Smrt, která šokovala Hollywood. Krásnou adeptku herectví vrah rozpůlil a pohodil u silnice

Když začátkem roku 1947 vyrazila Betty Bersingerová se svojí tříletou dcerou na procházku v Los Angeles, všimla si obnaženého těla. Původně si myslela, že se jedná o vyřazenou figurínu z obchodu. Ve skutečnosti to byla mrtvá žena, jejíž tělo bylo rozděleno na dva kusy. Chyběly jí vnitřní orgány a ležela pohozená v travním porostu kousek od silnice. Horní část byla naaranžována s rukama nad hlavou, jako kdyby mladá dívka „svůdně“ pózovala.

„Tělo bylo chirurgicky odděleno v pase. I když byly odstraněny vnitřní orgány, na místě se nenašla žádná krev. To naznačovalo, že Shortová byla zavražděna jinde,“ popsal web People. Podle soudního lékaře, který tělo ohledával, pachatel svoji oběť několikrát udeřil tupým předmětem do hlavy a obličeje. Dívka měla rozříznuté rty, takže připomínaly děsivý pošklebek komiksového padoucha Jokera. Od začátku bylo zřejmé, že vraždu musel spáchat brutální psychopatický vrah.

Elizabeth Shortová pocházela z Bostonu, narodila se v roce 1924 jako třetí z pěti dcer. Maminka byla v domácnosti a otec stavěl golfová minihřiště, dokud v roce 1929 nepřišel kvůli krachu na burze o většinu úspor. O rok později zmizel a když bylo jeho auto nalezeno opuštěné na mostě, předpokládalo se, že skočil do řeky a spáchal sebevraždu. Až po letech vyšlo najevo, že muž odešel od rodiny a začal nový život v Kalifornii. Elizabeth svého otce naposledy viděla, když jí bylo šest let, a doufala, že by k sobě mohli znovu najít cestu. Jenže se spletla. Když se za ním přestěhovala do Los Angeles, často se hádali. Situaci nepomohlo ani to, že otec hodně pil a svoji dceru považoval spíše za hospodyni.

Elizabeth se proto odstěhovala a začala pracovat v Lompocu na vojenské základně, která dnes slouží jako vesmírné středisko. V roce 1943 se Shortová poprvé dostala do křížku se zákonem. Policisté ji zatkli v místním baru, kde jako nezletilá popíjela alkohol. Po krátkém pobytu ve vězení jí úředníci dali peníze na autobus a přikázali, aby se okamžitě vrátila domů k mamince.

Devatenáctiletá dívka si ovšem z nařízení nic nedělala a za rodinou jezdila jen sporadicky, protože většinu času trávila se špičkovým letcem Matthewem Michaelem Gordonem. Ten během druhé světové války bojoval v jihovýchodní Asii, odkud požádal Elizabeth písemně o ruku. Ze svatby ovšem sešlo, protože Matthew 10. srpna 1945 při leteckém souboji v Západním Bengálsku zemřel. Došlo k tomu pouhý den po americkém bombardování města Nagasaki a jen několik týdnů před koncem války. Jeho smrt Elizabeth zdrtila.

Podle výpovědí nejbližších přátel byla Elizabeth atraktivní, milá a tajnůstkářská. „Nikdy neprozradila, co doopravdy dělá, s kým chodí nebo kam jede,“ řekl bývalý policista Vince Carter ve filmu Shattered Dreams. Posledních šest měsíců se Shortová v Los Angeles často stěhovala a měnila zaměstnání. Snažila se prorazit ve filmové branži, většinou ale pracovala jako servírka. „Byla nádherná, přímo úchvatná. Měla světlou pleť a černé vlasy. Vždycky nosila černé oblečení a víceméně se stala legendou,“ uvedl John Egger, který byl hlavním uvaděčem v hollywoodských studiích CBS.

Krátce před smrtí Shortová udržovala vztah s pětadvacetiletým ženatým obchodníkem Robertem „Redem“ Manleym. Ten se s Elizabeth seznámil koncem roku 1946 v San Diegu, kde byl na služební cestě. „Viděl jsem ji stát na rohu ulice deset dní před Vánoci. Vypadala roztomile. Pomyslel jsem si, že udělám malý test a uvidím, jestli jsem stále zamilovaný do svojí ženy,“ vyprávěl muž.

Robert svoji přítelkyni naposledy viděl 9. ledna, tehdy se dvojice vrátila z krátkého výletu v San Diegu. Pak Elizabeth vysadil u hotelu Biltmore v centru Los Angeles, kde se Shortová měla setkat se svojí sestrou. Zaměstnanci hotelu během výslechů potvrdili, že dívka telefonovala ve vstupní hale a působila „rozčíleně“. Byli zřejmě jedni z posledních, kteří ji zahlédli živou. Podle soudních lékařů Shortová zemřela kolem půlnoci ze 14. na 15. ledna 1947. Dodnes ale není jasné, kde se nacházela několik dní před svojí smrtí.

Jakmile vyšetřovatelé dorazili na místo nálezu, zůstali v šoku. „Na těle nebyly viditelné krevní skvrny nebo šmouhy, což jasně naznačuje, že bylo po smrti omyto,“ napsali kriminalisté do policejní zprávy. Pachatel umístil odříznutou spodní polovinu přesně 30,5 centimetru od horní části. Nohy roztáhl a střeva uložil pod hýždě. Odstranil části prsou a z dolní končetiny vyřízl tetování růže, které ukryl do vagíny. Pachatel dívku zřejmě znásilnil, i když lékaři žádné sperma nenašli. „Na krku jsme objevili známky škrcení. Na dolních končetinách a pažích jsou viditelné stopy od provazů, kterými byla zavražděná dívka svázána,“ doplnili.

I když policisté nechtěli, aby se fotografie dívčina zohaveného těla dostaly do médií, novináři je předběhli. Jednou z prvních reportérek, které dorazily k nalezeným pozůstatkům, byla Aggie Underwoodová z listu Los Angeles Herald-Express. Než stačili kriminalisté jakkoli zareagovat, pořídila snímky mrtvoly i místa činu. Okamžitě začal boj o to, který deník přinese na svých stránkách větší senzaci. Redaktoři konkurenčního listu Los Angeles Examiner zašli tak daleko, že bezprostředně po odhalení dívčiny totožnosti kontaktovali její matku. Novináři jí namluvili, že Elizabeth vyhrála soutěž krásy a snažili se z ní vylákat co nejvíce osobních informací. Teprve potom nebohé ženě přiznali, že její dcera byla zavražděna.

Redaktoři matce dokonce nabídli, že jí zaplatí letenku do Los Angeles a ubytování, pokud by se rozhodla zapojit do vyšetřování. Ve skutečnosti jim ale nezáleželo na tom, aby ženě nebo kriminalistům pomohli. Jejích jediným cílem bylo udržet si maminku jako cenný zdroj informací jenom pro sebe. Redakce Examineru nemohla být spokojenější. Už druhý den poté, kdy byla Shortová objevena mrtvá, deník prodal nejvíce výtisků od druhé světové války.

Koncem čtyřicátých let bylo zvykem, že novináři dávali zavražděným ženám přezdívky. Elizabeth se přitom stala Černou Dahlií (v angl. překladu ´Dahlia´, jiřina) dávno před vraždou. Přátelé ji tak pojmenovali podle noir filmu Modrá Dahlia, v němž se objevili hollywoodští herci Veronica Lakeová a Alan Ladd. Svoji roli údajně hrálo i to, že Elizabeth si barvila vlasy načerno a nejčastěji si vybírala svůdné černé oblečení.

Novináři bulvárních deníků z oběti brzy vytvořili dráždivý sexuální symbol. Elizabeth popisovali jako neobvykle přitažlivou ženu, která na sobě měla v době smrti „přiléhavou sukni a průsvitnou halenku“. Případ vzbudil mezi čtenáři a širokou veřejností obrovský zájem, který ovšem komplikoval policejní vyšetřování. Kriminalistům se začali hlásit podivíni, kteří tvrdili, že usmrtili Černou Dahlii. Už 21. ledna do Examineru zavolal neznámý muž, který redaktorům přislíbil, že jim poštou pošle „suvenýry“ z vraždy. Po několika dnech do redakce dorazil balíček, v němž se nacházel Elizabethin rodný list, vizitky, fotografie a adresář, na jehož obalu bylo vyraženo jméno Mark Hansen.

Policisté se proto nejdříve zaměřili na dánského podnikatele, který vlastnil noční klub, divadlo a několika domů v Los Angeles. Elizabeth u něj nějakou dobu bydlela společně se svojí kamarádkou Annou Tothovou. Ta v hollywoodských filmech dostávala menší role a také byla Hansenovou partnerkou. Podle Anniných slov mohl mít Hansen motiv k tomu, aby se Elizabeth zbavil. Postarší muž se údajně se Shortovou snažil navázat milostný poměr a žárlil na mladíky, kteří ji doprovázeli domů. „Byla to krásná dívka a působila jako domácí typ. Určitě se neživila jako prostitutka, ale stýkala se se špatnými lidmi. Je mi jí líto,“ řekl později.

Jenže policisté proti Hansenovi neměli dostatek důkazů, a proto ho nemohli nikdy obvinit. Během vyšetřování vyslechli dalších 150 mužů, mezi nimiž byl i slavný režisér Orson Welles nebo folkový zpěvák Woody Guthrie. Zpočátku na případu pracovalo 750 kriminalistů a policistů, kteří neúnavně prohledávali opuštěná místa nebo kanály. Radní města Los Angeles Lloyd G. Davis vypsal odměnu 10 000 dolarů za informace, které by vedly k dopadení pachatele. Pátrání se ovšem dostalo do slepé uličky a vyšetřovatelé museli případ odložit.

Přesto se dodnes objevují teorie, které se snaží navázat na původní vyšetřování. Britsko-indická spisovatelka Piu Marie Eatwellová před osmi lety vydala knihu Black Dahlia, Red Rose, která se stala bestsellerem. Autorka tvrdí, že po téměř osmdesáti letech vypátrala, kdo Elizabeth zabil. Mělo by se jednat o bývalého pohřebního asistenta Leslieho Dillona, který se živil jako poslíček. Shortovou zběžně znal, a především byl v blízkém kontaktu s Markem Hansenem. Ten podle Eatwellové na Elizabeth tolik žárlil, až Dillonovi nařídil, aby se o ni „postaral“. Nemohl ovšem tušit, že poslíček je sadistickým psychopatem, který dívku usmrtí mimořádně surovým způsobem.

Že by spisovatelka mohla mít pravdu, potvrdil i policista Buzz Williams. Jeho otec se podílel na vyšetřování Elizabethiny vraždy a Dillona považoval za nejvíce pravděpodobného pachatele. „Leslie Dillon popsal v dopisech policejnímu psychiatrovi Paulu De Riverovi některé okolnosti, které mohl znát pouze vrah,“ sdělil Williams. „Uvedl například, že Elizabeth byla pravděpodobně zavražděna v motelu,“ doplnil policista. Eatwellová prošla řadu archivních materiálů a předpokládala, že Shortová mohla přijít o život v motelu Aster, kde měl pobývat i Dillon. Majitelé ubytovacího zařízení údajně přiznali, že jeden z pokojů našli znečištěný od krve a dalších tělních tekutin.

Dalším podezřelým byl gynekolog George Hodel, který v Los Angeles provozoval vlastní kliniku, a často pořádal večírky pro hollywoodské hvězdy a prominentní osobnosti. Podle některých svědectví Shortovou znal a udržoval s ní intimní vztah. Zároveň byl obviněn z vraždy svojí sekretářky a sexuálního napadení vlastní dcery. Policisté ale Hodelovi nakonec nic nedokázali. Lékař několikrát uprchl ze země a v letech 1950 až 1990 žil na Filipínách. Až začátkem tisíciletí vyšlo najevo, že kriminalisté v roce 1949 nechali odposlouchávat Hodelův dům. „Dejme tomu, že jsem zabil Černou Dahlii. Teď mi to nemůžou dokázat. Nemůžou si promluvit s mou sekretářkou, protože je mrtvá. Mysleli si, že je v tom něco podezřelého. Každopádně teď na to možná přišli. Možná, že jsem svou sekretářku opravdu zabil,“ prohlásil doktor na nahrávce.

Když Hodel v roce 1999 zemřel, jeho syn Steve našel v pozůstalosti fotografii ženy, která nápadně připomínala Elizabeth Shortovou. I když se neprokázalo, že by se jednalo o zavražděnou dívku, Hodel, který je sám policista, začal případ soukromě prošetřovat. Upozornil, že jeho otec získal formální chirurgické vzdělání na kalifornské univerzitě v San Franciscu. Policisté skutečně od začátku věděli, že rozdělení těla na dvě části musel provést člověk s operatérskými dovednostmi. Grafolog následně porovnal Hodelovo písmo s dopisy, které kdysi přišly do redakce deníku Examiner, a poukázal na několik shodných znaků. V roce 2018 pak Hodel mladší objevil list, v němž policejní informátor za viníka označil muže s iniciálami G. H. „Jeho důkazy byly velmi přesvědčivé. Kdyby jeho otec ještě žil, podal bych na něj obvinění z vraždy,“ nechal se slyšet zástupce okresního prokurátora Los Angeles Steve Kay.

Bývalý novinář deníku Los Angeles Times Larry Harnisch je ale přesvědčen, že Shortovou nezavraždil gynekolog Hodel, ani poslíček Dillon. Harnisch si pečlivě prošel spisy okresního státního zástupce a zjistil, že Dillon se v době vraždy prokazatelně nacházel v San Franciscu. Podle něj existují dvě možnosti, proč spisovatelka Eatwellová za pachatele označuje právě poslíčka Dillona. Buď spisy nenašla, nebo se rozhodla, že je bude ignorovat.

Harnisch vychází z rozhovoru, který vedl s bývalým profilovačem FBI Johnem Douglasem. Podle jeho slov je potřeba se zaměřit na místo, kde byla Elizabeth nalezena. „Vrah mohl tělo odhodit do pouště nebo do hor, ale vybral si ulici North Avenue, kde běžně chodili lidé. Pachatel měl pravděpodobně s touto oblastí určité spojení a chtěl v obyvatelích vyvolat pocit ´božího hněvu´,“ připomněl web Los Angeles Times. Novinář mohl objevit detail, kterého si detektivové několik desetiletí nemuseli všimnout. I Shortová totiž měla k místu vazbu. Její sestra znala chirurga Waltera Bayleye, jehož odloučená manželka bydlela nedaleko od místa nálezu.

Bayleymu bylo šestašedesát a jeho ordinace sídlila jen několik bloků od hotelu Biltomore, kde byla Elizabeth naposledy spatřena živá. „Byl to chirurg, takže by dokázal udělat to, k čemu došlo,“ řekl Harnisch. „Není dokonalý podezřelý, ale splňuje více charakteristik než kdokoli jiný. Samozřejmě je to jenom možnost,“ dodal žurnalista. Bayley zemřel rok po dívčině vraždě a Harnischovi se nepodařilo dohledat žádné žijící příbuzné.

David Lambkin je detektiv v důchodu, který vraždu Černé Dahlie znovu prošetřoval v roce 2001. Tehdy prý už neexistovaly téměř žádné fyzické důkazy, které by se daly použít. Bývalý kriminalista si nemyslí, že by se případ někdy mohl objasnit. Přečetl si všechny knihy, které ke kauze vyšly. „Jen velmi málo z nich má co nabídnout,“ podotkl Lambkin. „Mojí nejoblíbenější teorií je verze Larryho Harnische. Ten by opravdu mohl svého podezřelého spojit s místem nálezu těla,“ uzavřel.

Zdroje:

People.com | LAtimes.com | Stevehodel.com | Theblackdahliainhollywood.com | Killerswithconscience.wordpress.com | FBI.gov | Derangedlacrimes.com | Findagrave.com | Denik.cz | Wikipedia.org | Wikipedia.org | Wikipedia.org