Článek
O kukačce obecné (Cuculus canorus) a jejím zvláštním způsobu „výchovy“ mláďat se snad každý učil už na základní škole. Je známým faktem, že samice kukačky si vyhlédne hnízdo svých obětí a naklade do něj vejce. Mláďě kukačky se následně vylíhne dříve než mláďata hostitelského druhu, a má tak velkou výhodu. Je krmeno přednostně, a hlavně – už jako holátko je schopné vyházet ostatní vejce i mláďata z hnízda. Náhradní rodiče pak s láskou pečují o vetřelce. Přemýšleli jste ale někdy, proč v tom pokračují? To snad svá mláďata nepoznají? Nebo jsou tak zaslepení mateřským pudem, že krmí cizí mládě? Ano, rodičovský pud je velmi silný, v některých případech je tu však ještě jeden faktor. Oni prostě musí.
Vydírání v ptačí říši
V přírodě totiž existuje fenomén, který připomíná praktiky lidské mafie: některé parazitické ptačí druhy trestají své hostitele za to, že odmítají jejich parazitická vejce. Tento jev, označovaný jako „mafiánské chování“, byl poprvé popsán izraelským evolučním biologem Amotzem Zahavim, který předpokládal, že některé kukačky mohou aktivně kontrolovat hnízda hostitelů a mstít se těm, kteří jejich vejce vyhodí.
Příkladem je kukačka chocholatá (Clamator glandarius), vyskytující ve Španělsku, která klade svá vejce do hnízd straky obecné (Pica pica). Samice kukačky si pečlivě vybírá vhodné hnízdo – sleduje, kdy hostitel snáší vejce a kdy je hnízdo opuštěné. Kukačka nikdy neklade vejce do prázdného hnízda, ale vždy čeká, až jsou v hnízdě vejce hostitele, aby její vlastní vejce nebylo tak nápadné. Výzkum Manuela Solera následně ukázal, že kukačka hnízda, do kterých nakladla svá vejce, pravidelně sleduje. Pokud straky kukaččí vejce vyhodí, samice kukačky se vrací, hnízdo vyplení a zničí všechna vejce, aniž by se jimi živila (na rozdíl od naší kukačky obecné, která vejci hostitelů nepohrdne). Tento jev tak připomíná vydírání: „Buď se postaráte o mé mládě, nebo vám zničím celou rodinu.“
Radši krmit příživníka, než přijít o všechno
Mnoho ptačích druhů však nehnízdí pouze jednou za sezónu a kukačky tak využívají schopnost hostitele vyvést více snůšek. Pokud kukačka první snůšku zničí hned poté, co hostitel odmítl její vejce, stále je dost času na vyvedení další snůšky. Zároveň měl hostitel možnost „poučit se“ ze zničené snůšky a kukaččí vejce je pak akceptováno. Mafiánský efekt tedy spočívá v tom, že obrana proti parazitovi se pro hostitele stává příliš nákladnou. Parazit tak „naučí“ hostitele, že je lepší obětovat část svých zdrojů, než riskovat ztrátu všeho.
Důležitým faktorem je i to, že mláďata kukačky chocholaté své nevlastní sourozence, ať už vylíhlé nebo ne, z hnízda aktivně nevyhazují. Je sice pravda, že konkurenčně silnější mládě kukačky většinou spotřebuje všechny potravní zdroje a ostatní slabší mláďata tak hynou hlady. Stále však existuje možnost, že některá mláďata hostitelského druhu přežijí.
Pro parazitované straky je tak výhodnější kukaččí mládě přijmout a mít šanci, že přežijí i jejich vlastní mláďata. V některých případech může být dokonce reprodukční úspěch parazitovaných hostitelů větší než v neparazitovaných hnízdech. Kukačka totiž místo péče o své mladé kontroluje hostitelská hnízda, ve kterých jsou její mláďata, a aktivně je brání před predátory. Kukačka tak dotahuje mafiánské chování k dokonalosti, když nabízí ochranu hostitelského hnízda výměnou za službu – výchovu svého potomka.
Zajímavé je, že kukačka nemůže pouze těžit ze své pověsti a spoléhat na dlouhodobou paměť svých hostitelů, ale musí ji aktivně přiživovat. Bylo totiž zjištěno, že pokud kukačky nejsou „dostatečně mafiánské“, hostitelské druhy mají větší tendenci kukaččí vejce zničit. Jako by netušily, co jim za to hrozí.
Některé samice kukačky jsou tak v ptačí říši obávané mafiánky, nicméně nejsou jediné. Toto mafiánské chování bylo potvrzeno například i u vlhovce severoamerického (Molothrus ater), který je ještě obávanějším mafiánem, protože parazituje mnohem širší škálu ptačích druhů. Příroda nám tak znovu a znovu dokazuje, jaké úžasné a rozmanité životní strategie některé druhy mají.
Zdroje:
Abou Chakra, M., & Hilbe, C. (2015). Modelling the dynamics of crime and punishment. Comment on" Statistical physics of crime: A review" by MR D'Orsogna and M. Perc. Physics of Life Reviews, 12, 22-23.
Hoover, J. P., & Robinson, S. K. (2007). Retaliatory mafia behavior by a parasitic cowbird favors host acceptance of parasitic eggs. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 104(11), 4479–4483. https://doi.org/10.1073/pnas.0609710104
Soler, M., Martínez, J. G., Soler, J. J., & Møller, A. P. (1995). Magpie host manipulation by great spotted cuckoos: Evidence for an avian mafia. Behavioral Ecology and Sociobiology, 36(3), 201–206. https://doi.org/10.1007/BF00177797
Zahavi, A. (1979). Parasitism and nest predation in parasitic birds. The American Naturalist, 113(6), 1015–1025. https://doi.org/10.1086/283440
