Článek
Polská herečka Barbara Brylská okouzlovala diváky v celém východním bloku, hrála v Československu, Jugoslávii i Bulharsku. Fanoušci ji zbožňovali a v době její největší slávy jí neřekli jinak než „polská Bardotka“.
Byla dvakrát vdaná a zažila nespočet románků s polskými i zahraničními kolegy. Později musela překonat bouřlivý rozvod s manželem, který ji opustil kvůli mladší herečce, a prožila velkou tragédii. Přišla o dceru Barbaru, která zemřela při autonehodě.
„Nikdy jsem se s její smrtí nevyrovnala, ale skrze ni jsem se nějakým způsobem dotkla podstaty lidstva,“ svěřila se. „Je to už spousty let a mé srdce krvácí stále stejně,“ doplnila.
Barbara Brylská se narodila v roce 1941 v malé vesnici nedaleko Lodže. Už od raného dětství byla tak silnou osobností, že dokázala zachránit svoji matku před zatčením. Jednoho dne její maminka onemocněla a nešla do práce, což ji během nacistické okupace mohlo dostat do vězení.
„Když Němci vtrhli do jejich bytu, tříletá Basia objala vojákovi nohy a prosila ho, aby ´nechal maminku na pokoji´. Srdceryvný nářek malé holčičky Němce natolik zasáhl a dojal, že skutečně odešli, aniž by nebohou ženu poslali za mříže,“ připomněl web Onet.
Socialistický kříženec Bardotky a Catherine Deneuveové
Na filmovém plátně debutovala ještě jako náctiletá dívenka, skutečný průlom v její kariéře ale přišel v roce 1965. Režisér Jerzy Kawalerowicz si ji vybral do historického velkofilmu „Faraon“, v němž ztvárnila přitažlivou fénickou kněžku Kamu.
Mladá studentka herectví se díky svému výkonu stala doslova přes noc mezinárodní hvězdou. Filmaři okamžitě pochopili, že před sebou mají obrovský talent. Krásnou dívku, která dokázala i z průměrného scénáře vytvořit fascinující a uvěřitelnou postavu.
Jenže role svůdné kněžky Kamy herečce paradoxně uškodila. Nechtěně se dostala do škatulky, ze které se nedokázala nikdy vymanit. „Po premiéře jsem dostávala od mužů neslušné nabídky. Od té chvíle mě režiséři, novináři a diváci už nepovažovali za charakterní herečku. Vnímali mě pouze jako atraktivní a žádoucí ženu,“ postěžovala si.
Historický snímek „Faraon“ Barbaru katapultoval mezi největší východoevropské hvězdy. Herečka si zahrála svůdnou fénickou kněžku Kamu.
Polská kinematografie v dobách komunismu totiž řešila očividný problém: publikum začínalo být unavené všudypřítomnou propagandou. Filmoví tvůrci se proto rozhodli, že do nových snímků musí angažovat půvabné herečky s dokonalým tělem.
Barbara věděla, že chce hrát a potřebuje být vidět, a proto se nakonec podvolila. Souhlasila s tím, že bude společně s dalšími kolegyněmi „předstírat“ roli východoevropské sexbomby. A mlčky přecházela, když ji filmaři a kritici nazývali „polskou Brigitte Bardotovou“ nebo „socialistickým křížencem Bardotky a Catherine Deneuveové“.
Natáčení v Sovětském svazu jí pokazilo kariéru
Na konci šedesátých let na sebe výrazně upozornila v historickém dramatu „Pan Wałodyjowski“. Předlohou k filmu se stala stejnojmenná kniha známého polského spisovatele Henrika Sienkiewicze.
Brylská získala roli Kristiny Drahojowské a snaživí producenti nemohli být více spokojení. „Herečka vlastnila něco nedosažitelného – krásu, která byla v ostrém kontrastu s ponurou realitou pozdní éry Władysława Gomułky,“ upozornil web Wprost Rozrywka.
Když dorazila do tehdejšího Sovětského svazu, aby tu natočila silvestrovskou komedii „Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel“, došlo k něčemu nečekanému. Film se stal obrovským hitem a dodnes je v Rusku natolik populární, že bez něj nikdy nezačnou Vánoce.
Polský herec Jerzy Zelnik ztvárnil hlavní roli Faraona a během natáčení s Barbarou Brylskou prožil románek. „Byla to moje první dokonalá láska,“ potvrdil po letech.
Romantický snímek v sobě nesl znaky geopolitického symbolu. Nejkrásnější Polka měla hlavní roli v nejvýznamnějším vánočním filmu Sovětského svazu.
„Jeden vědec zkoumal dopady kultury na politické poměry a popsal mechanismus, kterým Sověti využili hereččinu ženskost. Měla zdůraznit „intimní pouto“ mezi dvěma zeměmi sovětského bloku,“ upozornil web Wprost Rozrywka.
Za tuto roli Brylská získala v roce 1977 Sovětskou státní cenu, což jí v Polsku způsobilo značné problémy. Její kariéra začala pomalu stagnovat. „Ocitla jsem se v pasti politického napětí mezi Polskem a Sovětským svazem,“ uvedla hořce.
Polští režiséři ji postupně přestali obsazovat, a herečka proto byla nucena přijímat pracovní nabídky z dalších komunistických států. Objevila se v československých, jugoslávských i bulharských filmech.
Manželství zničily románky s hereckými kolegy
Čeští diváci si Brylskou zřejmě pamatují z psychologického snímku „Skalpel, prosím“, kde si zahrála po boku Miroslava Macháčka, Radka Brzobohatého nebo Jany Brejchové. Ve filmu ztvárnila profesně nejistou neurochiruržku Volejníkovou, která zavinila smrt svojí pacientky.
Poprvé se vdala v roce 1961 za staršího informatika a výzkumníka Jana Borowiece. Budoucí manželé se potkali ve vlaku, když byla Barbara na školním výletě. Brzy spolu začali chodit a než odešla studovat na vysokou školu, už byli svoji.
„Janek mě naučil všechno. Ovlivnil můj pohled na literaturu a ukázal mi, jak se dobře chovat. Opravdu mu dlužím víc než komukoli jinému,“ vyznala se. Jenže to nestačilo.
Smyslná herečka nejdříve skončila v náruči polského herce Jerzyho Zelnika, s nímž natáčela úspěšný snímek „Faraon“. Definitivní tečku za manželstvím ale pravděpodobně znamenala až aférka, kterou prožila v Jugoslávii s kolegou Slobodanem Dimitrijeviczem. Ten se objevil ve snímcích „Poklad na Stříbrném jezeře“ nebo „Vinnetou – Poslední výstřel“.
V rodném listě má zapsaný datum narození 5. června 1941, ve skutečnosti ale Brylská přišla na svět už 29. května. „Moje matka mě nahlásila pozdě. Během války jí za to hrozila pokuta, a proto se úřadům bála přiznat pravdu,“ vysvětila herečka.
Dokonce byla připravená, že se ke Slobodanovi přestěhuje a zůstane v domácnosti, jeho rodina s tím ale nesouhlasila.
Druhým manželem Brylské se stal Ludwik Kosmal. Pár se vzal v roce 1970 a partnerům se narodily dvě děti – holčička Barbara a chlapec Ludwik.
Život prvorozené dcery, která později tragicky zahynula, přitom provázely dramatické okolnosti od samého začátku. „Přesně si pamatuji, kdy jsme ji počali. Ten den jsme měli autonehodu,“ napsala herečka ve svých pamětech.
Podle jejích slov pršelo, auto dostalo smyk, zázračně se vyhnulo čelní srážce a skončilo v příkopu na druhé straně silnice. „Přežili jsme bez zranění a ten večer jsme oslavili s velkou radostí,“ vybavila si.
Dcera byla modelkou, zahynula při autonehodě
Holčička se narodila předčasně v sedmém měsíci a porod se vážně zkomplikoval, dítě mělo pupeční šňůru obmotanou kolem krku. Bylo nutné rychle zareagovat. Když se novopečená maminka probudila, manžel jí přiložil miminko na hruď. „Můj život získal nový smysl,“ vzpomínala.
Jenže rodinná idylka netrvalo dlouho. Ludwik pracoval jako gynekolog, holdoval alkoholu a nevynechal jediný večírek. I když měl po svém boku jednu z nejkrásnějších polských žen, nedokázal jí být věrný.
Vztah se záletným lékařem zažíval vzestupy a pády. Manželé se hádali a znovu usmiřovali, až po jedné roztržce neplánovaně počali synka Ludwika. Herečce tehdy bylo už lehce přes čtyřicet.
Rusové si neumí představit vánoční svátky bez romantické komedie „Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel“, Barbara Brylská ve filmu získala roli učitelky Nadi.
Přišla další krize, během které se Barbara zamilovala do bulharského herce Stefana Danailova.
Jakmile se to Ludwik dozvěděl, zareagoval podobně. Sbalil si kufry a nastěhoval se k mladší herečce Ewě Sałacké. Manželé šli nakonec od sebe, rozvedli se v roce 1988.
Když dcera Barbara dospívala, vydala se ve šlépějích svojí slavné matky. V roce 1988 si společně zahrály ve filmu a pohledná tmavovláska si kromě herectví vyzkoušela i modeling. Pracovala v Paříži i Japonsku a měla odletět na tři měsíce do New Yorku.
To nejhorší ovšem mělo teprve přijít. 15. května 1993 Basia zemřela při hrozivé autonehodě. Dvacetiletá dívka se vracela z večerního natáčení z Lodže do Varšavy, seděla na místě spolujezdce a byla na místě mrtvá.
Po rodinné tragédii nevyšla několik let z domu
Zoufalé herečce se během vteřiny zhroutil celý svět. Propadla depresím, nechtěla s nikým mluvit a několik let vůbec nevycházela z domu. „Styděla jsem se lidem podívat do očí. Já jsem žila a moje dcera ne,“ připustila Brylská.
Proplakala celé dny. Víčka jí otekla tak silně, až musela podstoupit plastickou operaci očí, aby vůbec viděla. Po letech přiznala, že si chtěla vzít život, a v nejhorších chvílích jí pomohl mladší syn Ludwik.
„Žiju jen díky němu. Pamatuju si, jak v ten osudný den řekl: ´Mami, žij pro mě.´ A já žiju pro něj a svoje vnuky,“ dodala.
V roce 2010 se potkala s ministrem zahraničních věcí Ruské federace Sergejem Lavrovem, od kterého dostala diplom za mimořádný přínos ke vzájemnému porozumění a sblížení mezi polskou a ruskou společností.
Dcera Barbara Kosmalová pracovala jako herečka a modelka. V roce 1993 zahynula při tragické autonehodě v blízkosti města Brzeziny.
Po masových demonstracích, které vypukly koncem roku 2013 v Kyjevě, ovšem změnila názor. Začala ostře kritizovat politiku Kremlu a podepsala otevřený dopis na podporu Ukrajiny.
Ruská odpověď přišla brzy. Tamější média herečku označila za „nevděčného rusofoba“. Dokonce se uvažovalo o tom, že bude vystřižena ze sovětských snímků, v nichž účinkovala, a měl jí být zakázán vstup do země. K tomu ovšem pravděpodobně nikdy nedošlo.
Barbara Brylská nedávno oslavila pětaosmdesáté narozeniny a prodala venkovský domek, kam pravidelně jezdila v letních měsících. Žije v bytě ve Varšavě, drží se stranou veřejnosti a čas tráví převážně s rodinou.
Zdroje:
