Článek
Radek je žák, který neměl od života dobře rozdané karty. Přišel do své současné rodiny ve čtyřech letech a už v té době si ubližoval, štípal se. Sebepoškozování ale přestalo, právě díky přístupu jeho nových rodičů a celé rodiny. Radek byl velmi fixovaný zejména na svou novou mamku, která ale před 3 lety nečekaně zemřela. Radek měl tehdy období depresí, smutku a potřeboval podporu a laskavý přístup, a to i ze strany školy, kde pracoval na základě individuálního plánu. Ne každý z učitelů to ale dokáže. Nyní má Radek období, kdy si nechce nechat ponižování a křičení líbit, takže se buď hádá, nebo případně odmítá spolupracovat a stahuje se do sebe. Učitelé, které má rád, s ním ale žádné vážnější problémy nemají.
Jenomže ve sborovně jedné základní školy je i „učitelka“ – říkejme jí Pavla Stromová. Nevynechá žádnou příležitost, aby se do Radka nenavezla. Věc se vyhrotila při zdánlivě malicherné situaci, která ale jasně ukazuje nepedagogický a krajně nevhodný přístup Stromové k Radkovi. Dne 26. 3. 2024 Stromová vyžadovala po Radkovi, aby odevzdal sešit s domácí opravou do velké přestávky. Radek sešit o velké přestávce „učitelce“ Stromové donesl, ale ta na něj následně při hodině matematiky křičela, že sešit s opravou odevzdal pozdě. Když se chtěl Radek vyjádřit, nepustila ho ke slovu a řekla mu „že ji to nezajímá“. Očividná nespravedlnost a další ze série příkoří zapůsobila na Radka tak negativně, že si vzal ostří z ořezávátka a pořezal si jím ruku (obrázek). Obrovský stres, způsobený Stromovou, ho vzal do hluboké regrese a návratu k dávno opuštěnému sebepoškozování.
Pořezaná ruka
Naštěstí si Radka odvedla paní zástupkyně, aby se mohl uklidnit v jejím kabinetu. Když se pak paní zástupkyně Stromové zeptala na Radkovo pořezání v její hodině, opověděla jen, že si „pouze hrál s kružítkem“! Později vyšlo najevo, že když nebyl Radek ve třídě, Stromová o něm spolužákům říkala, že je „nezvladatelný“ a že se s ním „nemají bavit“. Nutno podotknout, že Radek chodí k psycholožce, ale jeho stav se zhoršuje zejména díky každodenní šikaně ze strany Stromové. Ta ho mimo jiné před kolektivem pomlouvá opakovaně, stále jeho spolužákům říká, že je hrozný a že se s ním nemají bavit. Také na Radka téměř každou hodinu křičí, ponižuje ho před kolektivem, nechává ho často po škole (i několikrát týdně), je k němu trvale nespravedlivá a stále k němu vysílá jen negativní emoce. Hrozná situace, kdy šikana učitele může spustit i šikanu ze strany spolužáků.
Tato osoba se tak chová k „vybraným“ žákům dlouhodobě. Jiný žák kvůli ní přešel na jinou školu, protože ho Stromová opakovaně ponižovala před třídou a například tvrdila, že zapáchá. Hodně na něj křičela a když nebyl ve škole, tato osoba ho pomlouvala před kolektivem a říkala „že je to bez něho lepší“. Asi nebude shoda náhod, že se Stromová hrozně chovala i vůči Radkově sestře. Ta se léčí se sociální úzkostí, ale Stromová opakovaně a dlouhodobě tvrdila třídnímu kolektivu, že sestra simuluje. Oblíbeným koníčkem podobných pokřivených lidí, jako je Stromová, jsou různé psychohry. Takže i při hodinách Stromové dělali žáci aktivitu, kdy na papír měli psát spolužákům, co na nich máme či nemáme rádi. Jak lehce tohle jde zneužít proti neoblíbencům učitele, je jasné. Při jedné hodině přírodopisu dala Stromové zadání: „Představte si, že Vaše třída ztroskotala na ostrově. Uprostřed ostrova je chata se vším potřebným atd… daleko od ostrova je hluboké moře, kde plavou žraloci. Vaším úkolem je rozhodnout kam na ostrov, nebo na moře své spolužáky umístit.“ Po splnění úlohy se veřejně počítalo, kteří spolužáci byli kolikrát umístěni na dané místo, zejména si pak Stromová smlsla na těch, kdo byli předhozeni žralokům. Kamarádce Radkovy sestry Stromová tvrdila, že jí „táhne dolů“, že s ní „ztratila příliš mnoho času“ a že „se spolu mají přestat bavit“. Podobné epizody lemují působení Stromové ve škole jako patníky u cesty.
Pan ředitel školy se ke stížnost na chování Stromové postavil čelem. Udělal pohovory s žáky o přístupu Radkovi a také k ostatním žákům. Pak byl na hospitaci u Stromové a měl s ní pohovor. Předal jí vytýkací dopis a odebral osobní ohodnocení za incident, který se stal. Stromová slíbila, že přehodnotí svůj postoj k žákům a bude se snažit, aby se takovéto situace již nenastávaly. A opravdu, na kratinkou chvíli se zdálo, že se k žákům chová lépe. Pan ředitel tedy doufal, že se poučí ze svých chyb a bude se snažit přistupovat k žákům podle doporučení pana ředitele a základních pedagogických zásad. Happy end? Bohužel ne úplně.
Minulý týden totiž přišel obrat. Panu řediteli napsal právní zástupce Stromové, že veškeré zaměstnanecké spory má řešit výhradně jeho prostřednictvím. Na pedagogické radě se pak ředitel před sborovnou dozvěděl, že prý se Stromové nezastal a že dostala vytýkací dopis a bylo jí sebráno osobní ohodnocení, aniž by jí prý bylo něco dokázáno! Tady bych hrozně rád použil silná slova, ale budu se držet zpátky. Stromová si asi plete sama sebe se zločincem, kterému se musí předložit neotřesitelné důkazy - ty ovšem ředitel stejně má! Totiž svědectví hned několika žáků o tom, jak s nimi Stromová zacházela. Pokud se někdo vůči žákům chová tak jako Stromová, má být zatraceně rád, že dostává ještě šanci vůbec ve třídě s nějakými dětmi být. Ředitel zodpovídá za kvalitu výuky, nese odpovědnost za dění ve škole a nějaký právní zástupce může jít nanejvýš do kina na film „Ještě větší blbec, než jsme doufali“ a ne se nesmyslně míchat do jeho nadřízeného vztahu k učiteli, kterého ředitel řídí a hodnotí jako svého podřízeného. Stromová ukazuje jasný příklad toho, když se lidská hloupost a odborná nedostatečnost snoubí s arogancí a drzostí. Pan ředitel už obdržel výzvu od právního zástupce Stromové, kde je mimo jiné napsáno, že se má písemně omluvit, vzít zpět výtku a vrátit osobní ohodnocení. Místo uvědomění si chyb a poučení si zvolila cestu agresivního a bezostyšného ignorantství. Je snad tak hloupá, že si neuvědomuje, že je sama za hranou paragrafu týrání svěřené osoby, nebo jí něco nakukal právní zástupce, lačný četných proplacených hodin?
Radek je nyní hospitalizován (ne kvůli ruce, ale kvůli psychickému stavu, související s popsanou šikanou) a všichni doufáme, že vrátí zdravý a s dobrou náladou. Všichni jsou také rozhodnutí spolupracovat a pomáhat mu, rodina se školou. Jsou v osobním kontaktu a pan ředitel znovu informoval celý pedagogický sbor o tom, jak by k Radkovi měli nyní přistupovat a jak mu zajistit bezpečí. Ve škole je nastaven režim zvýšeného povědomí o nevhodném chování pedagogů a ředitel a jistě i mnoho dalších učitelů dělám maximum proto, aby se žáci včetně Radka i také učitelé cítili ve škole dobře. Je velmi zajímavé, že sám Radek projevil zájem o dění v našem školství. Říkal, že by chtěl jednou do politiky a řešit právě školství, aby se tohle, co se děje jemu, neopakovalo. Je mu však teprve 13 let, což je na účast v různých organizacích málo. Jsem ale rád, že má Radek příslib od organizace „Co nevíte o škole“, že se do spolupráce s nimi může zapojit okamžitě po svém návratu z hospitalizace.
A takhle si tu žijeme v českém školství.
