Článek
Před zavedením letního času platil pouze čas zimní
V České republice (a obecně v celé Evropě) je považován za standardní a přirozený zimní čas. Jedná se o čas, který odpovídá přirozenému slunečnímu cyklu, kdy je poledne (12:00) přibližně v době, kdy se Slunce nachází na svém nejvyšším bodě na obloze. Tento čas rovněž zohledňuje, kdy Slunce skutečně vychází a zapadá.
Letní čas naopak znamená umělý posun času o jednu hodinu dopředu, aby se co nejvíce využilo denního světla v odpoledních a večerních hodinách. Letní čas se historicky zaváděl proto, aby pomohl šetřit energii tím, že lidé budou déle pracovat za denního světla, a tedy méně využívat umělého osvětlení. Tato skutečnost byla velmi důležitá zvlášť v období válek a ekonomických krizí.
Před zavedením letního času se v českých zemích používal výhradně zimní čas, který odpovídá přirozenému slunečnímu cyklu. Ve 20. století následně začíná éra pravidelného střídání času.
První pokusy o zavedení letního času za první světové války
První pokusy o zavedení letního času v českých zemích proběhly během první světové války. V té době byly české země součástí Rakouska-Uherska, které stejně jako mnoho jiných evropských zemí čelilo těžkostem s dodávkami energie.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v roce 1916, kdy Rakousko-Uhersko následovalo příklad Německa, které tuto změnu uskutečnilo jako první evropská země. Cílem bylo přizpůsobit pracovní den době, kdy je venku nejvíc denního světla, což mělo snížit spotřebu uhlí na osvětlení a vytápění. Ve válečných podmínkách byla každá možnost šetřit energii považována za důležitou.
Early to bed and early to rise, makes a man healthy, wealthy, and wise. (Kdo jde brzy spát a brzy vstává, zdraví, bohatství a moudrost získává.)
Samotná myšlenka letního času však tehdy nebyla rozhodně nová. Už v 18. století navrhoval americký politik Benjamin Franklin podobnou úpravu denního režimu, aby se ušetřilo na svíčkách. Skutečná realizace této myšlenky ale přišla až o více než století později, právě během válečného konfliktu.
Roku 1940 zavedli letní čas v Protektorátu nacisté
Samostatného Československa (1918–1938) se uplatňování letního času netýká. Změna času se na našem území začala opět uplatňovat za druhé světové války. Po okupaci Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 nacistické Německo nastolilo na našem území znovuzavedení letního času. Došlo k němu roku 1940 a ve své podstatě se jednalo o součást nacistické válečné politiky.
Tento systém nacisté neuplatňovali pouze v Protektorátu, ale také v dalších zemích, které okupovali a kontrolovali. Letní čas se tehdy stal standardem ve většině Evropy, kde bylo třeba maximálně využít všechny dostupné zdroje kvůli válečným potřebám. Nacistické Německo zavedlo letní čas například ve Francii, Nizozemsku a Polsku. V některých zemích následně přetrval i po skončení války.
V socialistickém Československu platil v 50. až 70. letech zimní čas
Po konci druhé světové války v roce 1945 zůstal letní čas v Československu nadále v platnosti, a to až do roku 1949. I když válka skončila, ekonomické a energetické podmínky v poválečné Evropě byly stále náročné. Československo se v těchto letech snažilo využít všeho, co by mohlo přispět k hospodářskému zotavení, a tak se letní čas používal i nadále.
V roce 1949 bylo střídání času v Československu zrušeno a dočasně platil pouze standardní (zimní) čas. V období 50. až 70. let 20. století se letní čas v Československu nepoužíval, a to i přesto, že se v jiných evropských zemích znovu zaváděl v souvislosti s ropnou krizí a snahou o energetické úspory.
Obnovení letního času v roce 1979 kvůli extrémním mrazům
Po delší pauze, která trvala od roku 1949, bylo střídání letního a zimního času v Československu znovu zavedeno v roce 1979. Tento návrat k letnímu času souvisel s celosvětovou ropnou krizí v 70. letech 20. století, ale hlavně s energetickou krizí způsobenou náhlým poklesem teplot, která postihla Československo hned začátkem roku 1979.
> Mrazivý šok dnes r. 1979 <
— Jan Neubauer (@neubJan) January 1, 2024
Z jarního počasí +10 až +15 °C se na Silvestra 1978 začalo před půlnocí prudce ochlazovat. Během necelých 24 hodin se teploty na Nový rok 1979 blížily - 20 °C.
Ochlazovalo se o 3 stupně za hodinu.
Z oslav se vracely ženy v šatech a lodičkách.
1/3 pic.twitter.com/mSpb9FWHmP
Energetická krize v socialistickém Československu měla konkrétně své kořeny v extrémním ochlazování, které započalo velmi nečekaně v noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979 a kdy v následující dnech venkovní teploty klesly až k minus 20 stupňům Celsia.
Od 1. ledna 1979 začalo v zemi postupné vypínání dodávek elektřiny, což mělo vážné dopady na každodenní život. 4. ledna 1979 publikovalo komunistické periodikum Rudé právo článek s názvem „Uhlí hlavně elektrárnám“, který upozorňoval na vážné potíže způsobené silnými mrazy po celém Československu. Situace byla natolik vážná, že o dva dny později předseda vlády Lubomír Štrougal vyhlásil úsporná opatření. Hlavní titulek v Rudém právu zněl: „Mobilizovat všechny síly k překonání vzniklých potíží.“
Na pomoc při řešení krize byla povolána nejen armáda, ale také mládežnické organizace, jako byli svazáci, kteří pomáhali s rozmrazováním zásob uhlí. Denní tisk byl plný zpráv o „boji o uhlí“ a „zápasu o energii“, což odráželo vážnost situace. Tato opatření zahrnovala omezení pracovní doby, zavírání škol a kulturních institucí, omezování městské a linkové dopravy, zkrácení vysílání Československé televize, a dokonce vypínání veřejného osvětlení. Pokud patříte k pamětníkům, jistě si vzpomínáte na to, jak jste v této době měli uhelné prázdniny.
Tato krize trvala až do konce ledna 1979, kdy nastala obleva a energetická situace se začala postupně zlepšovat. Nicméně problémy s dodávkami energie přetrvávaly až do začátku února 1979, což z této krize udělalo v Československu nejzávažnější energetickou událost od konce druhé světové války.
NAŘÍZENÍ VLÁDY Československé socialistické republiky ze dne 15. března 1979 o zavedení letního času v letech 1979 a 1980. Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 1 zákona č. 54/1946 Sb., o letním čase, podle § 15 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování, a podle § 85 zákoníku práce po projednání s Ústřední radou odborů: § 1 Počátek a konec letního času v roce 1979 (1) Dnem 1. dubna 1979 se zavádí letní čas; toho dne v 0.00 hodin středoevropského času se posunou hodiny na jednu hodinu ranní letního času. (2) Dnem 30. září 1979 letní čas končí; toho dne v 0.00 hodin středoevropského času se posunou hodiny na jednu hodinu ranní letního času. § 2 Počátek a konec letního času v roce 1980 (1) Dnem 6. dubna 1980 se zavádí letní čas; toho dne v 0.00 hodin středoevropského času se posunou hodiny na jednu hodinu ranní letního času. (2) Dnem 28. září 1980 letní čas končí; toho dne o jedné hodině ranní letního času se posunou hodiny na 0.00 hodin středoevropského času. § 3 (1) Stanovená týdenní pracovní doba u pracovníků, jímž počátek letního času v letech 1979 nebo 1980 připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší. (2) Stanovená týdenní pracovní doba u pracovníků, jimž konec letního času v letech 1979 nebo 1980 připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu delší. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979. Dr. Štrougal v. r.
V důsledku těchto vážných problémů se Československo rozhodlo obnovit letní čas jako součást snahy o úsporu energie. Od 1. dubna 1979 došlo ke znovuzavedení letního času, a tento systém zůstal v tuzemsku v platnosti až dodnes.
Rok 2004: Sladění střídání času s pravidly EU
Po sametové revoluci v roce 1989, s přechodem k tržnímu hospodářství a následným vznikem České republiky zůstává střídání letního a zimního času v tuzemsku nadále v platnosti.
Až do roku 1995 trval v České republice letní čas šest měsíců. V roce 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun tak v tuzemsku trvá sedm měsíců, tedy do konce října. V současnosti se letní čas mění poslední březnový víkend (posun o 1 hodinu dopředu) a návrat k zimnímu času probíhá poslední říjnový víkend (posun o 1 hodinu zpět).
Samotné střídání času má obrovsky negativní dopad na zdraví. Řada lidí má v této době deprese, poruchy spánku a po změně nejsou schopni se dlouhodobě soustředit. Takže je potřeba, aby se to vyřešilo. Navíc hlavním odůvodněním střídání času byly úspory na energiích. Dnes už je asi šestnáct nebo sedmnáct studií, které to absolutně vyvrátily. Platilo to v době, kdy lidé chodili pracovat do továren v pět hodin ráno a pracovali dvanáct hodin, v současné době se chodí do zaměstnání ve většině případů na osmou, devátou hodinu.
Ačkoli si na střídání času spousta lidí zvykla, jiným dělá velké problémy. Ozývají se tak hlasy ohledně jeho zrušení. V roce 2019 dokonce Evropská komise navrhla, aby si každý členský stát mohl vybrat, zda bude celoročně používat pouze letní, nebo pouze zimní čas. Navzdory schválení tohoto návrhu na úrovni EU však dosud nedošlo k dohodě mezi členskými státy, a tak střídání času nadále platí.
Anketa
Zdroj:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cas-stridani-casu-letni-cas-zimni-cas-vyroci-komunismus_1903310946_dok
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-100-let-uplynulo-od-zavedeni-letniho-casu-na-ceskem-uzemi-350010
https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_%C4%8Das
https://medium.seznam.cz/clanek/lina-klimarova-uhelne-prazdniny-1979-a-extremni-zima-1985-hrozici-blackoutem-vzpominate-42229
https://www.forum24.cz/konec-stridani-casu-lidem-dluzime-po-volbach-muzeme-clenske-staty-prinutit-rika-zdechovsky-zmenu-zbrzdily-dve-udalosti
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1979-36
