Článek
Podívala jsem se na čísla a statistiky, které ukazují, jak rozdílně dnes žijí lidé narození v letech 1965 až 1980 podle toho, kde bydlí. Tihle lidé nesou na bedrech stárnoucí rodiče, často i dospívající děti, pracují, splácejí hypotéky a zároveň už začínají přemýšlet, jak to bude dál. Život v malém městě nebo na venkově vypadá úplně jinak než v Praze nebo Brně. V něčem líp, v něčem hůř.
Věk mezi dvěma starostmi
Generace X bývá označována jako sendvičová generace. Současně pečuje o rodiče a podporuje dospívající děti. Na venkově to většinou znamená, že rodiny zůstávají blíž u sebe. Péče o rodiče nebo hlídání vnoučat je přirozenější, ale často i nepsaně očekávaná. Ve městě je vztah víc na dálku a výpomoc často zajišťují služby.
Na druhou stranu, lidé ve městech mívají víc prostoru na sebe. Psychologové popisují, že u generace X z měst se častěji objevuje trend nového startu. Patří sem opuštění vyhořelé kariéry, rozvod, cestování nebo přeměna životního stylu. Na venkově je podobný krok spíš výjimkou.
Práce, peníze a ticho po kariéře
Členové generace X dnes často zastávají vrcholné pozice nebo pracují jako zkušení odborníci. Ve městech to znamená výrazně vyšší platy, ale také vyšší životní náklady. Venkov nabízí stabilitu a někdy menší tlak, ale také nižší mzdy a menší nabídku práce pro lidi po padesátce.
Podle ČSÚ lidé mezi 45 a 59 lety vydělávají ve městech v průměru o osm až dvanáct tisíc korun více než jejich vrstevníci na venkově. Ženy z venkovských oblastí navíc výrazně častěji přecházejí na částečné úvazky nebo opouštějí pracovní trh dřív kvůli péči o jiné členy rodiny.
Tělo, zdraví a prevence
Na fyzické zdraví začíná generace X myslet mnohem víc. A právě tady se rozdíly mezi městem a venkovem ukazují nejvýrazněji. Lidé ve městech chodí častěji na preventivní prohlídky, využívají fyzioterapii, psychoterapii, sportují v placených centrech. Ve venkovských oblastech je nabídka služeb mnohem omezenější.
Podle dat Ministerstva zdravotnictví až 42 % obyvatel malých obcí v posledních pěti letech nenavštívilo praktického lékaře kvůli prevenci. Ve městech je to jen 17 %. Důvodem není lhostejnost, ale nedostupnost. Ordinací je méně, objednací lhůty jsou delší a doprava složitější.
Společenský život a duševní rovnováha
Velkým tématem generace X je vyhoření. Lidé, kteří celý život pracovali naplno, často zjišťují, že jim dochází energie. Ve městech se častěji obracejí na terapeuty, čtou knihy o osobním rozvoji, mění profesi nebo hledají nové směry. Na venkově se podobné kroky setkávají s nepochopením a tlakem na to všechno vydržet.
Na druhou stranu, venkov přináší více kontaktu se sousedy, komunitou a přírodou. To má prokázaný pozitivní vliv na psychické zdraví. Podle PAQ Research uvádějí lidé z venkovských oblastí vyšší pocit sounáležitosti a nižší výskyt pocitů osamění než jejich vrstevníci z měst.
Co si z toho bereme dál?
Generace X stojí na křižovatce. Ještě pořád všechno drží, ale zároveň už tuší, že jim nikdo další nepomůže. Rozdíl mezi městem a venkovem není jen o adrese. Ovlivňuje, jak se staráme, jak stárneme a jak dlouho budeme schopní žít naplno.
Možná je načase, aby si přestali říkat až jednou a začali se ptát: Jak chci, aby vypadal můj vlastní život právě teď?
