Článek
Znáš to taky? Ano, ostatní to s námi myslí dobře. Chtějí, abychom byly spokojené a dařilo se nám. Abychom si našly partnera. Mají nás rádi. Ovšem je velmi častou lidskou vlastností ostatním udílet „dobré“ rady, na základě svého pohledu nebo svých zkušeností.
Přitom nikdy nešli v našich botách, nemohou vědět, po čem toužíme. Jaké jsou naše cíle, kam v životě směřujeme, jak se cítíme. Co dělat, když nás někdo kritizuje?
- Vyslechnout ho, pokud nám to vyloženě není proti srsti, konstruktivní kritika může být i přínosná. Ukázat nám nové pohledy, vést k zamyšlení. Poděkuj, ale nenech se odvézt ze své cesty. Kde ti přinesla zpětná vazba nové pohledy, kontempluj si nad nimi, ale ideálně s odstupem a sama. Ať můžeš zůstat naladěná zejména na sebe.
- Položit si otázku: Z jakého místa mi to ten člověk říká? Rozumí tomu, co dělám? Může chápat, proč to dělám? Chce mi pomoci? Co jeho slova se mnou dělají? Zraňují mě? Sice se mě dotýkají, ale připadají mi konstruktivní? Nebo se mnou nějak rezonují? Možná ti díky tomu přijde uvolnění, protože si snadno rozpoznáš, že se tě nemusí zpětná vazba osobně dotýkat.
- Poslouchám kritiku a měním svůj směr, protože se chci zavděčit? Chci mít klid? Chci, aby mě ten druhý respektoval? Ze strachu? A to je samozřejmě nejdůležitější bod – zavnímat si, z jakého místa
v sobě teď reaguji.
Vědomí si vlastní hodnoty a sebeláska je obrovský krok k tomu, abychom se uměly rozhodovat, hledaly si autentickou a pravdivou cestu a přijímaly zpětné vazby tam, kde je to na místě a nebraly si kritiku osobně a už vůbec se nenechaly odradit od našich záměrů a plánů.
