Článek
Hibernatus, další ze skvělých francouzských komedií s neméně skvělým Louisem de Funèsem v hlavní roli, kterou snad ani není třeba představovat. Na počátku děje francouzsko-dánská polární expedice objeví na nejsevernějším břehu Grónska tělo pětadvacetiletého muže dokonale zakonzervovaného v ledovci. Je to nade vší pochybnost člen posádky francouzské lodi, která zde ztroskotala roku 1905. Zmrzlé tělo bylo dopraveno do Francie, kde se vědcům podařilo neznámého muže po šedesáti pěti letech oživit. Z muže se vyklube Paul Fournier, dědeček Edmée, manželky francouzského průmyslníka Huberta de Tartas.
Osvědčené herce doplnil nováček
Když Edmée zjistí, že je její předek předurčen stát se pokusným králíkem vědy, důrazně oponuje a přesvědčí svého manžela, aby se o jejího dědečka postaral tím, že ho znovu začlení do rodiny. Hubert se pro změnu bojí, že o všechno přijde, neboť jeho jmění je založeno na manželčiných penězích, o které by mohl požádat i rozmražený dědeček. Za pomoci doktora Bibiliniho unesou Paula a odvezou jej do rodinného sídla, které mezitím vrátili do časů secese. Podle lékařů by totiž odhalení telefonu, televize, aut a dalších moderních vynálezů mohlo Paulovi způsobit silné trauma s nepředvídatelnými následky.
Bernard Alane jako Hibernatus
Hubert de Tartas a jeho okolí je tak nuceno žít jako na počátku dvacátého století. Předstírat je ale stále obtížnější, mimo jiné i proto, že Paul se zamiluje do Evelyne, nevěsty Hubertova syna Didiera.
Édouard Molinaro
Film v roce 1969 režíroval Édouard Molinaro a jen ve francouzských kinech jej vidělo téměř tři a půl milionu diváků. Louis de Funès ztvárnil průmyslníka Huberta de Tartas, jeho manželku jako již tradičně hrála Claude Gensac a syna Didiera jeho vlastní syn Olivier. Zmrzlého a znovu oživeného polárníka pak představoval začínající herec Bernard Alane.
Pro filmaře nebyl dostatečně zajímavý
Alane se narodil 25. prosince 1948 v Paříži herečce Annick Alane, jejíž příjmení si později zvolil za svoje umělecké. Jeho vlastní jméno znělo Bernard Noël Vetel. Díky své matce stál na jevišti poprvé již ve svých čtrnácti letech. Do světa filmu vstoupil právě díky komedii Hibernatus. Zatímco pro režiséra Molinara nebylo natáčení s proslule problematickým Louisem de Funèsem jednoduché, dokonce bylo načas přerušeno, mladý herec si spolupráci nemohl vynachválit. Ještě po letech vzpomínal: „Během natáčení byl úžasný a otcovský.“ Slavnější kolega si ho ostatně prý do role zmrzlého dědečka osobně vyžádal, a to kvůli jeho nosu, který mu přišel velmi roztomilý až legrační. Po celou dobu natáčení se mu pak smál, nikoliv však zlomyslně, ale v dobrém slova smyslu si ho dobíral.
Louis de Funès
Režisér Molinaro Bernarda ještě v témže roce obsadil do další velké úlohy vikomta de Pont-Cassé v historické komedii Můj strýc Benjamin. Jeho tvář tak během chvíle viděly miliony diváků, přesto jeho slibný začátek zůstal bez odezvy. „Byl jsem ideální zeť, čistotný a ne příliš sexuální. Když jsem začínal, přišli Gérard Depardieu a Patrick Dewaere. Byl jsem v prdeli, dřív než jsem začal,“ vysvětloval před časem v jednom z rozhovorů. Čas od času si na něj filmaři sice vzpomněli, ale takových případů je skutečně jako šafránu.
Daboval reklamního kocoura
Na nedostatek práce si ale rozhodně stěžovat nemohl. Záhy jej totiž objevila televize. U nás jsme jej mohli spatřit v kostýmních seriálech jako Joseph Bolsano a Dobrý den, pane Offenbachu nebo kriminálkách Cordierovi či Soudce a policajt.
Nadále se také věnoval divadlu a získal na tomto poli řadu ocenění. Jeho doménou byl muzikál. Postupem času však všechny tyto aktivity zastínil dabing, jemuž se věnoval již od mládí. Dabuje nejen známé americké hvězdy, ale také animované postavičky, a to nejenom v kreslených seriálech, ale i v reklamě. Francouzští reklamožrouti jej tak mohli léta slyšet za zelenookým bílým kocourem Ramsesem, hrdinou značky Feu Vert, společnosti specializující se na údržbu a vybavení automobilů.
Zdroje:
