Článek
Johanna však netušila, že se o desítky let později stane hledání jejího ztraceného dítěte součástí mezinárodní špionážní sítě a že se bude muset vypořádat s mužem, který se za jejího syna pouze vydává.
Erwin putoval z Haagu do československého sirotčince
Začátek tohoto neuvěřitelného případu sahá do válečného Nizozemska. Otec Johanny van Haarlemové, který měl paradoxně židovské kořeny, kolaboroval s nacisty, za což byl později i vězněn. Samotná Johanna za okupace otěhotněla s německým vojákem a 22. srpna 1944 porodila v nizozemském azylovém domě pro ženy s dětmi syna Erwina.
Johannin otec Izaak nechtěl, aby se o tomto dítěti počatém s nacistickým vojákem kdokoliv dozvěděl. Svou dceru proto donutil k tomu, aby toto dítě ponechala v československém sirotčinci. Johanna van Haarlemová měla v roce 1947 možnost získat svého syna Erwina zpátky do péče. V tomto případě opět zasáhl její otec, který ji přinutil k tomu, aby u Červeného kříže v Československu podepsala dokumenty se souhlasem s adopcí.
I když svého syna po letech opět hledala, StB se postarala o to, aby skutečný Erwin van Haarlem zmizel. Erwinovo jméno bylo „odloženo“ ad acta a jeho identitu později použila komunistická rozvědka k nasazení svého agenta na Západ.
Nastoupení němečtí vojáci v Haagu v květnu 1940, a to krátce po zahájení nacistické okupace.
Zrod špiona s použitím identity odloženého dítěte
V 60. letech 20. století potřebovala najít československá StB dokonalý příběh pro nasazení svého agenta do Londýna. K tomuto úkolu dlouhé roky cvičila mladíka, který se jmenoval Václav Jelínek a kterého vyslala roku 1975 do Velké Británie s dokonalým krytím: je ztraceným synem Johanny van Haarlemové.
Jelínek působil v Londýně pro krycím jménem „Gragert“. Od roku 1975 bylo jeho úkolem infiltrovat se do britské královské rodiny, naoko přitom pracoval jako barman v londýnském hotelu Hilton. V roce 1977 Johanna van Haarlemová přes Červený kříž zjistila, že její syn žije a pohybuje se v Londýně. Kontaktovala jej a iniciovala setkání. Její dávno ztracený „syn“ byl z tohoto setkání méně nadšený, ale svolil. Stalo se tak v Londýně 3. ledna 1978.
Václav Jelínek, který měl ke své zaměněné identitě doklady, fotografie z dětství i příběh, se dalších 10 let úspěšně vydával za Johannina syna Erwina. Johanna van Haarlemová o něm nikterak nepochybovala, přestože měl jinou barvu očí než dítě, které porodila v roce 1944.
Československý špion pravidelně navštěvoval Johanninu rodinu v Nizozemsku, přijímal dárky, peníze a hlavně sbíral informace. Úspěšně se infiltroval hlavně do židovských komunit ve Velké Británii a také do mezinárodní židovské organizaci B’nai B’rith, která pomáhala s emigrací Židům žijícím v SSSR. Informace, které získal, byly pro komunistický režim vysoce ceněné – jak uvádí Daily Mail, Sověti byli ochotni obchodovat s emigrací Židů ze SSSR výměnou za ústupky při jaderném odzbrojení.
Podle autorů knihy Spy in the Family (Špion v rodině), investigativních novinářů Paula Hendersona a Davida Gardnera, Jelínkova společenská „věrohodnost“ v průběhu let rostla. Byl dokonce pozván do USA, kde se krátce setkal s prezidentem Ronaldem Reaganem a obdržel osobní poděkování od ministra obrany Franka Carlucciho.
In Januari 1978 ontmoeten ze elkaar eindelijk in Londen. "Je haar is donkerder dan dat van je vader, en je bent korter" zegt Johanna. Moederlijk instinct? Ze nodigt hem vervolgens uit naar NL, om hem voor te stellen aan de familie. Vaclav doet mee en komt naar NL. 13/22 pic.twitter.com/7b4qZaZ62L
— Isa Yusibov 🇪🇺 🇳🇱 🇺🇦 (@Isa_Yusibov) May 23, 2020
Britská kontrarozvědka zatkla Václava Jelínka v roce 1988
Kontrarozvědka Spojeného království MI5 měla Václava Jelínka v hledáčku už déle, v roce 1988 se jej však rozhodla zatknout. Britští agenti do Jelínkova bytu vtrhli zrovna ve chvíli, kdy přijímal kódovanou zprávu z Prahy. Jeho londýnský byt ve čtvrti Friern Barnet přitom sloužil jako špionážní centrála, odkud odesílal data svým nadřízeným v Praze a Moskvě. Při domovní prohlídce pak u něj britská kontrarozvědka mimo jiné našla jednorázové podložky pro šifrování nebo časopisy o automobilismu, které obsahovaly zprávy psané neviditelným inkoustem.
Soudní proces s Václavem Jelínkem, který byl agentem StB a KGB, byl tehdy na Britských ostrovech mediálně ostře sledovaný. Šlo totiž o posledního komunistického agenta ve Velké Británii, který byl zatčen před pádem železné opony. Zjistilo se navíc, že tento muž pod zcizenou identitou skutečného Nizozemce Erwina van Haarlema působil v Londýně jako komunistický špion celkem 13 let, z toho 10 let se vydával za ztraceného syna. Jelikož při zatčení i během soudního procesu odmítal prozradit svou pravou identitu, říkalo se mu špion beze jména.
Samotná Johanna van Haarlemová se dozvěděla o tom, že tento muž není jejím skutečným synem až během soudního řízení v 1988, kterého se účastnila jako svědek. DNA testy tehdy prokázaly, že muž, kterého milovala jako syna, není jejím biologickým dítětem. Detektivové jí navíc dovolili navštívit tohoto muže ve vazbě:
„Řekni mi, slyším samé zvláštní historky,“ pověděla Johanna van Haarlemová muži, který se 10 let vydával za jejího syna. „Ty přece opravdu nejsi špion, že ne?“
„Máme u nás takové rčení: kde je kouř, tam je oheň,“ odpověděl. „Ale tentokrát to není pravda. Je tu příliš mnoho kouře a žádný oheň. Neudělal jsem naprosto nic, co by mohlo uškodit Anglii.“
Johanna si povzdechla. „Ale proč? Proč se tohle všechno děje?“ zeptala se.
„Neptej se mě. Ptej se jich.“
(https://www.bbc.com/news/magazine-38261956)
Johannu van Haarlemovou celá kauza velmi šokovala, přesto ji to nezlomilo a navzdory svému vysokému věku se rozhodla, že svého ztraceného syna bude hledat dál. Václav Jelínek byl 3. března 1989 odsouzen k desetiletému trestu, ovšem stále pod jménem Erwin van Haarlem, protože skálopevně odmítal prozradit svou pravou identitu.
V roce 1992 jeho identitu odtajnil tehdejší šéf československé rozvědky generál Radovan Procházka, který Brity požádal, aby Jelínka pustili na svobodu. Bývalý československý špion byl v dubnu 1993 tajně přepraven do Prahy. V hlavním městě žil do roku 2022, kdy v 77 letech zemřel.
K setkání Johanny van Haarlem a jejího pravého syna došlo v roce 1991 v brněnském hotelu Grand, který se nachází v samém centru města.
Johanna svého skutečného syna potkala roku 1991 v Brně
Kauza Václava Jelínka alias Erwina van Haarlema je opět ve Velké Británii skloňovaným tématem. Na Britských ostrovech o něm totiž v roce 2025 vyšla kniha Spy in the Family (Špion v rodině), kterou napsali dva investigativní novináři Paul Henderson a David Gardner a která se celou kauzou zabývá z pohledu oklamané matky Johanny van Haarlemové.
Tito dva investigativci z Daily Mail mimo jiné v minulosti paní Johanně pomohli najít jejího skutečného syna, jejich příbuzenství následně potvrdily přímo testy DNA. Johanna van Haarlemová se se svým skutečným synem, kterého opustila v roce 1945, poprvé setkala 27. listopadu 1991 v brněnském Grandhotelu. Jejímu pravému synovi tehdy bylo 47 let, měl vlastní rodinu a pracoval jako technik.
Skutečný Erwin van Haarlem pobýval od roku 1945 v Dětském domově Hany Benešové na zámku v Olešovici v okrese Praha-východ. Tento ústav se v letech 1945 až 1947 stal přechodným domovem pro zotavení židovských dětí z koncentračních a internačních táborů. V letech 1947 až 1949 byl následně Erwin adoptován celkem dvakrát, ale pokaždé se do Olešovice vrátil. V rámci jedné z těchto adopcí byl čtyři měsíce umístěn v rodině známého herce Vinohradského divadla Vladimíra Řepy. V dubnu roku 1949 si Erwina adoptoval manželský pár z Moravy, kde chlapeček zůstal natrvalo.
Jak uvádí Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové, skutečný Erwin van Haarlem vyrůstal v adoptivní moravské rodině pod jménem Ivo Řádek. Celý svůj dosavadní život žil v domnění, že jej jeho biologická matka nechtěla. A rozhodně neměl tušení o tom, že režim jeho identitu zneužil v rámci špionáže. Po setkání v roce 1991 Ivo svou biologickou matku přijal a společně navázali vztah, který jim minulost tak dlouho upírala. Tento muž zemřel v létě roku 2024 a zanechal po sobě děti i vnoučata. A jeho biologická matka Johanna van Haarlemová, která se při hledání svého ztraceného dítěte nikdy nevzdala, 1. května 2025 oslavila 100. narozeniny.
Zdroj:
https://www.dailymail.co.uk/home/books/article-14426863/Cold-War-agent-tricked-rape-victim-lost-son-spy-Britain-Mail-child.html
https://www.bbc.com/news/magazine-38261956
https://katalog.pitter.npmk.gov.cz/#!/records/e5ca40bc-bc3a-4b60-8bc5-ef6e3d2b73ab
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/vystava-britske-kontrarozvedky-predstavuje-oficialni-tajemstvi-359803
https://www.mirror.co.uk/news/uk-news/reunited-son-imposter-spy-decade-34771833
