodni.pl/pajak-nosferatu-w-bielskubialej-do-polski-dotarl-z-niemiec-gdzie-zadomowil-sie-na-dobre-jest-ogromny/ar/c1-18799503
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/469852-v-nemecku-se-rozmaha-cizokrajny-jedovaty-pavouk-byl-spatren-i-v-cesku
https://www.nabu.de/news/2022/09/nosferatu.html
