Článek
Paní profesorka Hana Papežová - to je ona lékařka, která má u nás největší zkušenosti s léčbou poruch příjmu potravy. Jednou někde řekla, že to může sice vypadat, že je někdo venku z PPP - jak zní zkratka těchto postižení, ale stejně si pořád kupuje nějaké hrnečky…
Hrnečky, ze kterých asi nikdo nebude pít, vlnu, z jaké nemusí vzniknout svetr a dost možná, že ani šála!
Paní profesorko, možná, že by se těm často řešenou poruchou postiženým osobám ty hromady hrnků, vlny, novin a balicího papíru daly vzít, ale ony si stejně třeba vyfouknou vejce a polepí je mozaikou z roztrhaných efektních reklamních fotografií. Tak, jako jeden zahraniční lékař a investor nazval své honosné sídlo La Fin*, ony nazvou svoji kraslici Finýto! Nejluxusnější vejce dnešního šedivého úterka!
Reaguji na článek Proč v blízkosti druhých ztrácíme jistotu. Jeho autorka, která si říká Sasanka, vždy něco napíše, já si to rychle přečtu a příliš to nezkoumám - což ji, nejspíš, nepřekvapuje (typologie)! Jdu psát, protože mi k tomu právě dala impuls. Je ale pravda, že impuls přijde často tehdy, kdy už mi v hlavě něco, byť hodně vzdáleně, na dané téma zraje!
Stalo se mi, že jsem se omluvila jedné mladé dámě, že jsem ji asi mimoděk urazila, s tím, že mě to moc mrzí! Ona na to, že nemá důvod se urážet. Pokud prý člověk dobře rozumí situaci, ve které se nachází, nemůže se mu něco takového stát! Tak například, povídala, na mne je třeba nahlížet jako na někoho, kdo pije Shiraz a poslouchá Schmitzera!
Ano, chuť tohoto červeného vína zbožňuji, ale můj vztah k němu je už hodně let výhradně platonický. Nevím, co za to může, ale hádám, že občasné vysoké protilátky proti EB viru! Písně Jiřího Schmitzera poslouchám dost často - uklidňují, pobaví, na „Bynďu“ se dobře protahuje, na Kaluž zpevňují kosti!
Ta slečna tenkrát nemohla tušit jednu věc! Poslouchám Jiřího Schmitzera a teoreticky si dopřávám víno, nejspíš dovezené odněkud z Austrálie či Argentiny. Jenomže, až uplyne něco málo času, začnu také sledovat vyhlášené převleky a skvělé, nápadité kreace paní režisérky Evy Toulové, a psát k nim poznámky do veřejných komentářů.
Paní profesorko, tak se vás v duchu ptám, jestli se nemohou náhody v jedné hlavě jednoho dne propojit?
Všichni víme, že Jiří Schmitzer je také velmi známý a úspěšný herec. Například, jeho Francin, z filmu Postřižiny, je nezapomenutelný!
Víte, co ze mně naposledy v komentáři vypadlo? Obrazně - tohle:
„Paní režisérko, kdybyste si to jednoho dne přihasila zcela bez oblečení,…mohl by Francin z Postřižin sundat pumpičku s kola…“
Narážela jsem na závěrečnou scénu filmu. Praktická a přitom velmi ženská manželka Francina, ztvárněná Magdou Vášáryovou, dostane pumpičkou na zadnici za to, že si ostříhala vlasy! Celá, u Francina překvapivá akce dopadne pro tohoto správce pivovaru hned ze dvou stran dobře - jednak pracovně, jednak osobně! Maryška velmi úspěšně prokáže znalost ženských usmiřovacích triků!
Závěr?
Nechám to šroubované, nedotažené!
Zdravím své oblíbence, díky moc, mějte se moc krásně, buďte zdraví a…..zavřu oči, jestli se červenáte…
Literatura:
*REZIDENCE číslo 5, září/říjen 2022, str. 28
