Článek
Když se zeptáte Rusů na válku, většina odpoví, že ji podporuje. Průzkumy mluví jasně. Kolem 70 % lidí souhlasí s vojenskou operací. Ale jen asi polovina jsou opravdu pevní zastánci. Druhá část to říká spíš proto, že musí stát při svých. Jejich typické vysvětlení je: válka je zlo, ale když už naši vojáci bojují, musíme je podpořit.
Je to směs emocí. Podle Levada Center polovina lidí cítí hrdost, ale třetina přiznává strach a úzkost. Tenhle rozpor ukazuje, jak hluboko je společnost rozpolcená. Na jedné straně pocit, že Rusko je silné a bojuje spravedlivě. Na druhé straně strach, že se konflikt může vymknout kontrole.
Obléhaná pevnost a velmoc v jednom
Ruské myšlení stojí na paradoxu. Lidé mají pocit, že jsou obklíčeni nepřáteli, a přitom jsou přesvědčeni, že jejich země je velmoc. Dvě třetiny obyvatel věří, že válku vyprovokoval Západ. A polovina si myslí, že konflikt může přerůst ve střet s NATO.
Co je zajímavé, rekordních 60 % Rusů je přesvědčeno, že i NATO se má čeho bát. To ukazuje, že se necítí jen jako oběti, ale i jako hrdí bojovníci, kteří budí respekt. V jejich očích je Rusko zároveň slabé a obklíčené, ale i silné a děsivé. Tenhle protimluv posiluje pocit, že svět proti nim vede nespravedlivý boj.
Západ jako nepřítel číslo jedna
Podle průzkumů má 80 % Rusů negativní postoj k NATO a skoro stejně i k USA a EU. V jejich očích nejsou hlavním nepřítelem Ukrajinci, ale Washington a Brusel. Televize denně opakuje, že to Západ uvaluje sankce, aby Rusko ponížil. Lidé tomu věří a říkají, že sankce je nezasáhly tolik, jak Západ doufal.
Mladší generace to vnímá trochu jinak. Asi čtvrtina mladých má kladný vztah k Americe, což je víc než u starších. Ale i mezi nimi převažuje nedůvěra. Ti, kdo chtěli cestovat a studovat v Evropě, dnes cítí frustraci, že jim to režim vzal. Přesto se nahlas ozve jen málokdo.
Tradiční hodnoty proti zkaženému světu
Ruský režim se stylizuje do role obránce tradičních hodnot. Prezident a pravoslavná církev tvrdí, že Západ je dekadentní a nemorální. Patriarcha Kirill dokonce prohlásil, že válka je metafyzický boj proti vnucování západních zlozvyků. To funguje. Lidé mají pocit, že brání nejen hranice, ale i čistotu své kultury a víry.
Školy dostaly nové učebnice dějepisu, které vyzdvihují hrdinství ruské armády a mluví o Ukrajině jako o nacistickém státu. Každé pondělí děti vyvěšují vlajku a zpívají hymnu. To všechno upevňuje představu, že svět je rozdělený na dobré Rusko a špatný Západ.
Mlčící většina a stigma zrady
Otevřeně kritizovat válku je v Rusku nebezpečné. Zákon zakazuje diskreditaci armády. Kdo řekne, že jde o válku, a ne o operaci, riskuje vězení. Většina lidí proto mlčí. Nejen ze strachu, ale i proto, že být proti znamená být zrádcem.
Státní média vykreslují kritiky jako agenty cizích mocností. V očích veřejnosti se tak potvrzuje, že opozice není naše. To posiluje potřebu přizpůsobit se. Když soused mlčí a kolega mlčí, proč bych měl mluvit já? A tak vzniká tichý souhlas.
Mladí chtějí mír, starší hrdost
Generační rozdíly jsou čitelné. Mezi lidmi nad 55 let podporuje válku více než 80 %. Sledují televizi, věří oficiálním zprávám a jsou hrdí, že jejich zem vzdoruje. Mezi mladými do 30 let je podpora slabší, kolem 60 %. A dvě třetiny mladých by chtěly mírová jednání.
To ale neznamená, že mladí masově protestují. Naopak. Po prvních demonstracích přišla vlna zatýkání a desetitisíce mladých lidí odešly do emigrace. Ti, kdo zůstali, se často stáhli do soukromí.
Zajímavá a kontroverzní statistika
Jedna z nejpřekvapivějších čísel ukazuje, jak propaganda mění myšlení. Třetina Rusů se vůbec nebojí jaderné války. Neustálé hrozby, které slyší z televize, jim otupily citlivost. Místo aby je to děsilo, začali to brát jako normální součást reality.
Pro srovnání, v Evropě je strach z jaderného konfliktu obrovský a většina lidí by se postavila proti vládě, kdyby hrozila jeho eskalace. V Rusku je to naopak. Lidé berou možnost jaderného úderu jako součást obrany proti Západu. To je důkaz, jak hluboko propaganda pronikla do jejich každodenního myšlení.
Co se skrývá pod povrchem
Současní Rusové se vidí jako hrdinové obklíčení nepřáteli. Jsou hrdí i vystrašení zároveň, loajální i apatičtí. Věří, že brání svět před zkaženým Západem a že i jaderná válka je jen další karta v jejich ruce.
Jenže pod tím vším je spousta tichých pochybností. Proto se nedá čekat, že se společnost sama zvedne proti režimu. Pokud ale chceme porozumět tomu, proč odpor zevnitř přichází tak pomalu, musíme vidět i tohle: obraz hrdinného národa je často jen maskou, která kryje strach a bezmoc.
