Článek
Když se podíváme na ženy narozené v roce 1925, většina z nich byla drobná, měřila kolem 153 cm a první menstruaci dostávala až ve čtrnácti letech. V průběhu života měly několik dětí a těžkou každodenní práci, která jim formovala svaly i kosti. Dnešní ženy působí úplně jinak. Měří téměř 168 cm, menstruaci mají už kolem dvanácti let a o dětech spíše přemýšlejí, než aby je měly samozřejmě.
Rozdíl mezi nimi je do očí bijící. Sto let se může zdát jako krátká doba, ale právě během tohoto období se ženské tělo změnilo výrazněji než kdykoli předtím.
Vyšší, těžší a jinak tvarované
Za posledních sto let ženy vyrostly o 10 až 15 centimetrů. Hlavním důvodem je lepší výživa, zdravotní péče a životní podmínky. Podobný trend se odehrál i mimo Evropu, takže nejde jen o českou zvláštnost.
Spolu s výškou však vzrostla i hmotnost. Zatímco naše prababičky měly BMI kolem 22, dnešní průměr se pohybuje mezi 25 a 28. Obezita, kdysi raritní, je dnes častá. Nejvíc je vidět na obvodu pasu, který se rozšířil. Tuk se ukládá hlavně v břišní oblasti, což zvyšuje riziko nemocí. Boky zůstávají stejné, ale pas je širší, postava má tedy trochu jiný poměr než dříve.
Dokonce i detaily se změnily. Tělo žen celkově zrobustnělo, což je patrné i na takových drobnostech, jako je číslo obuvi. Průměrná velikost bot žen vzrostla v USA z čísla 5 na 8 a půl (z 36 na 39).
Puberta a mateřství v novém rytmu
Další velkou proměnou je věk první menstruace. Dříve přicházela ve 14–15 letech, dnes už v 12–13. Znamená to, že ženské tělo vstupuje do plodného období mnohem dříve a celé reprodukční okno se prodloužilo.
Současně se ale proměnila plodnost. Zatímco ženy ještě v první polovině 20. století měly běžně čtyři až pět dětí, dnes je průměr jen jedno nebo dvě. Přibývá i žen, které děti nemají vůbec. Když se pro ně rozhodnou, často je odkládají do vyššího věku. Biologicky to znamená méně těhotenství, kratší kojení a naopak větší množství menstruačních cyklů. Zatímco prababičky jich měly zhruba 100 za život, dnešní ženy jich zažívají až 400.
Díky moderní medicíně téměř zmizela mateřská úmrtnost. Porod, který byl dříve velkým rizikem, je dnes většinou bezpečný. To přineslo obrovskou změnu, více přeživších matek, více žen, které se dožívají stáří, a tím i více let života po reprodukčním období.
Život, který trvá déle
Ženy dnes žijí o 30–40 let déle než jejich babičky. V roce 1920 se v Evropě dožívaly kolem padesátky, dnes je to přes osmdesát. Menopauza ale stále přichází kolem padesátky. Rozdíl je v tom, že nyní ženy prožívají tři dekády života navíc po přechodu. To je úplně nová biologická i společenská fáze, kterou dříve mnohé ani nezažily.
Ženské tělo se tedy za pouhých sto let stalo vyšším, těžším a biologicky jinak nastaveným. Puberta se posunula do nižšího věku, plodnost se snížila, počet cyklů stoupl a délka života se výrazně prodloužila. To vše ne díky genetické evoluci, ale díky prostředí, které se proměnilo rychleji než kdykoli dřív.
