Článek
Podívala jsem se na čísla a statistiky, které ukazují, jak rozdílně se žije lidem narozeným mezi lety 1946 a 1964 v českých městech a na venkově. Tahle generace, která vyrostla v poválečných dekádách a celý život budovala republiku, dnes čelí jiným výzvám: zdraví, samota, finance, dostupnost služeb. A zatímco ve městě je vše blízko, na venkově se z toho stává náročný logistický úkol.
Penze vs. realita cen
Průměrný starobní důchod v Česku v roce 2024 dosahoval přibližně 20 700 Kč. Na venkově je díky tomu mnohem větší šance udržet vyrovnaný rozpočet díky nižším nájmům i celkovým životním nákladům. Naproti tomu senioři ve městě, zvláště ti bez vlastního bydlení, můžou většinu důchodu utratit jen za nájem.
Statistiky ČSÚ ukazují, že zatímco na venkově má většina starších lidí vlastní dům, ve městě často zůstávají v panelácích a výše poplatků roste. Největší nápor pociťují vdovy a lidé žijící sami.
Zdravotní péče a dostupnost služeb
Na venkově dnes stále častěji chybějí obvodní lékaři i specializovaná péče. Pro baby boomery to znamená dlouhé dojezdy nebo zápisy u lékařů vzdálených desítky kilometrů. Podle dat Ministerstva zdravotnictví je až 30 % ordinací na venkově personálně poddimenzovaných.
Ve městě je dostupnost lepší, ale čelí se zde jinému problému: přetíženým ordinacím a dlouhým čekacím lhůtám. Není výjimkou, že na odborné vyšetření se čeká měsíce. V obou prostředích se tedy za zdraví platí jinak, buď časem nebo dopravou.
Rodinná podpora a samota
Na venkově zůstává silnější sousedská soudržnost a pomoc v rámci komunity. Dědečkové a bábinky tam často mávají sousedy, kteří si všimnou, když nezapnou rádio nebo nesundají prádlo. Ve městě je větší anonymita. Čas na návštěvu rodičů nebo prarodičů se smrskne mezi schůzky a maily.
Podle výzkumu PAQ Research z roku 2023 pociťuje více než 40 % seniorů větší samotu než před deseti lety. Téměř polovina z nich by uvítala pravidelnější kontakt s rodinou.
Domovy důchodců a peče
Domovy pro seniory ve městě mají často delší čekací doby, ale lepší vybavení. Venkov nabízí lidem možnost zůstat doma déle, ale za cenu větší závislosti na rodině.
Sociologické studie ukazují, že se česká společnost potýká s nedostatkem terénních služeb. Ve městě je lze zařídit, ale ne každý senior si je může dovolit. Na venkově zase často nejsou vůbec dostupné.
Kde se žije lépe?
Zatímco baby boomers na venkově oceňují klid, přírodu a vztahy, ti ve městě hledají bezpečí v dostupnosti lékařů, obchodů a služeb. Ani jedna cesta není ideální a obětují něco za něco.
Více než polovina seniorů by podle údajů raději dožívala ve svém vlastním domě, ideálně s pomocí blízkých. Rozdíl je v tom, kdo má možnost si to dovolit a kde se taková pomoc dá zajistit.
Rozdíly mezi městem a venkovem nejsou jen technické. Ukazují, jak moc prostředí formuje poslední dekády života. Pokud chceme, aby lidé stárli důstojně, musíme si všimnout, co kde funguje a co kde chybí.
Místo, kde stárneme, určuje mnohem víc než jen okolí. Rozhoduje o dostupnosti pomoci, vztazích i pocitu jistoty. Možná nastal čas se zeptat: kde bychom opravdu chtěli prožít poslední etapu života?
