Článek
Když si přečtete článek pana Procházky, máte pocit, že se díváte na politickou nekrologii přetřenou zlatem. SPOLU prý „vrátilo Česko do kondice“. Jenže realita je jiná: stát se rozpadá, lidé žijí v nejistotě, veřejné služby kolabují a místo pomoci přichází excelové tabulky plné „rozpočtové odpovědnosti“. Pokud je tohle „tygr“, pak bez zubů, bez drápů a bez směru.
SPOLU: Slepenec bez duše
Procházka sám přiznává, že SPOLU bylo slepenec bez vize, bez programu a bez vnitřní shody. Místo politického projektu to byl jen strach z Babiše přetavený do dočasné náplasti. A jakmile ten strach vyprchal, zůstala jen prázdnota. TOP 09? Zbyla z ní jen značka bez obsahu, bez lídrů, bez důvěry. Její „restart“ je jen další marketingová iluze.
Piráti: Z chaosu do pózy kompetence – trapná fraška
Najednou se Piráti snaží působit jako kompetentní síla. Hrají si na experty, na klidné správce veřejných věcí, na zodpovědné politiky. Ale je to jen póza, zoufalý pokus zakrýt vlastní selhání. Z kdysi nadějného hnutí se stala trapná fraška, kde se digitalizace mění v rozpad systémů, transparentnost v neprůhledné zakázky a otevřenost v arogantní výsměch. Místo inovací přichází zmatek. Místo lídrů přichází figurky, které se tváří důležitě, ale ve skutečnosti jen přežívají ve stínu vlastního selhání.
ODS: Ubohý předseda, bitcoinová mlha a kampelička
ODS, kdysi strana silných osobností, dnes připomíná prázdnou skořápku. Její předseda působí jako figurka bez charisma, bez odvahy, bez vize. A zatímco se tváří jako garant stability, stát se pod jeho vedením rozpadá. A co víc – bitcoinová kauza ministra Blažka, který přijal dar v hodnotě miliard od odsouzeného překupníka drog, ukazuje, jak hluboko ODS klesla. Blažek rezignoval, ale stín zůstává.
A nezůstalo jen u něj – kauza kampeličky, kde měl být zapojen i bývalý předseda ODS, ukazuje podezření na praní špinavých peněz, machinace a pokusy zamést stopy. Česká národní banka odebrala licenci, ale odpovědi chybí. Fialova vláda mlčí, zatímco detektivové sbírají dokumenty. Ticho je ohlušující.
Češi ožebračeni, Ukrajinci hýčkáni
A zatímco se Češi potýkají s drahotou, nedostupným bydlením a rozvrácenými službami, stát štědře rozdává cizincům. Pomoc Ukrajině je lidsky správná, ale nesmí se stát nástrojem ožebračování vlastních občanů. Solidarita bez rovnováhy je jen další forma nespravedlnosti. Češi platí, vláda rozdává. A mlčí.
Závěr: Čas na pravdu, ne na zoufalé výlevy
Procházkův text je symptomem hlubšího problému: neschopnosti politických elit přiznat chybu, přijmout odpovědnost a začít znovu. Místo toho se omlouvá, relativizuje a přetírá trosky zlatem. Ale voliči nejsou hloupí. Vidí, kdo jim pomáhá, kdo je slyší – a kdo se jim jen vysmívá z výšin ideologické věže.
SPOLU skončilo. Piráti se ztrapnili. ODS se topí v kauzách. A pokud má česká pravice přežít, musí se zbavit zoufalců, kteří místo pravdy servírují výlevy – a začít znovu, od lidí, od reality, od odvahy říkat věci tak, jak jsou.
Pokud s tímto článkem souzníte, sdílejte ho. Pošlete ho dál, komentujte, přidejte vlastní zkušenost. Jen tak se z občanské frustrace může stát síla, která změní směr. Mlčet znamená souhlasit. A to už si nemůžeme dovolit.
