Článek
Jméno Augustín Kubán dnes již málokomu co řekne, když se ale řekne Tóma Hluchoněmec, je každý hned doma. Podivné individuum jezdící ve filmu Tajemství hradu v Karpatech na skládací motorce, je zkrátka nezapomenutelné.
Mlynářský syn ze Slovenska
Augustín Kubán, jak jméno napovídá, byl Slovák. Na svět přišel dne 4. července 1921 v Ostrově u Piešťan do početné rodiny mlynáře. Rodinný mlýn stále stojí, byť již neplní svoji původní funkci. Dodnes rovněž patří Augustínovým vzdáleným příbuzným.
Kubánova cesta k herectví nebyla přímočará. Vystřídal celou řadu různých profesí a teprve v roce 1950 se stal členem Slovenského lidového uměleckého kolektivu v Piešťanech. Odsud již po roce odešel do operetního souboru Státního divadla v Košicích. Jeho činnost se však po celá dlouhá léta omezovala pouze na divadlo. Bylo mu téměř padesát, když mu první filmovou roli nabídl Juraj Jakubisko. Ten ho znal již z dětství. Velmi často tehdy chodil v Košicích do divadla, neboť jeho sousedka tam pracovala jako uvaděčka. Když se mlčící Kubán objevil na scéně, jeho dětská dušička strachy ani nedutala. O mnoho let později natáčel svůj druhý celovečerní film Zběhové a poutníci, marně se snažil najít představitele Smrti. Ve snu se mu zdálo o Kubánovi, když se vzbudil, pochopil, že nikdo jiný roli hrát nemůže. Nevěděl ale, jak se herec jmenuje, ani zda ještě žije. Zavolal na vrátnici košického divadla a herce popsal. Vrátný se jen zeptal: „Vy hledáte toho, co vypadá jak opice? Tak to je Kubán!“
Na Jakubiska se usmálo štěstí hned dvakrát. Herce nejen našel, ale Kubán v té době ani nezkoušel a měl dostatek času. Režisér si jej tak hned na dva dny odvezl do Bratislavy, posadil jej do maskérny a požádal maskéra, aby mu oholil hlavu. Pak jej vyfotil a hned mu bylo jasné, že to je přesně to, co hledá. Kubán ve filmu nakonec ztvárnil dvojroli. Kromě Smrti byl i bílým husarem. Jakubiskova fotografie se následně objevila v řadě zahraničních časopisů s podtitulem „Co dokáže filmový maskér!“. Nikdo nevěřil, že Kubánova tvář je dílem přírody.
Museli jej dabovat
Byl opravdu nevšední typ. Vysoký, hubený, plešatý, s ostrou bradou a pronikavým pohledem. Jeho tvář byla doslova démonická a hned napoprvé se divákovi vryla hluboko do paměti. Zvláštní fyziognomie vynikla především na filmovém plátně a Kubán se proto rychle stal vyhledávaným představitelem záporných, především němých rolí. Měl totiž na rozdíl od jiných herců velmi špatný přednes, proto ve filmu nemluvil, nebo byl dabován.
Jakubisko jej obsadil i do úlohy námořníka ve svém dalším snímku Vtáčkovia, siroty a blázni a později s ním znovu spolupracoval na filmu Dovidenia v pekle, priatelia a na seriálu Tisícročna včela. Herce chválil do nebe. Vzpomínal, že navzdory svému vzhledu byl velmi milý člověk, zároveň ale i velmi pracovitý a obětavý. Vydržel vše, co po něm režisér požadoval. Ponořil se v mrazu do ledové vody, nevadily mu střely, které vedle něj vybuchovaly.
Kubán ale hrál i ve filmech jiných slovenských režisérů a netrvalo dlouho a povšimli si jej i Češi. Nejprve si zahrál v krátkometrážním westernu Zdeňka Sirového Poslední výstřel Davida Sandela. Poté již hrál ve Vávrových filmech Sokolovo a Osvobození Prahy. Ve Vláčilově Stínech horkého léta ztvárnil banderovce a v Schmidtově dobrodružném snímku Na veliké řece byl pro změnu pračlověkem Koktou. Juraj Herz z něj udělal převozníka do záhrobí v pohádce Deváté srdce a Jiří Krejčík maďarského četníka v Božské Emě. Pak již přišla role ze všech nejvýznamnější. V Lipského parodii z roku 1981 na romány Julese Verna Tajemství hradu v Karpatech si zahrál zlotřilého sluhu a vraha Zutra, neznalými venkovany nazývaného Tóma Hluchoněmec.
Odešel předčasně
O rok později na něj čekala role kata v historickém dramatu Poslední propadne peklu, tentokráte pod hereckou taktovkou Ludvíka Ráži. S českými diváky se rozloučil malou roličkou herce ve Vávrově životopisném snímku Putování Jana Amose.
Rádi jej využívaly i zahraniční produkce, v televizi a rozhlase příliš příležitostí nedostal. Objevil se ale například v seriálu Arabela. Podle svého syna filmoval rád. „Natáčení jej bavilo stejně jako práce v divadle. Byl hlavně rád, že si díky filmům přivydělal. Mnoho peněz jsme jinak neměli. Máma vydělávala málo,“ řekl na adresu otce před časem.
Kubán si rodinu založil krátce po svém příchodu do Košic. Za ženu si vzal o sedm roků mladší Martu, která šila v oděvních závodech a později pracovala v myčce aut. V roce 1952 se manželům narodila dcera a o dva roky později syn Jan. Ani jedno z dětí se nevydalo v jeho stopách. Životní pouť Augustína Kubána ukončil zápal plic, kterému podlehl dne 30. prosince roku 1986 v Košicích. Bylo mu pouhých šedesát pět let.
Zdroje:
