Článek
Rodné příjmení Jany Prachařové znělo Kalistová. Narodila se dne 7. prosince 1937 v Pardubicích do umělecké rodiny. Jejím otcem byl divadelní režisér Karel Kalista a matkou herečka Ludmila Želenská, jež pocházela ze slavného hereckého rodu Želenských. Není divu, že Janu takto podnětné prostředí ovlivnilo i v její vlastní volbě povolání. Po základní škole nastoupila do dětského divadla Sluníčko, kde hrála celé čtyři roky. Později, a sice v letech 1962 až 1967, vystudovala loutkářskou katedru na DAMU a po absolutoriu zakotvila na více než třicet let v loutkoherecké skupině Československé televize.
Hrála ve slavných filmech
Navzdory tomu, že se jako neviditelná loutkoherečka věnovala především práci v televizi, uplatnila se i jako herečka ve filmu. Její filmografie není nijak rozsáhlá, často se ale jedná o role ve významných počinech naší kinematografie. Svůj filmový debut si odbyla v roce 1964 po boku svého manžela v okupačním dramatu režiséra Zbyňka Brynycha …a pátý jezdec je Strach, kde ztvárnila roli Věry Šidlákové. O dva roky později se objevila ve filmu O slavnosti a hostech, v němž pod režijní taktovkou režiséra Jana Němce ztvárnila roli jedné z účastnic slavnosti. Alegorický snímek kritizoval totalitní režim a záhy se zařadil mezi ty trezorové.
V roce 1968 na Janu Prachařovou čekala postava učitelky dějepisu ve filmu Naše bláznivá rodina režiséra Jiřího Sequense. Komedie sledující příhody jedné rodiny během prázdnin si získala velkou oblibu diváků. V roce 1976 se Jana objevila ve Hře o jablko režisérky Věry Chytilové. Ztvárnila zde úlohu jedné ze zdravotních sester. O tři roky později se divákům připomněla rolí Kadlecové ve filmu Petra Tučka Tvář za sklem. Tímto snímkem se zároveň rozloučila s velkým plátnem. Úplně naposledy se ale před kameru postavila až v televizní pohádce Vlasty Janečkové Král a zloděj z roku 1991. Vedle toho v šedesátých letech konferovala ve Státním souboru písní a tanců, účinkovala v Laterně magice, hrála v Nedivadle Ivana Vyskočila.
Stála za postavičkou sojky
Jak již bylo uvedeno, hlavní profesní doménou Jany Prachařové byly ale loutky. Byla považována za vynikající loutkoherečku, a právě ona vodila jednu z nejpopulárnějších večerníčkových loutek, a sice sojku z Krkonošských pohádek. Její postavička tak soustavně práskala Krakonošovi na nezdařeného statkáře Trautenberka, představovaného jejím manželem Iljou Prachařem.
S Prachařem, se kterým žila od roku 1954, měla dvě děti, syna Davida a dceru Magdalenu, z nichž první je dnes hercem Národního divadla. Herectví se věnují i Janina vnoučata Jakub a Mariana Prachařovi a pravnučka Alžběta Malá. V roce 2009 o ní Česká televize natočila dokument Jana Prachařová s vnoučaty a v roce 2017 s ní redaktor Vilém Faltýnek natočil vzpomínky v rámci projektu Divadelního ústavu a Institutu kultury Orální historie českého divadla.
Jana Prachařová svého manžela přežila o dlouhých devatenáct let. Zemřela dne 15. srpna 2024.
Zdroje:
