Bojkot amerických výrobků: Lidé odmítají Teslu a přejmenovali svou oblíbenou kávu

Rozhodnutí prezidenta Trumpa uvalit vysoká cla na dovoz z Kanady do USA vyvolalo vlnu nevole mezi Kanaďany. Mnozí z nich se rozhodli pro aktivní bojkot amerických výrobků a služeb. „Dříve jsme vybírali podle toho, co bylo nejvýhodnější pro naší peněženku, ale teď chceme dát najevo svůj postoj.“, shodují se obyvatelé Vencouveru.

Kanadské výrobky podpořil i premiér země Justin Trudeau, který vyzval občany k podpoře domácí produkce: „Když na výrobku uvidíte označení made in Canada nebo made in Ontario, kupte si ho.“

Jeden z největších kanadských distributorů alkoholu LCBO přestal nabízet americké lihoviny, jako nesouhlas s americkou politikou.

I obyčejné občanské aktivity nabraly protiamerický kurz: Oblíbená káva „Americano“ se v Kanadě přejmenovala na „Canadiano“.

V posledních týdnech se ve Spojených státech rozšířily protesty zaměřené proti Elonu Muskovi a jeho společnosti Tesla. Tyto akce jsou reakcí na Muskovo zapojení do administrativy prezidenta Donalda Trumpa, zejména na jeho vedení nově zřízeného Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE), který má za cíl snižování počtu federálních zaměstnanců.

Demonstrace probíhají před prodejnami Tesly v různých městech USA. V New Yorku bylo při protestu před autosalonem Tesly zatčeno devět osob. Podobné akce se konaly i v Jacksonville na Floridě a v Tucsonu v Arizoně, kde demonstranti blokovali dopravu a nesli transparenty s nápisy jako „Spalte Teslu: Zachraňte demokracii“.

V některých případech došlo k vandalismu a násilí. Například v Denveru byla prodejna Tesly terčem útoku již třikrát, přičemž protestující na budovu nastříkali nápis „nacistická auta“.

V reakci na útoky na prodejny a vozidla společnosti Tesla ve Spojených státech označil prezident Donald Trump tyto činy za domácí terorismus. Ve svém prohlášení uvedl, že pachatelé budou dopadeni a přísně potrestáni.

Trump rovněž vyjádřil svou podporu generálnímu řediteli Tesly, Elonu Muskovi, kterého označil za „neuvěřitelného vlastence“. Na podporu společnosti Tesla oznámil svůj záměr zakoupit červený Model S a uspořádal tiskovou konferenci před Bílým domem, kde představil několik vozidel Tesla.

V Evropě čelí automobilka Tesla značnému poklesu prodejů, což je spojováno s kontroverzními politickými aktivitami jejího šéfa Elona Muska. Jeho podpora krajně pravicových stran, jako je německá AfD, a blízké vztahy s Donaldem Trumpem vyvolaly mezi evropskými zákazníky vlnu nevole.

V Německu došlo k významnému poklesu prodejů Tesly. V Nizozemsku každý třetí řidič Tesly zvažuje prodej svého vozu právě kvůli Elonu Muskovi. Dokonce i Tim Kraaijvanger, zakladatel webu Tesla360.nl, uvedl: „Nechci být spojován s [Muskovou] ideologií.“

V některých zemích severní Evropy se spotřebitelé rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas s americkými cly na evropské zboží tím, že omezili nákup amerických produktů. Například ve Švédsku se objevily výzvy k bojkotu amerických značek jako symbolu podpory evropské jednoty proti americké obchodní politice.

Naopak v České republice nebyl zaznamenán výrazný bojkot amerického zboží. I přes výzvy na sociálních sítích k omezení nákupu amerických produktů, obchodníci nezaznamenali změny ve spotřebitelském chování. Čeští spotřebitelé nadále nakupují americké výrobky, jako jsou iPhony, bez ohledu na politické napětí.

Pokud se současný trend bojkotu amerických značek v Evropě a dalších částech světa prohloubí, může mít dlouhodobé důsledky nejen pro jednotlivé firmy, ale i pro celou globální ekonomiku. Historie ukazuje, že obchodní války málokdy končí vítězstvím jedné strany – spíše vedou k řetězovým reakcím, které zpomalují hospodářský růst a zvyšují inflaci.

Trumpova obchodní politika, zaměřená na protekcionismus a tvrdší cla vůči zahraničním partnerům, již v minulosti vedla k odvetným opatřením. Například Evropská unie v roce 2018 zavedla cla na americkou whiskey, motorky Harley-Davidson či pomerančový džus v reakci na Trumpovy tarify na ocel a hliník. Pokud se současné napětí mezi USA a Evropou prohloubí, může se situace opakovat – tentokrát s ještě tvrdšími dopady.

Bojkot amerických produktů v Evropě by mohl vést k tomu, že velké americké korporace začnou přesouvat část výroby do zemí, kde není takový odpor. To by mohlo paradoxně oslabit americkou ekonomiku a vést ke ztrátě pracovních míst. Pokud budou evropští spotřebitelé dlouhodobě upřednostňovat domácí alternativy, některé americké značky by se mohly stát v Evropě druhořadými hráči.

Dalším možným scénářem je posílení čínských a dalších asijských firem, které by mohly nahradit americké značky v sektorech jako automobilový průmysl, technologie či spotřební zboží. Už dnes se například Tesla potýká s rostoucí konkurencí čínských výrobců elektromobilů, a pokud bude evropský trh pro Teslu stále méně přátelský, může to být voda na mlýn společnostem jako BYD nebo Nio.