Článek
Co se týče materiálních škod, ty se teprve budou sčítat a budou narůstat. Jistě nebudou malé. Řada lidí přišla o své domovy, zvířata, své mazlíčky, bohužel někteří i o své blízké.
Ale co se jistojistě ukázalo, je lidská soudružnost a solidarita. Jak pevně držíme pospolu. Že to s tou lidskou společností ještě není tak zlé.
Nikdy nezapomenu na ty momenty, kdy se z televizních obrazovek i rozhlasových přijímačů linuly ony bezútěšné zprávy o neustávajícím dešti a s tím spojenými, minutu po minutě, zvedajícími se hladinami řek.
Tyto okamžiky ti, mající svůj domov v dostatečné vzdálenosti od povodí a řek, trávili v kruhu své rodiny a jistojistě soucítili s těmi, kteří byli vodou přímo konfrontováni. A to jak s poškozenými, tak složkami integrovaného záchranného systému, jejichž posádka mnohdy nasazovala vlastní životy.
Nepřipomnělo vám to dobu, kdy jsme takto byli doslova uvězněni ve svých domovech? A kdy jsme, ač jsme nebyli spolu fyzicky, snažili jsme se být ve spojení o to více po telefonu a zajímali se jeden o druhého? Já nevím, jak vám, ale já se vrátila v čase do roku 2019 a do vlny covidu.
Mám to štěstí, že mé rodině se vlny řek vyhnuly. Je mi velmi líto těch, co takové štěstí neměli. A proto je pro mne samozřejmostí takovým pomoci.
Je velmi mnoho způsobů, jak přispět. Ať už vlastními silami s odklízením bahna, vynášením majetku ze zatopených místností, nebo finančně. S charitativními akcemi se na internetu roztrhl pytel. Stačí si vybrat dle vlastního gusta.
Já už tak učinila. A to způsobem, který mne navíc i velmi bavil. Zapojila jsem se do akce Rozběháme Česko a při tom přispěla finančním obnosem, kterým jsem přispěla na náklady, spojené s odklízením škod.
Jsem reálný optimista. Všechno bude zase dobré. Je třeba brát přírodu vážně a zkrátka připravit se na to, že čas od času nám dá o sobě vědět. A ona dá.
Opatrujte se.
