Článek
Myslím, že je to čas, alespoň pro mne, velmi obohacující, a hlavně bude čím dál více vzácnější.
Jako destinaci jsem zvolila slovenské Komárno, které není nikterak ničím zajímavé město, ale jako výchozí bod pro různé výlety se zdál být ideální.
V plánování výletů se považuji za velmi dobrou, dokážu zvolit takový program, který je zábavný a zároveň proložený nějakou tou vzdělávací či poznávací aktivitou.
Tak jsme jednoho dne vyjely prozkoumat vodní elektrárnu Gabčíkovo, poté zamířily do soukromé zoologické zahrady Malkia Park, kde jsme obdivovaly vlky, hyeny, lvy, pumy, a další zajímavá stvoření, abychom si na závěr dne pochutnaly na kávě přímo ve slovenské metropoli.
A protože tento den byl velmi náročný, následující den jsem zvolila odpočinek v podobě saunování v nedalekých termálních lázních. O bazén, který byl taktéž součástí zařízení, jsme zájem neměly. Mimo jiné proto, že jsme si z domu nevzaly plavky.
Na webových stránkách jsem přivítala možnost zakoupení vstupenek, které byly o něco málo (ne výrazně) levnější oproti nákupu přímo na místě.
Při vstupu do krásných prostor tohoto zařízení naše kroky vedly přímo k odbavovacímu terminálu.
Po načtení kvé er kódu nám byly vydány čipy a s těmi jsme zamířily za „prozatím“ milými dámami na pokladnu.
Na pokladně jsem paní sdělila, že mám zakoupené vstupenky do sauny a ráda bych věděla, kde si mám říci o prostěradlo a ručník. Zde došlo k prvnímu z několika „nárazů“.
„Vy jste si ale zakoupila vstupenky jen na bazén, do sauny nelze zakoupit vstupenky online.“
Vysvětluji jí, že na jejich stránkách existuje odstavec, kde je zmíněno slovní spojení sauna a online vstupenky. A že při nákupu oněch vstupenek nebylo nikde zmíněno, že se pojí pouze s pobytem v bazénu.
Paní stále opakovala totéž, a přidala další cennou informaci a to, že za saunu budu muset připlatit dalších 18 eur (k těm již 22 zaplaceným). A prý na ručník ať zapomenu, oni vydávají pouze prostěradlo.
Byly jsme vpuštěny tedy do areálu, abychom v labyrintu chodeb hledaly onu saunu a další pokladnu.
Jsem ale povahou nepříliš přizpůsobivá, lépe řečeno, když se koná bezpráví, tak si to nenechám líbit.
Vracím se tedy zpátky k „milé“ paní, ukazuji jí ony webové stránky, ona stále mele to své a aby měla klid, zavolá si na mne posilu. Náhle přede mnou stojí milý pán, který mne s úsměvem vybízí k tomu, abych mu sdělila svůj problém a že se postará, aby byl zdárně vyřešen.
Po mém monologu se mne i mé dcery ujímá a že to zkusíme dojednat na pokladně u saun. Tam se setkáváme s mladou ženou, která po mém již několikátém vysvětlování situace zastává stejný postoj jako ta první pokladní. Musíme zaplatit další poplatek.
Pán to ale s námi nevzdává a doptává se, zda jsme již měly tu čest a přeříkaly náš příběh v informační kanceláři. Že ne? Já vás tam zavedu, kde jinde by vám měli pomoci.
Vydáváme se opět za již plné pozornosti všech, především oné paní pokladní, do informační kanceláře, kde mne čeká další převyprávění. S tím rozdílem, že periferně pozoruji již velmi nervózní pohled mé dcery, která v tu chvíli chtěla být číkoli dcera, jen ne moje.
Paní informační mne s úsměvem vyslechla, aby mi zopakovala opět totéž, co jsem již slyšela mnohokrát předtím, s tím, že přímo přede mnou četla obsah webových stránek a tím se vlastně přesvědčila o mé pravdě. Omluvila se a snažila se vymyslet způsob kompenzace za uhrazené vstupenky, které nebylo již možné vrátit.
Situace se tedy náhle obrátila v náš prospěch, a to následovně: Paní informační nás doprovodila zpět k saunové pokladně, kde nekompromisně paní pokladní sdělila, že nic se doplácet nebude, že budeme bez jakýchkoli omezení užívat saun a jako poděkování za trpělivost jsem si odnášela lázeňskou osušku.
A co víc, následující den jsem při nahlédnutí na webové stránky zjistila, že se mé vystoupení a stížnosti dostaly k uším toho, kdo stránky tvoří a upravil text tak, aby byl jasný a srozumitelný. Nyní se již zřetelně objevuje informace, že vstupenky zakoupené online se vztahují pouze a jedině na pobyt v bazénu.
Bojujte, mluvte, nenechte si věci líbit, má to smysl 😊
