Článek
Koželužská ulice byla několik let oficiálně nejužší pojmenovanou ulicí Česka
I jméno ulic nás může vrátit zpátky do minulosti. Ještě zajímavější však je, když se jedná o jednu z nejužších pojmenovaných ulic Česka. Právě na takovou můžete narazit v Tišnově. Když se budete procházet jihozápadní částí tohoto města, která se mírně svažuje k řece Svratce, mezi dnešní Jungmannovou a Halouzkovou ulicí objevíte místo, kde ve středověku sídlili drobní řemeslníci, kteří pracovali s kůžemi.
Na rozdíl od bohatších měšťanů tito řemeslníci vlastnili pouze malé domky s dílnami, mezi kterými vedly úzké uličky. A právě těmito uličkami byly často odváděny také všechny splašky související s výrobou.
Koželužská ulice v Tišnově byla v roce 2006 vyhlášena nejužší pojmenovanou ulicí Česka.
V Tišnově ležícím v okrese Brno-venkov si v tomto ohledu zvláštní pozornost zaslouží hned tři středověké uličky, které se dochovaly až do dnešní doby. A to Ševcovská, Jirchařská a v neposlední řadě Koželužská, kterou v roce 2006 vyhlásila agentura Dobrý den jako nejužší pojmenovanou ulici Česka a zapsala ji v témže roce do České knihy rekordů. Toto prvenství držela tišnovská Koželužská ulice až do roku 2013, kdy dostala svůj oficiální název známá Katova ulička v Kadani, která je v nejužším místě široká 66 centimetrů a která je tedy v současnosti oficiálně nejužší pojmenovanou ulicí Česka.
Souřadnice středověkých tišnovských uliček: https://mapy.com/s/fesuhogeho
V Ševcovské uličce v Tišnově na vás dýchne dávná minulost.
Tišnovské středověké řemeslné uličky jsou opravdovou raritou
Koželužská ulička, která klesá z dnešní Jungmannovy do Halouzkovy ulice, nese jméno po řemeslnících, kteří v minulosti právě v této části Tišnova zpracovávali hovězí, vepřové nebo koňské kůže na měkkou a pružnou useň. Jelikož bylo koželužství nelibě vonící řemeslo a k čištění a změkčování kůže se používaly látky nepříliš libého odéru, byly ve městech koželužny umisťovány právě mimo hlavní ulice.
Například tišnovští koželuzi, kteří vyráběli usně z hovězích či koňských kůží, ke své práci využívali dokonce moč pocházející z okolních hostinců. Obyvatelé Tišnova proto jejich řemeslo označovali za „smradlavé“ a mluvili o tom, že jejich dílny byly cítit až na dálku.
Jelikož Koželužská ulička postupně klesá dolů směrem k bývalému náhonu, je i zde po staletí patrný její účel. Právě dostatek vody a dobré proudění vzduchu se totiž hodily k sušení kůží.
Koželuhové pro svou práci využívali moč z nedalekých hostinců. Na fotce vidíte bývalý tišnovský zájezdní hostinec Peklo, který se nachází přímo mezi Koželužskou a Jirchařskou ulicí a který v 15. století dostal název po svém majiteli Šimonu Pekelníkovi. Jeho pozdější potomek zvaný Pekelníček však hostinec proměnil v místo loupeží a vražd. Pocestné, kteří se zde po cestě do Vídně ubytovali, se svou bandou okradl a zabil. Podle místních má toto místo dodnes negativní energii.
V blízkosti koželuhů měli své dílny také jirchaři a ševci
S Koželužskou ulicí v Tišnově přímo souvisí i nedaleká Ševcovská ulice, která je pojmenovaná po ševcích, kteří zpracovávali právě usně od koželuhů, ze kterých vyráběli boty nebo další výrobky. V neposlední řadě vedlejší Jirchařská ulička připomíná v Tišnově jemnější řemeslo jirchářů. Tito řemeslníci zpracovávali měkkou kůži mladých zvířat (například z telat, kůzlat nebo jehňat) na světlou useň, kterou opracovávali hlinitými solemi a která se následně používala na rukavice, jemnou obuv nebo knižní vazby. Řemeslo jirchařů (stejně jako koželuhů) potřebovalo stálý přístup k vodě, a tak se v Tišnově usadili bezprostředně u mlýnského náhonu.
Tyto úzké tišnovské středověké uličky jsou v současné době opravdovou raritou. Koželužská, Ševcovská a Jirchařská ulice připomínají dobu, kdy řemeslo formovalo tvář Tišnova. A navíc, s hotovými výrobky to bylo pouhých pár kroků na nedaleké městské trhy.
Tato třetí z dochovaných středověkých uliček v Tišnově nese název Jirchařská.
Na délku má 49 metrů a v nejužším místě měří 77,5 centimetru
Ještě na přelomu nového tisíciletí byla Koželužská ulice v Tišnově neudržovanou a zapomenutou částí města. V roce 2006 však prošla proměnou k lepšímu. Dostala novou dlažbu, byla doplněna o historizující pouliční lampy a v témže roce byla navíc zapsána do České knihy rekordů, kde jako nejužší pojmenovaná ulice Česka setrvala několik let.
Chcete-li znát přesná čísla, Koželužská ulice, která v Tišnově klesá z Jungmannovy ulice do ulice Halouzkovy, je dlouhá 49 metrů. Její horní ústí je široké 128 centimetrů a dolní 95 centimetrů. Ve svém nejužším místě má na šířku pouhých 77,5 centimetrů.
Koželužská, Jirchařská a Ševcovská ulice, jejichž součástí jsou dokonce kusy zdiva s obnaženými kameny, jsou nenápadným pozůstatkem středověké zástavby. A rozhodně stojí za návštěvu, protože vás provedou klikatými zákoutími někdejší řemeslnické čtvrti města Tišnov. I bývalý zájezdní hostinec Peklo je zajímavým, i když ponurým svědkem časů dávno minulých.
Zdroj:
https://tisnovskenoviny.cz/wp-content/uploads/2016/05/tn11_web.pdf
https://www.tisnov.cz/tisnovske-ulicky/d-1259
https://tisnovskenoviny.cz/2016/10/31/nejuzsi-ulicka-v-tisnove-slavi-desate-vyroci/
https://www.tisnovsko-so.cz/aktuality/zajimavosti/nejuzsi-ulicka-v-republice-93cs.html
https://www.tisnov.cz/peklo/d-1280
