Článek
Dlouhé nohy, plavé vlasy, krásné oči a úsměv, něžný ženský půvab, to byly devízy dnes již neprávem pozapomenuté Mileny Zahrynowské. Její jméno dnes už málokomu co řekne, když si ale vzpomene na komedii Slasti Otce vlasti, jistě si vybaví Sofii, svůdnou manželku Itala Pistoria, která se stane milenkou krále Jana Lucemburského. Právě tato role se stala tou nejvýraznější z těch, v nichž Milena Zahrynowská hrála.
Láska postaršího profesora
Talent a lásku k umění měla Milena v genech. Narodila se dne 10. listopadu 1941 v Praze do rodiny, v níž umělecké nadání dědilo po generace. Její pradědeček Karel Barvitius i dědeček stejného jména vydávali hudebniny a v Myslíkově ulici měli až do znárodnění obchod s klavíry a pianiny. Maminka Zdena byla houslistka a zpívala ve sboru Národního divadla, kvůli dceři se ale vzdala kariéry a věnovala se již jen jí. Tatínek byl pro změnu architekt a pocházel z Podkarpatské Rusi.
Rodina záhy poznala, že Milena má talent a všemožně ji začala podporovat. Krásná dívka tak od mala chodila na hodiny klavíru a navštěvovala i balet. Sama se pokoušela i o skladbu. Není proto divu, že po základní škole si to zamířila rovnou na Státní konzervatoř, kde zprvu navštěvovala taneční a hudební oddělení, ve třetím ročníku ale přestoupila na skladbu a dirigování. Ještě coby studentka se stala elévkou Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a Divadla na Fidlovačce. Když jí bylo sedmnáct let, do života jí vstoupil osudový muž. Nebyl jím nikdo jiný než o třiadvacet let starší a v té době stále ještě ženatý děkan Akademie múzických umění, profesor Antonín Sychra. Postarší muzikolog byl krásnou Milenou doslova uchvácen a v mnohém napomohl zdárnému startu její kariéry.
Hvězda Karlína měla smůlu na filmy
Již v roce 1960 si Milena vyzkoušela práci před kamerou. V psychologickém dramatu režiséra Zbyňka Brynycha Smyk ztvárnila tanečnici v baru. Ve dvaceti se provdala za profesora Sychru a narodil se jim syn Michal. Společně všichni tři žili u Mileniných rodičů a maminka s vnoučkem pomáhala jak jen mohla. Milena se díky ní mohla soustředit na svoji kariéru. První stálé angažmá získala v roce 1963 v Hudebním divadle Karlín, kde se díky své píli a talentu záhy vypracovala na pozici sólistky. Současně hostovala i v Semaforu. Objevila se v představení Jonáš a tingl-tangl, hlavní roli získala ve hře Sekta a hrála rovněž ve hře Šest žen jednu z manželek Jindřicha VIII.
Nadále nacházela uplatnění i ve filmu. Během šedesátých let natočila dvanáct celovečerních filmů, většina z nich ale bohužel nakonec skončila v trezoru. Flirt se slečnou Stříbrnou anebo Zločin v dívčí škole byly natočeny podle námětu a scénáře emigranta Josefa Škvoreckého. Křik vznikl na základě námětu a scénáře emigranta Ludvíka Aškenazyho. Případ pro začínajícího kata režiséra Pavla Juráčka byl zakázán sotva spatřil světlo světa. Podobné to bylo i s televizní spoluprací. Kupříkladu ve dvou dílech seriálu Pan Tau hrála Milena Zahrynowská matku malé holčičky s níž se Jan Werich v roli bohatého pana Violy toulá po jihu Čech. Werich se ale záhy stal nežádoucím a tyto díly populárního seriálu se nevysílaly. Krásnou Milenu tak mohl český divák spatřit alespoň v již zmíněné roli královy milenky nebo v nesmrtelné westernové parodii Oldřicha Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera.
Smutný život vdovy
Smůla krásnou herečku neprovázela jen ve světě filmu, ale záhy jí zasáhla i do osobního života. Antonína Sychru postihla roztroušené skleróza, která měla bohužel velmi rychlý průběh. Poslední rok a půl jej upoutala na lůžko, a když v roce 1969 zemřel v pouhých padesáti jedna letech, bylo to pro něj doslova vysvobozením. Mileně po něm zůstal malý syn a snad i nějaké i dluhy.
Sychra zemřel během slibně započaté vědecké kariéry a mnozí snad za jeho odchodem spatřovali mladou ženu a řádně jí to osladili. V sedmdesátých letech ji odmítli přijmout do nově vzniklého Svazu dramatických umělců, ubývalo i příležitostí na divadle. Milena působila v pražské Viole, kde Josef Škvorecký krátce před emigrací připravoval její recitál, k jeho realizaci ale již nedošlo. Po smrti svého manžela se krásná herečka znovu nevdala a zůstala až do konce života vdovou. Navzdory tomu přivedla na svět ještě dvě děti, syna Filipa, pozdějšího herce, a syna Dominika. Oba chlapci dostali příjmení po matčině zesnulém manželovi, jméno jejich skutečného otce na veřejnost nikdy neproniklo.
Milena spolupracovala s rozhlasem a dabingem, často vystupovala a zpívala v hudebních pořadech Československé televize, v divadle příležitostí ale více a více ubývalo, s čímž se jen velice těžce smiřovala. Mizela z očí a mysli, až zmizela úplně. Zemřela mladá, dne 5. prosince 1986, ve věku pouhých pětačtyřiceti let.
Zdroje:
