Článek
Ten nerozhodný mladík z Dánska, jenž je hlavní postavou tragédie, to měl vlastně jednoduché. Trápila ho jedna otázka. Být či nebýt. Ono i to co z toho vyvozoval není v rámci normálního chápání ideální - je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy? Určitě by bylo lepším řešením se vzepřít osudu a moři trápení a snažit se uspořádat věci podle sebe. No, my taky nežijeme v jeho době ani na začátku 17. století kdy byla o něm hra napsána.
Jenže i my máme své otázky na které bychom měli najít odpověď. Jedna z nich je rovnou dvojitá.
Jít volit, nebo nejít volit? A pokud jít volit, koho volit?
Nejít volit mi připadá jako kravinismus, jak říkával pan Werich. Člověk má sice jen jeden hlas z mnoha milionů, což je jen kapka v moři, ale moře je vlastně mnoho kapek pohromadě. Co stojí za uvážení je fakt, že je to jediná možnost jak se, sice anonymně, vyjádřit k veřejnému dění.
Druhá je otázka koho volit. Do nedávné doby, pokud má člověk představu o tom, kam by společnost měla směřovat, to bylo celkem jednoduché. Pravičáci volili ODS, Levičáci ČSSD. Ti kteří stáli mimo volili pidipartaje a nebo se někdy přidali k pravičákům jindy naopak. A tak se tu střídaly vlády ODS a ČSSD, podle momentální situace.
Jenže, přišel Babiš. Ať se na mně příznivci ANO nezlobí, ale tak to bylo. Právě tím jak se hnutí ANO usadilo v politice, začal problém. Zažitá praxe přestala platit. Se stejnou vehemencí s jakou stávající partaje bušily do Babiše, bušil Babiš do (nazval to) tradičních stran. A vyhrál. ANO vyhrálo volby v roce 2017. A i když to vypadalo, že Babiš přesto vládnout nebude, ČSSD mu vytrhlo trn z paty. Za to se jim Babiš odvděčil, že je téměř zlikvidoval. Pravdou je, že to ta jeho vláda neměla lehké. Na začátku roku 2020 přišel COVID a děly se věci. A byli to právě ministři ČSSD, kteří vládě drželi lajnu. Důsledkem byly ne zrovna příznivá vyjádření na tyto ministry ze strany ANO, jako když ministryně Schillerová nazvala Ministryni Maláčovou Venezuelou.
Samozřejmě po celou dobu opozice vládě, jak je dobrým zvykem, okopávala kotníky. Bylo to o to horší, že nepřítelem byl Babiš. A že se v rámci COVIDu vyskytly občas i větší problémy, měla opozice munice k palbě dost.
Když došlo k volbám 2021, byla společnost rozdělena na ty pro které byl Babiš nepřítel a na ty pro které byl spasitelem. Těch prvních volilo o něco málo víc, a tak máme vládu kterou máme. Ti kteří ji volili, hltali sliby jejich představitelů a očekávali ráj na zemi.
Jenže nová vláda, pro kterou již COVID přestal být problémem, nezačala nejlépe. Nebyla schopna ukočírovat energetickou krizi, která byla ještě umocněná válkou na Ukrajině. Co bylo ještě větším problémem, byla související inflace. I když inflaci primárně má řešit ČNB, i vláda má své nástroje. Ty však nebyly použity, snad v bláhové představě, že vyšší ceny budou znamenat vyšší výběr DPH. Důsledek inflace byla trojnásobná valorizace důchodů a aby nebylo toho málo ministr práce a sociálních věcí Jurečka vyhlásil veřejně, aby ti kteří mohou, nastoupili do předčasného důchodu, že je to výhodné. Bylo. Důsledkem byl celkový nárůst mandatorních výdajů za rok 2022 o víc než 90 miliard. Samozřejmě se začalo logicky nedostávat peněz na důchody. Bohužel na to ministři přišli pozdě a začal jednak cirkus ve sněmovně, ale i začala nevole mezi lidmi. Dalším pozdvižením byla změna programového prohlášení vlády, kde vláda rezignovala na většinu volebních slibů, jako třeba, že nebude zvyšovat daně a další. Vláda se vlastně po roce a půl vzbudila a začala tvořit tzv. daňový balíček. Proč ne. Byl tu sice slib, ale promarněné příležitosti jako i přešlapy se musí řešit. Ale zde se projevila nevýhoda mnohačetné koalice. Jednotlivé partaje začly vyzobávat z balíčku věci které se jim nehodily do krámu. Vznikl tedy balíček, jehož výše úspor nedosahuje ani onoho navýšení mandatorních výdajů za rok 2022. A ač to vypadá zvláštně ministr Jurečka se pustil do boje proti předčasným důchodům.
Zdaleka to není všechno o této vládě. Dal by se uvést rekordní státní dluh cca 3,5 bilionu a další.
Tak a teď babo raď. Koho volit? Máme volit ty, kteří nám dokazují, že vládnout neumí? Nebudeme zkráceni o ty německé platy jak slíbil premiér Fiala?
Nebo máme volit hnutí ANO, které je dle představitelů této vlády složeno z pekelníků a komunistů, nebo jejich hybridů? Bude skutečně jejich zvolení ztrátou demokracie, změnou orientace ze západu na východ a mohl bych použít další argumenty vládní garnitury. A bude skutečně ANO zastávat levicovou sociální politiku? Vždyť jeho hnutí mělo být původně středopravicové. Nedojde ke koalici ANO + ODS?
Bude to těžká volba.
Z ČSSD se nám stala SOCDEM, sice s jednoznačně nalajnovaným programem, horší už je to s personálním obsazením. Vadou na kráse je dřívější známá rozhádanost, podporovaná exprezidentem Zemanem. Stojí ale za zmínku, že současné sociální výhody, tedy jejich zbytek, je právě pozůstatek působení ČSSD v Babišově vládě, kdy tehdejší ministryně Maláčová prosadila navyšování minimální mzdy, zrušení karenční doby nemocenské, navýšení rodičovského příspěvku, obnovení jeslí, zavedení náhradního výživného, prosazení schválení tzv. výchovného a další.
Pokud vynecháme strany a hnutí vládní koalice, zbývají ještě SPD, KSČM a pár menších stran. Žádná však nemá šanci volby vyhrát.
No bude to těžký oříšek. Nezávidím sobě ani ostatním co uznávají vlastní názor.
