Článek
Velmi důležitým rozdmýchávačem zájmu a jiskry je dívat se na svého partnera stále novýma vnímavýma očima. Nejsme donekonečna těmi, kým jsme byli včera nebo před 20 lety. Nepouštějme si do vztahů stereotyp a automatické reakce, kdy něco předpokládáme. To oblíbené „já vím“. Co když nevíme.
Zas a znovu buďme bdělí a naučme se dívat na toho druhého pokaždé novýma očima. Kým se stal, co říká, jak se cítí, kam se posunul, jak roste. Neočekávejme, že je stejný, že o něm víme všechno. Pak reagujeme na něco, co už není. Když se díváme na člověka z naučené zkušenosti, docházíme k povrchnosti a nezájmu. Je potřeba vnášet do vztahu zájem a plnou pozornost.
Vášeň se ztrácí, když pro druhého nemáme čas, kapacitu, energii. Věnujme našemu partnerovi péči a buďme přítomni, když spolu hovoříme. Dávejme si do diáře společná rande, abychom na ně nikdy nezapomínali a stále pěstovali vášeň, zájem, pozornost a laskavost k sobě i druhému.
Odložme závislost jeden na druhém. Aby byl náš vztah skutečně hluboký potřebujeme odsunout lpění, jakákoli očekávání, tlak na druhého, nesvobodu. Pěstujme si vědomí sami sebe, nikdo jiný náš život nenaplní, jen my. Jsme hodnotní už tím, že jsme. Nepotřebujeme ke své hodnotě nikoho dalšího. Jen tak se můžeme ve vztahu uvolnit, vidět svou skutečnou hodnotu a vážit si toho druhého.
Pojďme společně do hloubky a opravdovosti. Každý den se rozhodujeme, jak chceme žít, nemusíme si nic slibovat. Máme svobodu svá rozhodnutí změnit, ale potřebujeme o nich otevřeně komunikovat. Vnášejme do vztahu více lehkosti, svobody, skutečné hloubky a propojení. Nořme se do opravdovosti, lásky a důvěry, jen tak nikdy neuhasne jiskra vášně a touhy. A naše vztahy budou nádherné, vášnivé, naplňující a inspirativní.
