Vzpomínáte? Uhelné prázdniny 1979 a extrémní zima 1985 hrozící blackoutem

Ještě na silvestra roku 1978 venkovní teploměry ukazovaly 10 až 12 stupňů Celsia nad nulou. Hned následující den přišlo velmi prudké ochlazení. Na Nový rok 1. ledna 1979 se lidé probouzeli do velmi mrazivého rána s teplotami minus 15 až 20 stupňů Celsia. Studená fronta tehdy postupovala tak rychle, že jste na některých místech Československa mohli pokles rtuti na venkovních teploměrech sledovat pouhým okem. Ochlazovalo se neuvěřitelným tempem, a to v průměru o tři stupně Celsia za jednu hodinu.

Toto prudké ochlazení ze dne na den mělo na socialistické Československo, které bylo závislé na elektrické energii z uhelných elektráren, opravdu neblahý dopad. Jelikož bylo v předchozích prosincových týdnech teplo a pršelo, s prudkým ochlazením 1. ledna 1979 zamrzlo mokré a většinou nekryté vytěžené uhlí, zamrzly také uhlí a koks v železničních vagonech a dále i přepravníky uhlí a dokonce rypadla v uhelných dolech. Mráz trhal železniční koleje a kvůli ledu nešly přehazovat výhybky.

Po několika desítkách hodin došlo československým uhelným elektrárnám nezamrzlé palivo. Na mnoha místech Československa zkolaboval systém centrálního vytápění a docházelo rovněž k velmi častým výpadkům v dodávkách elektrické energie. Kromě dodávek elektrické energie a tepla byl rovněž problém s teplou vodou. Lidé k ní měli zpravidla přístup jenom každý druhý den.

Už od 1. ledna 1979 započalo v socialistickém Československu postupné vypínání dodávek elektřiny. 4. ledna 1979 vyšel v Rudém právu článek s názvem „Uhlí hlavně elektrárnám“ s informací, že silné mrazy působí vážné potíže po celém Československu. O dva dny později Rudé právo zveřejnilo úsporná opatření vyhlášená komunistickým předsedou vlády Štrougalem. Titulní stranu tohoto listu krášlil titulek „Mobilizovat všechny síly k překonání vzniklých potíží“. Na pomoc při rozmrazování uhlí v lednu 1979 tak byli povoláni svazáci i armáda. V denním tisku jste se mohli dočíst o „boji o uhlí“ nebo o „zápasu o energii“.

Nařízením komunistické vlády byla například od začátku ledna 1979 omezena pracovní doba, zavřely se školy a kulturní instituce, omezil se provoz městské a linkové dopravy, v omezeném režimu běželo vysílání Československé televize a také se vypínalo veřejné osvětlení.

Tato situace trvala takřka do konce ledna. Po 20. lednu totiž nastala výrazná obleva a energetický provoz se pomalu vracel do zaběhnutých kolejí. S energetickou krizí, která byla nejvážnější od konce druhé světové války, se socialistické Československo vyrovnávalo až do začátku února 1979. Mimo jiné s ohledem na tuto energetickou krizi se Československo vrátilo ke střídání času a od 1. dubna 1979 znovuzavedlo letní čas, který platí dodnes.

Patřili jste v sedmdesátkách ke školou povinným? V tom případě jste pravděpodobně v lednu 1979 zažili uhelné prázdniny, které trvaly od 8. do 29. ledna. I když měli školáci nejprve radost z toho, že nemusí takřka celý měsíc chodit do školy, smích je později přešel. Kvůli zameškanému učivu jim socialistická vláda zrušila jarní prázdniny a zakázala celodenní školní výlety.

„V důsledku obtížných klimatických podmínek a energetické situace vyhlašují ministerstva školství České a Slovenské socialistické republiky pro všechny typy škol včetně vysokých, školní prázdniny. Počínaje pondělkem 8. ledna, prozatím do 14. ledna 1979. Na učilištích se pro toto období přerušuje pouze teoretická výuka,“ oznámil moderátor Jan Rosák 5. ledna 1979 ve vysílání Československé televize. Uhelné prázdniny se dětem a studentům nakonec protáhly na tři týdny.

Během uhelných prázdnin 1979 nebylo moc co dělat. Děti, náctiletí ani dospělí nemohli chodit do kin, divadel ani muzeí, protože kromě škol zavřely také kulturní instituce. Kromě toho přerušila od 6. ledna 1979 své denní vysílání také Československá televize. První kanál začínal po 19. hodině a později až po půl deváté. Druhý kanál Československé televize dokonce neběžel vůbec.

Zimní počasí v Československu o sobě dalo výrazně vědět také 7. ledna 1985, kdy nastaly opravdu extrémní mrazy. Šest dní po sobě bylo dokonce minus 30, což je pro nás v dnešní době opravdu nepředstavitelné. Stožáry vysokého napětí tehdy padaly pod tíhou ledové krusty a socialistickému Československu hrozil úplný blackout.

Nástup mrazů v Československu začátkem ledna 1985 byl opravdu ostrý. Od 7. ledna přišla šestidenní vlna silných arktických mrazů držících se kolem 30 stupňů pod nulou. Takto mrazivo bylo dokonce i v nížinách. Nejnižší teploty tehdy naměřili 7. ledna 1985 v osadě Jizerka na Jablonecku (-41,1 stupně Celsia). Extrémní mrazy zaznamenaly i stanice ve Vyšším Brodě (-32,3 stupně Celsia), Třeboni (-30,5 stupně Celsia) nebo Ostravě-Porubě (-27,3 stupně Celsia). I když se následně mírně „oteplilo“, mrazivé počasí roku 1985 vydrželo až do února.

Během lednových třeskutých mrazů padaly v Československu nejen dráty a stožáry vysokého napětí, a lidé tak byli bez elektřiny. Hrozil totální blackout i kvůli tomu, že se do potíží kvůli extrémním mrazům dostaly uhelné elektrárny. Zamrzaly například vtoky chladicí vody, byly problémy s přepravou uhlí, strusky a popílku a omezena byla samotná těžba uhlí. Jaderné elektrárny problém s elektrickou energií ještě nemohly vyřešit. V Dukovanech se v této době teprve připravoval první blok ke spuštění a Temelín se ještě nezačal stavět.

Mráz ochromil roku 1985 socialistické Československo nejen v druhém lednovém, ale také v druhém únorovém týdnu. V lednu a únoru 1985 se tak vláda snažila zabránit rozsáhlému výpadku energetického systému tak, že omezila dodávky elektřiny domácnostem a podnikům. V arktickém lednovém týdnu dokonce energetici odpojili na 19 hodin některé oblasti republiky od přísunu elektrické energie, aby tak zabránili úplnému blackoutu. Vláda rovněž vyzývala občany ke snížení spotřeby energie prostřednictvím vysílání v Československém rozhlasu.

Zdroj: Plus.rozhlas.cz, Zpravy.aktualne.cz, Wikipedia.org, iRozhlas.cz, Plus.rozhlas.cz, Zpravy.aktualne.cz, Denik.cz, iDnes.cz