Článek
Je platný pro minulost i pro současnost, jak lze vidět na praxi diktátorských států typu Ruska, islamismu, různého politického extremismu nebo populismu.
Komunisté a Únor 1948
Když přijde řeč na komunistické převzetí moci roku 1948, brání se komunisté nařčení z puče. KSČ předtím vyhrála parlamentní volby a když roku 1948 odstoupili nekomunističtí ministři, byli nahrazeni komunisty, takže ta cesta byla demokratická.
Jenže demokracie neznamená jen převzetí moci volbami, demokracie znamená vyhlášení dalších voleb ve stanoveném termínu a za férových podmínek. Pokud budou další strany zakázány nebo zničeny, nelze o demokracii hovořit. Komunisté také netvrdí, že demokrat byl i Hitler, protože se k moci dostal také jako vítěz voleb. A existuje i teorie, že fungující demokracie se pozná tím, že v ní proběhnou alespoň dvoje volby po sobě – a pokaždé je vyhraje jiná strana. Důležité není vítězství jedné ideální strany, důležité je poklidné střídání a také předání moci. A to je současně něco, co ani levicoví, ani pravicoví extremisté nehodlají po volebním vítězství udělat.
Na Únoru 1948 lze přesně vidět tuto nevýhodu demokracie. Nepovolat komunisty by bylo protiústavní, takže nedemokratické, povolat je znamenalo konec demokracie v Československu.
Rusko
Rusko dostalo po invazi na Ukrajinu zákaz posílat sportovce na mezinárodní soutěže. Hájí se tím, že to je nepřijatelný kolektivní trest, kde jedinec odnáší vinu celého kolektivu. Sport a politika se navíc mají oddělovat.
Řešení se nabízí – ruský sportovec může zápasit sám za sebe, pod neutrální vlajkou, a ne pod vlajkou, kterou nosí ruští vojáci na uniformách. Jenže tady se ozvala mj. šéfka ruského lyžařského svazu Vjalbeová, „když označila ruské sportovce, kteří odjedou na olympiádou do Paříže pod neutrální vlajkou, za vlastizrádce“. 1) Ono oddělit politiku a sport a zrovna v Rusku úplně nejde.
Ruští propagandisté vedle obhajoby svých sportovců požadují posílat rakety na hlavní města států, které podpořily Ukrajinu dodávkami zbraní. Že to je typický případ kolektivního trestu, to je asi ani nenapadne.
Spíše úsměvný byl nápad ruských poslanců, kteří požadovali zákaz dovozu českého piva do Ruska. Zase je to kolektivní trest, ale v tomto případě zaměřený dokonce na ty pivovary, které z Ruska po začátku invaze neodešly. Řada pivovarů, stejně jako dalších firem, se z Ruska po začátku invaze na protest stáhla, a trest by dopadl na ty pivovary, kterým ruská politika nevadí.
Uvažovaný bojkot českého piva byl reakcí na ukrajinské ostřelování ruského Bělgorodu, k čemuž měly být použity české raketomety. Rusko kvůli tomuto ostřelování svolalo Radu bezpečnosti při OSN, aby si postěžovalo. Totéž Rusko, které obklíčili ukrajinský Mariupol a neustále do něj pouštělo rakety, bomby a palbu ze všech možných zbraní. Židé pro to mají takový hezký výraz chucpe, Bible pro to má podobenství o třísku v oku bližního a trámu v oku svém.
Rusové vnímají kritiku Ruska jako rusofobii, jako závist, nepřejícnost a předsudky vůči jejich zemi. Opačným směrem pak Rusko vysílá, že Západ je zkažený, úpadkový, bezbožný a vůbec na pokraji zkázy. Lepší ukázku předsudků těžko vymyslet.
Úplně kouzelný je postoj Ruska a jeho sympatizantů k cenzuře. V Evropě cenzuru odmítají, protože hrozí dopadat na proruské weby definované jako dezinformační. V Rusku ale funguje úřad zvaný Roskomnadzor, jehož náplní není nic jiného než cenzura. Roskomnadzor zakazuje webové stránky, které nepíší o válce na Ukrajině oficiální proruský postoj, ale úřad jedním dechem protestuje proti zavírání ruských televizních stanic na Západě, protože lidé přeci mají právo na informace.
Vnitřní logika v tom není, resp. je, ale nelichotivá. Rusko chce prosazovat pouze svoje postoje, takže v Rusku potlačuje názory opoziční; v cizině takovou moc nemá, tak se odvolává na demokratické sdílení názorů. Je to taková praxe jezuitská, jezuité v nekatolických zemích požadovali náboženskou svobodu, aby tam mohli alespoň fungovat, a v katolických zemích požadovali zákaz nekatolických církví.
Islám
Evropa se od jezuitských machinací posunula k náboženské toleranci a obecně k multikultuře. To se vztahuje i na muslimy, kteří se z různých důvodů usídlili v Evropě. Evropa pak jaksi samozřejmě počítá, že muslimové budou vykazovat stejnou míru tolerance, ale zrovna tohle občas někde skřípe. Islamistické útoky jsou špičkou ledovce, pod kterou stojí náboženská netolerance, útlak žen, vytváření vlastních pravidel nad úrovní zákona atd.
K rozsáhlému tématu kulturního tření s islámem jen dvě poznámky.
- Občas médii probleskne zpráva, co se v západní Evropě omezuje, aby to nepopudilo tamní muslimy. Něco z toho jsou vyvrácené lži typu, že v Bruselu byl zakázán vánoční strom na náměstí. V jedné školce v německém Hamburku ale vánoční stromek skutečně neměli s odkazem na „náboženskou svobodu“. 2)
To je zvláštní zdůvodnění, protože svoboda právě dává široké možnosti a zákaz stromku je spíš výrazem nesvobody. Nebo ještě jinak - tolerance k islámu se nese ve jménu multikulturality. Předpona „multi-“ znamená „hodně“ a zákaz vánočních symbolů není výrazem multi-kultury, nýbrž ne-kultury, troufám si říci i anti-kultury.
- Část muslimů na Západě má tendenci uzavírat se v ghettech s vlastními pravidly, která nejčastěji vycházejí z práva šaría a která kladou nad úroveň státních zákonů. Připomeňme, jak se v demokracii tvoří zákony a vůbec právo. Zákony přijímají poslanci. Ti jsou zvolení ve volbách, pro přijetí nebo změnu zákona musí zvednout ruku nadpoloviční většina poslanců, aby reprezentovala většinu voličů. V některých zemích zákony může vetovat senát, obyčejně je může vetovat i prezident. Je to poměrně komplikovaný proces. A do toho přijde náboženská menšina s tím, že tyto zákony nebude respektovat a bude se řídit zákony vlastními. Je to samozřejmě útok na demokratický právní i politický systém.
Zákony jsou povinné pro každého. Provozovatel hospody nemůže povolit kouření nebo snad nalévání alkoholu i osobám mladším osmnácti let. A podobně demokratický právní systém nebude respektovat, pokud právo šaria povoluje sňatky osob nezletilých a není důvod ustupovat cizímu právu ani jinde, kde s místním právem koliduje.
Populismus
Populismus je bezednou studnicí protichůdných výroků a postojů. Ne vždy se stane, aby protichůdné postoje zastával jeden člověk, ale pokud jde o výsledný princip, tak lze užít i výroky více lidí.
Milion chvilek pro demokracii pořádal demonstrace proti vládě Andreje Babiše, které vrcholily na pražské Letné. Odpůrci mj. tvrdili, že demonstrace je jen záminkou nového Majdanu, přeloženo z jejich řeči hromadnou akcí směřující ke svržení vlády. A vládu, jak tvrdili, je možno změnit pouze skrze demokratické volby. Když probíhaly demonstrace proti Fialově vládě, mezi jejich produkty byla mj. petice směřovaná k prezidentovi Zemanovi s požadavkem, aby jako hlava státu odvolal vládu. Podobně kandidát na prezidenta za SPD Jaroslav Bašta sliboval, že v případě svého zvolení odvolá vládu. Najednou nejde vláda změnit pomocí voleb, ale prostě ji má prezident odvolat – i když na to nemá pravomoci a pokud by tak učinil, provedl by protiústavní puč.
Na různých demonstrací tzv. Demobloku se objevovali odpůrci s transparenty, že mají právo na takové akci vyjádřit i nesouhlas. Na akcích s účastí tehdejšího prezidenta Zemana se taktéž objevili odpůrci, ale byli vykázáni členy tzv. Národní domobrany.
Populisté vůbec propagují svobodu slova a varují před cenzurou jako výrazem nové totality. Nařčení z cenzury se tak dotklo mj. Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které mělo za úkol vyvracet nebezpečné dezinformace. Centrum nemělo žádnou pravomoc zcenzurovat jakékoli internetové stránky, pouze k nim vyjádřit svoje informace; za jeden rok odhalilo plných 22 vážných dezinformací. 3) Oponenti, kteří kritizovali vznik Centra, se vlastně dopouštěli – cenzury. Zakazovat státu, aby vyjádřil svůj postoj k nějaké informaci, co je to jiného než cenzura.
Cenzura omezuje dosah nevyhovujících informací. Slovenský premiér Fico omezil informační dosah jinou cestou, na svoje tiskové konference nezve novináře z nevyhovujících médií. Fico nemá rád opoziční novináře, přisuzuje jim stupňování nenávisti vůči jeho osobě, což mělo vést až k nepovedenému atentátu. Tady se dostáváme k nějaké míře toho, co všechno může člověk psát. Populisté odmítají politicky korektní kulturu, protože jim to bere svobodu psaní (např. svobodu psát Cikán místo Rom). Jenže opuštění korektního vystupování vede až k nenávistnému psaní a posléze nenávistnému chování. Tím neobviňuji slovenské novináře z nabádání k atentátu, ale ukazuji populistům, že jejich nekorektní psaní může popudit k nekorektním projevům v reálném světě.
Když jsem u svobody projevu – na Slovensku vede vládní koalice boj proti sexuálním menšinám. Poslankyně za Progresivní Slovensko byly vykázána z parlamentního jednání za duhovou nálepku na notebooku. Když už svobodu projevu, tak ať v tom je i svoboda mít duhovou nálepku jako symbol podpory sexuálním menšinám.
Když ze Západu prosakovaly progresivistické postoje ohledně sexuálních menšin nebo sexuální identity, odbývali je konzervativci tím, že lidi zajímá více cena benzínu než to, kolik existuje pohlaví. Pak se téma sexuální identity dostalo ale stejně do arsenálu populistů, takže do volební kampaně šli s billboardy typu „kluci mají pindíka, holky kačenku“. A nynější slovenská populistická vláda hodlá dát do Ústavy, že pohlaví jsou jenom dvě. Progresivistická opozice vládě vyčítá, že neřeší ceny nebo nefungující stát - role se dokonale prohodily.
Otázka míry
Demokratická Evropa je schopná nějaké míry sebereflexe a empatie. Je schopná se zastydět nad svými temnými dějinami v podobě kolonialismu, obchodu s otroky nebo holocaustu.
A zde nastupuje další nevýhoda demokracie, a sice oponenti, kteří vytýkají západním zemím jejich minulost čistě kvůli tomu, aby ospravedlnili agresi vůči nim. Islamisti budou Západu vytýkat koloniální minulost, Rusko Napoleona nebo nacistický vpád, čímž k této kolektivní vině připočtou i svým způsobem dědičný hřích. A západní poctivá sebereflexe dokáže nahrávat nepřátelům, kteří chtějí Západ poškodit a nastolit zde systémy, které rozhodně nejsou humánní nebo demokratické. Dochází mj. k situacím, kdy palestinské školy postavené za pomoci evropských peněz učí děti nenávidět Evropu (protože nechceme cenzurovat, co se mají v Palestině učit).
Evropa by potřebovala najít nějakou míru toho, kdy už se začít bránit. Jedno měřítko je takové, jestli druhá strana povolí totéž, co chce po Evropě. Pokud chtějí muslimové stavět mešity v Evropě, ať povolí kostely v Saúdské Arábii, které budou navštěvovat ženy bez zahalených vlasů. Má to asi stejnou naději na úspěch jako požadavek, aby Rusko doma povolilo užívání ukrajinštiny, když po Ukrajině požaduje zavedení ruštiny jako oficiálního jazyka.
Existuje jedno staré známé pravidlo, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Demokracie je založená na toleranci a tolerance končí u směrů, které netolerují jiné směry. Demokracie toleruje konzervativce, liberály nebo sociální demokraty (i populisty), protože ti tolerují ty ostatní směry. Demokracie ale netoleruje komunisty nebo fašisty, pakliže hlásají zákazy těch jiných směrů. To je základní premisa, která se dá aplikovat obecně. Dovolit svobodu slova extremistům, aby se mohli dostat k moci a zavést plnou nesvobodu slova, to by bylo sebevražedné. Extremisté a populisté to snad pochopí, když hodlají vystupovat proti LGBT s tím, že znamená ohrožení rodiny, a tím biologického základu společnosti (a že to je sebevražedné).
Tato základní premisa se dá vztáhnout i na islám. Muslimové v Evropě mohou v klidu žít, pokud jsou schopni tolerovat chod okolní společnosti. Někde to jde, někde ne, a do médií se dostanou spíše negativní a šokující zprávy z oblastí, kde to nefunguje.
Nejvíce negativních zpráv chodí z Německa a není to zřejmě jen blízkým sousedstvím. Německo dost rezignovalo na aktivní integraci a heslo „to zvládneme“ evidentně nestačilo. Němci mají psychický problém s nacistickou minulostí, a tak jsou velice opatrní, když jim hrozí kulturní nebo národnostní konflikt. Německo tak podporuje Izrael, protože cítí vinu za holocaust, přijímá arabské a africké běžence, protože odmítání zavání rasismem, a jen ztěžka se odhodlávalo posílat vojenský materiál napadené Ukrajině, protože nacisté válčili proti Rusům a Němci to nechtějí znova připomínat (i ty zbraně jsou ve velké míře obranné typu posílení protivzdušné obrany).
V Německu se pak dějí takové věci, že muslimští žáci opouštějí hodiny dějepisu, když se vyučuje o holocaustu. A to s sebou přirozeně nese důsledky ve zvýšeném antisemitismu. Nedemokratické prvky v politickém islámu jsou přehlíženy a pokud na ně někdo upozorní, hrozí mu obvinění z nesnášenlivosti. 4)
Jiný přístup zavádí Francie, která po imámech vyžaduje přísahu republice. Dánsko zavádí opatření, kdy se muslimští imigranti musí učit dánsky a nesmí vytvářet ghetta. A funguje to.
Vyžadovat demokratická pravidla včetně tolerance naráží na dvojí limit. Oponenti budou křičet, že nařízení proti politickému islámu/ruské agresi jsou jen maskovanou islamofobií/rusofobií nebo nějakým jiným novotvarem. Z druhé strany taková nařízení budou terčem kritiky, protože dají za pravdu extremistům a populistům. Tak zavedení německých opatření proti nelegální migraci včetně důsledného vyhošťování migrantů, kteří nedostali právo na azyl, je kritizováno jako ústupek pro populistickou AfD. Jenže pokud demokratická pravidla nenastaví a neprosadí demokraté, mohou je časem prosadit populisté a extremisté a terčem nebudou jen nelegální migranti, ale klidně i legální azylanti a s nimi národnostní a sexuální menšiny.
Je to lavírování mezi Skyllou a Charybdou, je to nebezpečné, ale je to aktivní a člověk má pocit, že demokratický stát drží kormidlo ve svých rukách, že ruce nemá svázané a není jen pasivně zmítaný vichřicí.
Poznámky:
1) https://www.nastartu.cz/vjalbeova-se-zblaznila-tvrdi-uz-i-rusove-sportovci-nejsou-otroci-vzkazuji-ji?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=int1&dop_req_id=CyPlwsj7OpJ-202411271312&dop_id=50136509
2) https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-nejsme-prodlouzeny-obyvak-rodicu-skolka-v-hamburku-nebude-mit-vanocni-stromecek-40453421
3) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/dezinformace-hoaxy-fake-news-centrum-proti-terorismu-a-hybridnim-hrozbam-cthh-ministerstvo-vnitra-lu.A180314_105400_domaci_bja
4) https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-politici-nas-nechteli-poslouchat-varovani-zlehcovali-a-nadavali-nam-do-rasistu-rozciluji-se-experti-na-islam-40509314#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
