Srdcervoucí 80 let stará fotka z Osvětimi: Nevinné dítě a pampeliška uprostřed nepochopitelného zla

Malé dítě sedí se skupinkou dalších lidí v trávě a drží v rukou pampelišku. Tuto květinu se žlutými okvětními lístky ukazuje nebo podává staršímu chlapci. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby se tato scéna neodehrávala v květnu roku 1944 v koncentračním táboře Osvětim v těsné blízkosti plynové komory IV, kde se schylovalo k masové vraždě.

Tento dojemný snímek zachytil přesně před 80 lety neznámý člen SS. Nevinné dítě na snímku držící v rukou pampelišku nemá ponětí o tom, co se kolem něj děje a co za chvíli bohužel přijde. Ukazuje ostatním pampelišku, jako by bylo stále na své zahradě. Jeho nevinné dětské gesto je připomínkou lidskosti uprostřed nepochopitelného zla.

Tato scéna byla zachycena během deportací Židů z území Podkarpatské Rusi do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. Všichni lidé na tomto snímku již prošli selekcí a nevědomky čekají na smrt v plynové komoře. Netušili, že jdou na smrt, bylo jim řečeno, že se budou sprchovat. Bohužel nacisté je zavraždili krátce po pořízení fotky.

Jak se tato srdcervoucí fotografie dítěte držícího v rukou pampelišku nedaleko osvětimské plynové komory dochovala až do dnešní doby? Tento snímek a spoustu dalších fotografií našla přímo ve fotoalbu přeživší holocaustu, židovská žena původem z Podkarpatské Rusi, Lilly Jacobová.

Dne 11. dubna 1945, několik hodin po osvobození německého koncentračního tábora Mittelbau-Dora, kde byla po transportu z Osvětimi vězněná, narazila Lilly Jacobová v jednom z opuštěných baráků na fotoalbum, které obsahovalo snímky z Osvětimi. Když album otevřela, s hrůzou zjistila, že v něm našla fotky svých sousedů, přátel a rodiny, včetně záběrů z doby jejich příjezdu do tábora. Tyto fotografie byly pořízeny členy SS a dokumentovaly proces deportace, selekce a likvidace Židů v Osvětimi. Nalezené fotoalbum dostalo pojmenování Osvětimské fotoalbum, často se mu říká také Fotoalbum Lilly Jacobové.

Odkaz na digitalizované album: https://www.yadvashem.org/yv/en/exhibitions/album_auschwitz/last-moments.asp

O Osvětimském fotoalbu se mylně říká, že zachycuje příjezd maďarských Židů do Osvětimi. Na snímcích jsou však zachyceni lidé židovského vyznání, kteří byli před vypuknutím druhé světové války občany Československa žijící na Podkarpatské Rusi.

Snímky v Osvětimském albu přitom zachycují příjezd tzv. maďarských transportů koncem května nebo začátkem června 1944. Některé prameny uvádějí, že tyto snímky pořídili členové SS během jednoho dne, podle jiných pramenů tak učinili v průběhu několika týdnů.

Velká část transportů přijela z měst Berehovo, Mukačevo a Užhorod ležících na Podkarpatské Rusi. Toto území muselo Československo v listopadu 1938 postoupit Maďarsku podobně jako Sudety po Mnichovské dohodě Německu. Zbývající část území Podkarpatské Rusi byl anektován Maďarskem 18. března 1939, tři dny po obsazení Čech a Moravy německou okupační armádou.

Součástí těchto tzv. maďarských transportů do Osvětimi v květnu 1944 byla také Lilly Jacobová, která byla při selekci po příjezdu do Osvětimi oddělena od své rodiny. Všichni její blízcí byli tehdy nacisty zavražděni. O to víc byla Lilly Jacobová překvapena, když čirou náhodou po osvobození koncentračního tábora Mittelbau-Dora našla fotoalbum, kde na snímcích poznala tváře svých nejbližších.

Když Němci na podzim roku 1944 postupně evakuovali Osvětim v reakci na postupující sovětské síly, část dokumentace a majetku přesouvali do jiných táborů, včetně německého Mittelbau-Dora. Autor fotografií z alba není znám, často se však mluví o SS fotografech E. Hoffmannovi a B. Walterovi. Je tu také přímá spojitost s Richardem Baerem, který byl od května 1944 do února 1945 velitelem koncentračního tábora Auschwitz I a který byl následně převelen na pozici velitele koncentračního tábora Mittelbau-Dora.

V tomto koncentračním táboře ležícím na území nacistického Německa vězni pracovali v nelidských podmínkách v podzemních továrnách, kde vyráběli rakety V-2. Dne 11. dubna byl koncentrační tábor Mittelbau-Dora osvobozen americkou armádou. Richard Baer však stihnul utéct a po válce se skrýval pod falešnou identitou, aby se vyhnul zatčení. Dopaden byl nakonec až v roce 1960. Tento válečný zločinec měl být souzen za své zločiny spáchané během své služby v koncentračních táborech. Než byl postaven před soud, zemřel na infarkt ve vazbě 17. června 1963. Unikl tak spravedlnosti a za své zločiny nebyl nikdy řádně souzen.

Lilly Jacobová se narodila v roce 1926 v obci Bilke (dnes Bilky, Ukrajina) na Podkarpatské Rusi, která byla před rokem 1938 součástí Československa. Od narození tedy byla československou občankou. Lilly se narodila jako nejstarší ze šesti dětí, měla celkem pět mladších bratrů: Moshe-Arona, Zisla, Moshe-Hershe a dvojčata Zrila a Zeileka. Její otec Martin byl farmář a obchodoval s koňmi. Podle svých slov v dětství nikdy nezažila žádný antisemitismus.

V květnu 1944, během maďarské okupace, rodinu Jacobových spolu s ostatními Židy z oblasti maďarská správa deportovala do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Při selekci na rampě byla Lilly oddělena od své rodiny, přežila jako jediná a dočkala se osvobození v koncentračním táboře Mittelbau-Dora, kde právě našla v opuštěných barácích fotografické album obsahující snímky z Osvětimi, na kterých byli lidé z její vesnice, včetně její rodiny.

Po válce se Lilly provdala za Maxe Zelmanoviče a žila s ním tři roky v Praze. Manželům se zde roku 1946 narodila dcerka Esther. Za peníze, které Lilly obdržela od tehdejšího pražského Státního židovského muzea za povolení pořídit kopie fotografií z Osvětimského alba, se všem třem v roce 1948 podařilo emigrovat do Spojených států amerických. Rodina se usadila v Miami. Po smrti svého manžela Maxe se v roce 1978 provdala za Erica Meiera z Hannoveru.

Lilly se stala důležitou svědkyní holokaustu. V roce 1963 se zúčastnila osvětimského procesu ve Frankfurtu, kde její fotografie posloužily jako důkazní materiál. V roce 1980 ji osobně navštívil lovec nacistů Serge Klarsfeld, který ji přesvědčil, aby Osvětimské album darovala izraelskému památníku Yad Vashem. Po této výzvě navštívila Jeruzalém, kde album ukázala tehdejšímu premiérovi Menachemu Beginovi, a následně jej předala památníku Yad Vashem, kde je uchováváno dodnes. Lilly Jacob-Zelmanovic Meier zemřela 17. prosince 1999 v USA ve věku 73 let.

Dochované fotky z koncentračního tábora Osvětim nejsou jenom dokumenty doby, ale i důležitým svědectvím o nevinnosti obětí a hrůzách, kterým museli lidé tehdy čelit. I v dnešní době bychom se s těmito fotkami měli seznámit a poučit se jejich prostřednictvím z pohnuté historie. Pokud je totiž vzpomínka přenášena jenom jako příběh, může se rozplynout v pohádku, která se následně promění v mýtus, jež další generace postupně zapomenou. Právě fotky bývají mnohem silnějším důkazem a často dlouho rezonují v našich myslích.

Zdroj:

https://www.yadvashem.org/yv/en/exhibitions/album_auschwitz/last-moments.asp

https://collections.yadvashem.org/en/photos/93881

https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/vystava-osvetimske-album-v-praze/

https://www.yadvashem.org/yv/en/exhibitions/album_auschwitz/lili-jacob.asp

https://www.yadvashem.org/articles/general/photograph-context-auschwitz-album.html

https://www.yadvashem.org/education/other-languages/czech/educational-materials/auschwitz-album/lili-jacob.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Auschwitz_Album

https://c.jewishmuseum.cz/files/documents/media/media_o_muzeu/2015-05-18Prague.TVTheAuschwitzAlbum.pdf

https://de.wikipedia.org/wiki/Lilly_Zelmanovic