Hlavní obsah

Velryba grónská: žije až 265 let a opravuje si DNA

Foto: Lucie Riedlová / generováno AI/ Copilot

Jeden z nejdéle žijících tvorů na Zemi. Dožívá se až 265 let, téměř nezná rakovinu a její tělo dokáže opravovat DNA mimořádně účinně. Vědci zkoumají, zda právě ona skrývá klíč k  dlouhověkosti.

Článek

Někteří jedinci jsou tedy na světě ještě od dob vlády císařovny Marie Terezie. Překvapuje také mimořádně nízkým výskytem rakoviny, což je u tak velkého a dlouhověkého živočicha neobvyklé. Její odolnost souvisí s životem v extrémně chladných arktických vodách.

Tajemství extrémní dlouhověkosti: protein CIRBP a opravy DNA

Velryby grónské jsou výjimečně dobré v opravě poškozené DNA, a díky tomu jsou mnohem méně ohrožené mutacemi. Tyto opravy jsou zásadní pro jejich dlouhý život. Vědci zjistili, že proces urychluje protein CIRBP, který se aktivuje při vystavení chladu. Velryby ho produkují až stokrát více než lidé, což je dáno jejich životem v mrazivém prostředí.

Foto: Olga Shpak/ Wikimedia Commons/CC BY 2.0

Mohutná ocasní ploutev velryby grónské nad hladinou

Arktický obr s mimořádně velkou silou a odolností

Tento druh má mohutnou hlavu– tak silnou, že dokáže prorazit až 60 cm silnou vrstvu ledu, aby se mohla nadechnout. Podkožní tuk dosahuje tloušťky až 70 cm a chrání ji před extrémně nízkými teplotami. Potápí se do hloubky kolem 150 metrů. Dýchá vzduch plícemi a pod vodou vydrží až hodinu, běžně se však vynořuje po 15–20 minutách. Na vrcholu hlavy má dva dýchací otvory, ze kterých může vytrysknout vodní sloupec vysoký až 6 metrů.

Velryba grónská má přibližně tisíckrát více buněk než běžní savci, což by teoreticky mělo zvyšovat riziko nemocí souvisejících s věkem. Přesto je téměř imunní vůči rakovině.

Obývá Beringovo, Čukotské, Beaufortovo, Barentsovo a Ochotské moře, stejně jako vody Kanady, Grónska a Špicberk. Dorůstá délky až 21 metrů a váhy kolem 100 tun.

Migrace, potrava a dorozumívání

Při migraci se rozděluje do menších skupin o maximálně 14 jedincích. Dorozumívá se pomocí až 184 různých nízkofrekvenčních zvuků.Její potravou je plankton a drobní korýši - denně dokáže zkonzumovat téměř 2 tuny. Ocasní ploutev může být dlouhá až 8 metrů. Na rozdíl od většiny kytovců nemá hřbetní ploutev.

Výzkumy dlouhověkosti v lidských buňkách

Výzkumy ukazují, že zvýšení hladiny CIRBP v lidských buňkách dokáže zdvojnásobit množství opravených dvouřetězcových zlomů DNA. Pokusy na mouchách prokázaly, že nadbytek CIRBP prodloužil jejich život a zvýšil odolnost vůči záření, které způsobuje mutace. Odborníci nyní zvažují, zda mají zvýšené hladiny tohoto proteinu také otužilci, plavci ve studené vodě nebo lidé, kteří se pravidelně sprchují studenou vodou – a jak dlouho tento efekt přetrvává.

Foto: Vicki Beaver/Wikimedia Commons/Public Domain

Pohled na celou velrybu grónskou

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz