Hlavní obsah

Proč se astronauti po přistání potácejí jak po flámu

Foto: Liška Podšitá/ChatGPT

Na videích z přistání kosmických kapslí to vypadá idylicky. Úsměvy, mávání, objetí. Jenže ve skutečnosti těla astronautů po návratu protestují. Padají, motají se a omdlévají. Co přesně se děje s jejich tělem a hlavou po návratu na Zemi?

Článek

Fyzické projevy: když gravitace udeří

Ve vesmíru kosti ani svaly nepracují tak, jak jsou zvyklé. Není tam gravitace, která by je zatěžovala. Astronauti cvičí každý den, aby úbytek síly zpomalili, ale stejně se jim svaly zmenší a kosti oslabí. Podle NASA mohou přijít o 1 % kostní hmoty za měsíc. Po návratu tak mají problém ujít pár kroků bez pomoci.

Scott Kelly, který strávil na ISS celý rok, popisoval, že měl po přistání pocit těžkých nohou a chůze mu připadala nepřirozená. Přidaly se i změny zraku způsobené tlakem tekutin směrem k hlavě. Tento syndrom se dnes označuje jako SANS a postihuje až 70 % astronautů na dlouhých misích.

Další častý problém se jmenuje ortostatická intolerance. To je stav, kdy krev při postavení zůstává v dolních končetinách a nedostane se dost rychle k mozku. Výsledek? Motání hlavy nebo rovnou mdloba. Není výjimkou, že jsou astronauti po návratu podpíráni, protože se prostě nedokážou sami udržet.

Nedávno se na Zemi vrátili Butch Wilmore Sunita Williamsová. Jejich mise se neplánovaně protáhla na 286 dní. Po přistání vypadali vyčerpaně a trvalo týdny, než se jejich těla začala vracet do původní kondice. Rehabilitace po dlouhých misích je náročná, zahrnuje každodenní cvičení, sledování kostí, svalů i rovnováhy.

K fyzickým obtížím patří také oslabená imunita. Ve vesmíru se u astronautů častěji aktivují latentní (skryté) viry a po návratu jsou tak náchylnější k nemocem. K tomu se přidávají poruchy spánku. Po dlouhých měsících nepravidelného rytmu mají problém spát více než pár hodin v kuse.

Foto: Wikimedia Commons / NASA / Public domain

Přistání astronautky Sunita Williamsové, SpaceX Crew-9 (2025)

Psychické dopady: hlava v chaosu

Návrat na Zemi není náročný jen pro tělo, ale i pro psychiku. Astronauti se po měsících v monotónním prostředí vesmíru ocitají v hlučném a chaotickém světě plném lidí, médií a povinností. To může být šok. Někteří si dokonce stěžují, že jim chybí klid a rutina stanice.

Psychologové také upozorňují na zvýšený stres z mediální pozornosti. Po návratu na astronauty čekají tiskovky, rozhovory a vědecká vyšetření. Pro tělo, které se sotva udrží na nohou, je to další zátěž. Přidávají se i poruchy nálady a vyčerpání.

Na druhou stranu mnoho astronautů prožívá takzvaný efekt nadhledu. Viděli Zemi z výšky a vnímají ji jako křehký a jednotný domov. Tento zážitek často přináší pocit odpovědnosti a silné emoce, ale zároveň může být těžké se s ním v běžném životě vyrovnat.

Foto: Wikimedia Commons/ NASA / Tracy Caldwell Dyson / Public domain

Tracy Caldwell Dyson pozoruje Zemi z modulu Cupola na ISS

Hrdinové, kteří potřebují čas

Astronauti jsou trénovaní profesionálové, ale ani oni nemůžou obejít zákony přírody. Návrat do gravitace znamená týdny až měsíce rehabilitace. Ztracenou svalovou hmotu a rovnováhu je třeba tvrdě trénovat zpět, a to pod dohledem lékařů. Většina se nakonec do formy vrátí, ale cesta je dlouhá a vyčerpávající.

Takže až příště uvidíte záběry hrdinského přistání, vzpomeňte si, že za úsměvy se skrývá tělo v šoku a hlava plná chaosu.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz