Článek
To vše mne nesmírně obohacuje, navíc si o každému dnu dovolené vedu zápisky, ke kterým se ráda v průběhu času vracím.
A když jsme u těch návratů…není to vždy otázka mé chuti připomenout si tyto časy, strávené s rodinou, čím dál tím častěji mi dovolené připomínají dopisy z policejních stanic. A nejsou to žádná poděkování za návštěvu a přispění do rozpočtu města.
Tak například - týdenní pobyt s mými dětmi a vypůjčeným vozem, kterým jsem brázdila italské dálnice, se mi prodražil o sto dvacet eur. Projížďka italským Bergamem a Milánem se mi připomněl až po roce, kdy jsem našla ve schránce nejdřív jednu pokutu, a po týdnu ji následovala další.
První obsílka obsahovala hned dvě pokuty naráz, a to za stejný přestupek. Navigace mne navedla na pěší zónu, kde jsem se jako jediné auto široko daleko vyhýbala turistům a byla jsem vyfocena při vjezdu i výjezdu. Marná byla pak má komunikace s italskými úřady, že za stejný přestupek mne postačí penalizovat jen jednou. Jejich verdikt byl ale nekompromisní – dvě fotky, dvě pokuty. A že nebyly nízké. Vzpomínky na Bergamo mám tímto krapet zakalené.
S odstupem několika dnů přišla další, opět z Itálie, tentokrát z Milána, kde jsem vjela do zákazu.
No…před rokem jsem cestovala vlastním vozem až do dalekého rakouského Kaprunu. Zatím je klid…
Při parkování v Bratislavě jsem si nemohla vybrat lepší místo než u značky Zákaz zastavení, takže jsem při návratu z prohlídky města našla svůj vůz opatřený botičkou. V tomto případě jsem se s policisty potkala osobně a bylo možné pár eur usmlouvat. Zutí boty mne stálo dvacet eur.
A před pár dny jsem vycestovala s dcerou do Berlína. Až na německém odpočívadle jsem získala takový divný pocit, jako bych na něco zapomněla…podobný pocitu mámy z filmu Sám doma, ale Kevin to nebyl…byla to ekologická známka, kterou určitá města vyžadují a Berlín byl právě jedním z nich. Získat tuto známku lze jediným způsobem, a to zakoupením na internetu, přičemž vám následně dojde po týdnu až dvou poštou. V daný moment pro mne již neřešitelná situace. Tudíž už počítám s tím, že už někde visím na policejní nástěnce jako recidivista a tím, že jsem do města vjela a po několika dnech jej zase opouštěla, bude na nástěnce má fotka viset hned dvakrát. Tato dovolená se mi může prodražit o sto šedesát eur.
Díky těmto mým nevydařeným vjezdům a výjezdům do a z destinace se z mé běžné dovolené stává po finanční stránce dovolená velmi exkluzivní.
A to mám pokaždé před dovolenou pocit, že nemůžu být připravenější a nemůže mne nic překvapit.
Program připravený do puntíku, skoro na minuty, ale bohužel, mít dokonalý přehled o kulturním dění a památkách nestačí. Je třeba si toho nastudovat o daném místě podstatně více.
Jsem zase o dost zkušenější a taky o dost chudší. Protože když spočítám všechny pokuty došlé, i ty, co na mne čekají, za ty už jsem byla minimálně v Dubaji.
Tak příjemné cestování a jen příjemné zážitky z dovolené!
