Článek
Na svět přišel v prosluněném Los Angeles, je ale Francouz. A ne jen tak ledajaký! Jeho otcem byl herecký idol Alain Delon a matkou svobodomyslná kráska Nathalie Barthelémy, vlastním jménem Francine Canovas, Delonova první manželka. Anthony se narodil dne 30. září 1964, v době, kdy jeho rodiče dočasně pobývali ve Spojených státech. Jeho kmotrem se stal Alainův umělecký agent Georges Beaume.
S chůvou a kmotrem
Anthony v Americe strávil první rok svého života, poté se s rodiči vrátil do Evropy. Prostředí, v němž vyrůstal, jej hluboce poznamenalo. Despotický, manipulativní, věčně zaneprázdněný otec s cyklicky se opakujícími záchvaty vzteku a matka, která měla do dokonalé rodičky rovněž na hony daleko. Když byly Anthonymu pouhé čtyři roky, Alain a Nathalie se rozešli a on zůstal s matkou. Tu profese filmové herečky na dlouhé měsíce odváděla do všech možných koutů světa. Malého syna nepovažovala za nutné brát s sebou a ponechala jej na starosti chůvě Loulou. „Byla jako moje druhá matka. Ve skutečnosti jsem s ní trávil víc času než s oběma rodiči dohromady. Vždycky na mě dohlížela, i když jsem odešel žít samostatně. Jako dítě jsem hodně trpěl nepřítomností své matky. Ale mám z té doby i pár hezkých vzpomínek. Doma byli pořád někdo, Mick Jagger, Jacques Dutronc, Michel Sardou…,“ vzpomínal na dobu svého dětství Anthony Delon. Velkou autoritou pro něj byl i jeho kmotr Georges Beaume. „Ano, to on objevil mého otce a on byl vždycky součástí mého života. Byl mým kmotrem, ale také mou oporou, tím, komu jsem mohl zavolat v kteroukoli denní i noční hodinu. Byl to muž s tradicí, se kterým jsem se pravidelně scházel. Pomohl mi se vybudovat,“ řekl o tomto muži Anthony.
Anthony Delon v roce 2009
Rodinná situace vedla k tomu, že měl celé dětství potřebu se proti něčemu vymezovat. Byl nezvládnutelný, rozmazlený, utíkal ze škol, měl problém s kázní, nakonec kradl a měl blízko k mafii. „Svůj první moped jsem ukradl, když mi bylo dvanáct. Nedokážu ti říct proč. Prostě proto, že jsem ho chtěl, nebyl jsem na něj dost starý a věděl jsem, že mi ho nikdo nekoupí. Přesto mi nikdo nikdy neřekl: ‚Když něco chceš, vezmi si to.‘ Ale z matčiny strany byla rodina trochu banditská, takže jsem možná zdědil nějaký gen…,“ přiznal v rozhovoru jednomu novináři.
Škola s nejtvrdším režimem
Anthony se nejprve stal žákem prestižní, dvojjazyčné, školy Ecole Active v Paříži. Alain ale rozhodl, že by mu více svědčil vojenský dril a umístil nezvedeného syna do přísné, vojenské, internátní školy v Le Moncel. Chlapec při první příležitosti utekl a potuloval se nějaký čas po venkově. Nakonec se ale vrátil domů. Nathalie se v té době rozhodla odjet pracovně do Států a Anthony zůstal u otce. Vydržel s ním ale pouhý rok a vrátil se k matce, což Alain nesl velmi nelibě. Patnáctiletý mladík poté nastoupil do Institutu Karla Velikého na bulváru Saint-Germain, zařízení proslulého svou přísností. Nakonec byl po roce vyhozen kvůli výtržnictví a provokacím. Alain toho již měl dost a přistoupil k nejtvrdšímu kroku. Umístil syna do internátní školy v Jonville-le-Pont ve Val de Marne, kde byly veškeré pohyby žáků zaznamenávány ve dne v noci kamerovým systémem. Škola byla považována za poslední zastávku před nápravným zařízením. Anthony ji opustil v sedmnácti letech a dále se studiu již nevěnoval.
Nathalie Delon
Odjel do Londýna, aby si u přítele svých rodičů Chrise Blackwella vyzkoušel práci žurnalisty. Jeho první zahraniční cesta vedla do Nigerie, kde natáčel dokument o tamní vojenské diktatuře. Po návratu do Francie se ovšem opět vyznamenal. Ukradl BMV, byl policií zadržen pro nepřiměřenou jízdu a navíc u něj byla nalezena i pistole. Následoval pobyt ve vězení v Bois d´Arcy. „Bylo mi sedmnáct let, chtěl jsem se odlišit, kradl jsem auta, myslel jsem si, že budu krádeže páchat a žít život bez omezení. Byl jsem odsouzen na devět měsíců, z nichž osm bylo podmíněně. Když jsem se dostal ven, uvědomil jsem si, že mám lepší věci na práci, než se stát gangsterem,“ přiblížil Anthony tuto svoji neblahou životní etapu o řadu let později.
Z vězně podnikatelem a milencem monacké princezny
Opustil vězení a vrhl se do světa podnikání a bujarých večírků. V tom prvním se stal záhy králem, to druhé jej táhlo ke dnu. Stal se obchodním partnerem pro oděvní řadu kožených výrobků, jako byly třeba luxusní bundy a kabáty. Ani ne za rok se stal výborným managerem a úspěšným obchodníkem, o kterém se psalo ve francouzském tisku jako o nejmladším generálním řediteli ve Francii. Své obchodní zájmy záhy rozšířil i na pařížské noční podniky, tady se ale dostal velmi blízko k podsvětí.
Princezna Stephanie
Seznámil se v té době s monackou princeznou Stephanií a na nějakou dobu se z nich stal pár. Popral se kvůli ní dokonce se synem Jeana-Paula Belmonda, Paulem, daleko více ale ležel v žaludku knížeti Rainierovi. „Bylo mi dvacet let, právě jsem přišel z vězení a měl jsem malý románek s princeznou Stephanií. Náš vztah, který trval měsíc, trápil jejího otce, knížete Rainiera. Tak požádal kmotra své dcery, Franka Sinatru, aby mě domluvil. Bylo to ve vstupní hale nočního klubu, požádal mě o schůzku. Nevěděl jsem proč, i když jsem tušil, že mě o duet nepožádá. Byl oblečený v jakémsi normanském oblečení a anglicky mi řekl: ‚Drž se od ní dál,‘ nepřibližuj se k ní. O hodinu později jsem ji našel, bylo nám to jedno,“ popsal tehdejší události Anthony.
Neplatil daně a možná se i zapletl s mafií
Jeho život té doby byl divoký. Pravidelně chodil v noci ven, zaplétal se do rvaček a cestoval ve velkých autech obklopen několika ženami. Jeho značce se ale dařilo a společnost se přestěhovala do prestižních prostor na Avenue George V. Anthony měl ve Francii několik stovek prodejních míst a chtěl svůj úspěch přenést i do dalších zemí. Zamířil proto do Bruselu, aby zde své modely prezentoval. Jeho pouť skončila již na hranicích. Ve sto dvaceti kilometrové rychlosti narazil do celnice a také do dodávky belgického četnictva. Tu pak táhl více než sto padesát metrů, než skončil v dalším voze. Krátce nato byl v Paříži ve služebním autě napaden manažer jeho řady bund David Tordjman. Dva motorkáři v přilbách na něj zahájili palbu, ujeli a nikdy nebyli dopadeni. Policie v incidentu viděla jasné metody podsvětí. Pozadí nikdy rozkryto nebylo.
To ale nebylo to jediné, co se tehdy v souvislosti s Delonovým podnikáním událo. Vyplulo na povrch, že mladý podnikatel nepřiznal příjmy za tři roky. Vysloužil si za to odsouzení na osm měsíců podmíněně. Dlouhých třináct let mu pak trvalo, než splatil dluh daňovým úřadům.
Amerika jej uchvátila, dal ale přednost herectví
Po nevydařeném pokusu o vraždu manažera se rozhodl své podíly prodat a raději odletěl do New Yorku. Žil tam několik měsíců, objevoval město, které ho fascinovalo. Spřátelil se s Andy Warholem a na čas se stal přítelem Brooke Shields.
Díky světoznámému fotografovi Bruci Webrovi se jeho tvář objevovala na titulních stránkách známých časopisů. Cítil se dobře a chtěl se v Americe natrvalo usadit, ale italský režisér Alberto Lattuada mu navrhnul, aby zkusil film. Přijal a odjel do Říma. Vyhrál konkurz a získal hlavní roli ve filmu Trn v srdci. Dva roky nato, a sice v roce 1987, přijal roli v dramatu Kronika ohlášené smrti. Film slavil úspěch a Anthony se jako reprezentant Francie účastnil společně s Ornellou Muti a Rupertem Everettem filmového festivalu v Cannes. Kritici chválou nešetřili a velmi vzácně se shodli, že v mladším Delonovi roste nová herecká hvězda. Navzdory pozitivním recenzím se ale Anthonymu nedařilo vystoupit ze stínu svého otce. Po několika dalších filmech se vrátil do Spojených států. Na dva roky se odstěhoval do Los Angeles, kde se léčil z rozchodu s Valerií Kaprisky a potýkal se s existenčními problémy. V Americe se znovu setkal také se svojí matkou, která v té době pobývala v Sundance v Utahu. Strávil tam hodně času a prohlásil: „Americký Západ je jedním z nejkrásnějších regionů, které znám.“ V Los Angeles navštěvoval herecké kurzy, ale nadále filmoval v Evropě. Americký styl života mu velmi vyhovoval a říkal: „Je to zvláštní pocit, moje kultura je evropská, ale když vkročím do Los Angeles, mám velmi silný pocit, že se vracím domů.“
Nebýt vážné nehody na motorce, asi by se do Francie jen tak nevrátil. Vždy byl vášnivý řidič a po návratu do Paříže se začal věnovat závodění. Jeho oblíbenými značkami aut se staly Alfa Romeo a Lamborgini. O profesionální závod se poprvé pokusil v roce 1993 v Le Mans a skončil v první desítce. Poté se zúčastnil několika francouzských mistrovství.
O své rodině napsal knihu
Stranou jeho zájmu nezůstávalo ani herectví. Oblibu u publika mu přinesla zejména komedie La Vérité si je mens. Po rozchodu s herečkou Mathilde Seigner se v roce 1995 seznámil se Sophií Clereco, která se stala matkou jeho dvou dcer – Liv a Loup. Později se Anthony přiznal, že má ještě dceru Alyson Le Borges, která se narodila v roce 1986 z krátkého vztahu s tanečnicí z Crazy Horse, Marií-Hélène.
Anthony v roce 2018
S matkou svých dětí se rozešel v roce 2012. Na konci roku 2019 tisk oznámil, že je ve vztahu s herečkou Svevou Alviti. V srpnu 2021 se rozešli a na jaře 2022 se opět usmířili. Anthony nadále natáčel filmy a spolupracoval i s televizí. Postupem času se zklidnil a stal se z něj člověk, který se účinně zapojuje do činnosti v oblasti životního prostředí a studuje budhistickou filozofii. O své rodině napsal knihu Má rodina, můj příběh, kde poodhaluje vše, co se dělo za zavřenými dveřmi a mimo kamery. Popisuje dětství a mládí ve stínu slavného otce i nemoc matky, které zůstával nablízku až do jejího posledního dne. „Moje matka se vrátila ze Spojených států na začátku roku 2000 a pro své vnučky byla bezvadnou babičkou. Vím, že to taky potřebovala. Tím, že se starala o mé dcery, v jistém smyslu resetovala náš vztah. Hodně věcí opravila, protože jsme se hodně hádali. Byla neuvěřitelně statečná až do konce, což je velká životní lekce. Rozhodla se zemřít tak, jak žila: osvobozena od toho. Natočil jsem jejích posledních třicet sedm dní, abych z toho vytvořil dokument,“ řekl o konečném usmíření s Nathalií.
Svou pracovní a osobní činnost dones rozděluje mezi dvě země a dvě města, která mu přirostla nejvíce k srdci – Los Angeles a Paříž.
Zdroje:
