Článek
Karla Chadimová se narodila 13. června 1943 v Praze. Filmaři ji objevili již jako třináctiletou a obsadili ji do jedné z menších rolí oblíbeného snímku Florenc 13,30. O dva roky později objevil na FAMU její fotografii kameraman Jan Čuřík a doporučil ji režiséru Zbyňku Brynychovi pro připravované povídkové drama Pět z miliónu. Chadimové bylo sladkých šestnáct, když v povídce Pavučina ztvárnila Kateřinu Peškovou.
Dvakrát Olmerovou milou
Další role na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1959 se začínající herečka stačila objevit ještě ve filmech Taková láska, Probuzení či Romeo, Julia a tma. Od počátku šedesátých let pak již šla doslova z role do role. Její doménou se staly půvabné mladé dívky. V roce 1961 si zahrála hlavní ženskou hrdinku ve Vláčilově historické baladě Ďáblova past. Film byl natočen podle románu spisovatele Alfréda Technika Mlýn na ponorné řece a odehrával se v oblasti Moravského krasu v první polovině osmnáctého století. Vypravoval o mlynářské rodině Spálených, o níž kolovaly legendy, že je ve spolku s ďáblem. Starého mlynáře, který zkoumal tajemství přírody, aby je využil ku prospěchu svému i okolního venkovského lidu, hrál Vítězslav Vejražka. Jeho synovi, mladému mlynáři Janovi, propůjčil svoji tvář Vít Olmer. Karla Chadimová se proměnila v Janovu milou. Zatímco v Ďáblově pasti vše nakonec dobře dopadlo, ve Zlatém kapradí, v němž se herečka s pohledným Olmerem před kamerou opět sešla, ji jeho pastýř Jura coby vílu Lesanku podle zradil.
Psychologicky náročnější roli ztvárnila Karla Chadimová po boku Jiřiny Šejbalové v dramatu Místenka bez návratu. V polovině šedesátých let dostala možnost zahrát si i v zahraničí. Zájem o ni projevili němečtí tvůrci. Objevila se tak ve filmech jako Dobrodružství Wernera Holta nebo v roli Niny v seriálu Salto mortale. Z domácí tvorby stojí za zmínku její účast na krimifilmech Hra bez pravidel či Znamení raka. V roce 1967 si zopakovala spolupráci s režisérem Františkem Vláčilem a stala se převorkou ve slavném historickém dramatu Markéta Lazarová.
Kariéru jí zničila politická situace
Do jejího života však vstoupil Jan Tříska, kterého v roce 1968 pojala za manžela. V tu chvíli se její život propletl s kulturními a politickými změnami v Československu. Za svědka na svatbě tehdy měli Václava Havla. Přátelství s disidentem způsobilo, že se oba manželé záhy ocitli pod drobnohledem tajné policie. Přitížilo jim i to, že dávali najevo nesouhlas s tehdejším režimem. Přicházela sedmdesátá léta a s nimi ruku v ruce i normalizace. Třískovi se tak ocitli mezi těmi, kterým začala ničit kariéru. Nedostávali již role, které by si zasloužili, práce pomalu a jistě ubývalo a ocitali se ve finanční tísni. Navzdory skutečnosti, že vlastnili velké majetky a měli již také dvě dcery, Karlu a Janu, rozhodli se v roce 1977 pro emigraci. Jako záminka jim posloužila dovolená na Kypru.
„Nikdy nezapomenu na poslední cvaknutí zámku od našeho domu, který jsme navždy opouštěli. Jak jí asi muselo být, když jsme se dvěma dětmi a dvěma kufry plnými triček a plavek, neboť jsme jako odjížděli na dovolenou, navždycky opouštěli náš střešovický dům, na kterém jsme tolik pracovali, na kterém nám tolik záleželo a ve kterém Karla prožila se svojí milovanou babičkou svoje dětství? To poslední zacvaknutí dobře naolejovaného zámku bylo pro Karlu určitě mnohem těžším okamžikem a hlubším krokem do tmy než pro mě. Jako ženská a matka si musela mnohem lépe než já uvědomovat, že příští týdny, měsíce a možná i roky pro nás nebudou snadné,“ vzpomínal po letech na osudové okamžiky Jan Tříska.
Dokázali se znovu prosadit
Na cestu si tehdy vzali opravdu jen letní oblečení. Věděli, že na letišti v Ruzyni jim budou kontrolovat zavazadla a zimní věci by je prozradily. Jejich cílem přitom byla Kanada a tam bývá velká zima. Až v Řecku, v táboře pro uprchlíky, se Karla Janovi přiznala, že jediný, kdo o jejich útěku věděl, byla Olga Havlová. V Kanadě se pak ocitli po nejrůznějších peripetiích až na Vánoce roku 1977. Anglicky uměli jen pár slov, začátky byly tedy tvrdé. Ani jeden z nich se ale nevzdal. Jan Tříska se po čase znovu uchytil jako herec, a to i díky přátelství s dalším českým emigrantem, režisérem Milošem Formanem, který ho obsazoval do svých filmů, Karla nejdříve začala pracovat jako hosteska. Nakonec se ale vypracovala na post manažerky prestižního hotelu Bel-Air v Hollywoodu. Příležitostně se také objevila v amerických televizních seriálech, jako například MacGyver či Airwolf.
Po pádu komunistického režimu se manželé do staré vlasti opakovaně vraceli. Na rozdíl od Jana se Karla ale na stříbrném plátně objevila již jen jednou. Ve slavné Svěrákově Obecné škole, kde Jan exceloval v roli Igora Hnízda, si zahrála menší roli poštovní úřednice. Ta se stala definitivní tečkou za její kariérou. Po tragické smrti svého manžela v roce 2017 se zcela stáhla z veřejného života.
Zdroje:
