Článek
Před dvaceti lety, v březnu 2004, francouzský parlament odhlasoval kontroverzní zákon zakazující nošení nápadných náboženských symbolů, včetně muslimských šátků, ve státních školách. Tento zákaz, prezentovaný jako obrana francouzského sekularismu známého jako laïcité (ústavní princip sekularismu ve Francii), měl dalekosáhlé důsledky nejen pro muslimskou komunitu ve Francii, ale i pro celou Evropskou unii.
Zpětný pohled odhaluje, že zákon z roku 2004 představoval významný posun v chápání principu sekularismu. Zatímco původní zákon z roku 1905 garantoval svobodu vyznání a požadoval neutralitu státu vůči náboženství, nové nařízení vyžadovalo, aby i jednotlivci byli ve veřejných institucích, konkrétně ve školách, nábožensky neutrální.
V praxi se však zákon zaměřil převážně na muslimské ženy a dívky. V kontextu rostoucí islamofobie po útocích 11. září se myšlenka omezení viditelnosti muslimů ve společnosti stala ve Francii mainstreamem. Postupem času byly zavedeny další zákazy, například zákaz zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011 či zákaz burkini na některých plážích a v bazénech od roku 2016.
Důsledky těchto opatření jsou alarmující. Muslimské dívky a ženy čelí vyloučení ze škol, sportovních aktivit i veřejného prostoru. Ukazuje se, že principy laïcité, původně koncipované k ochraně svobody, se staly nástrojem pro obtěžování, ponižování a vylučování muslimů.
Kořeny tohoto přístupu sahají až do francouzské koloniální éry, kdy odhalování alžírských žen bylo používáno jako nástroj kontroly a „civilizování“ kolonizovaných. Dnes se tato mentalita projevuje nejen cílením na ženy, ale i dalšími omezeními vůči muslimům, například v oblasti vzhledu či náboženské praxe.
Investigace dokládá, že zákazy muslimských šátků a další podobná opatření ve Francii a potažmo i v EU představují vážný problém z hlediska lidských práv a svobod. Místo ochrany sekularismu vedou spíše k růstu netolerance a diskriminace. Je načase kriticky přehodnotit tento přístup a navrátit se k původním principům laïcité, které měly zaručovat svobodu a respekt pro všechny bez rozdílu.
Je podle Vás laïcité nástrojem pro obtěžování, ponižování a vylučování muslimů, nebo je zárukou oddělení občanské společnosti a náboženské společnosti?
