Hlavní obsah
Lidé a společnost

Charismatický Tomáš Valík byl pohádkovým Janem i pekařem z Ulice, zemřel příliš mladý

Foto: David Sedlecký /Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Tomáš Valík s kolegyní Šárkou Ullrychovou v roce 2015

Copak je to za vojáka…, Čekání na Patrika, Dobří holubi se vracejí, O Janovi a podivuhodném příteli, Princezna Fantaghiro, Ulice – všechny tyto tituly mají jedno společné, vystupoval v nich Tomáš Valík.

Článek

Pohledný herec pocházel z Opavy, kde se 22. prosince 1964 narodil. Společně s pěti dalšími sourozenci vyrůstal v atypickém prostředí psychiatrické léčebny, v níž pracovali oba jeho rodiče.

Hrát začal již na vysoké škole

V rodném městě navštěvoval obchodní akademii a po maturitě jeho kroky vedly na pražskou DAMU. Ještě během studia si odbyl svůj filmový debut. Převtělil se ve vojína Františka Jirsu v komedii Petra Tučka Copak je to za vojáka… „Byla to v podstatě taková malá vojna vměstnaná do dvou měsíců. Petr prý původně studoval i nějakou vojenskou školu, a tak jsme měli při natáčení někdy pocit, že ji chce dopřát i nám. Prošli jsme si miniparagánským výcvikem se vším všudy. A jelikož jsem se na vojnu nikdy nedostal, jsem mu za tuto skutečnost nevýslovně vděčný,“ řekl Tomáš Valík v jednom ze starších rozhovorů.

Film přišel do kin v létě roku 1988 a stal se velmi populárním. Mladičký herec šel od té chvíle doslova z role do role. Objevil se ve filmu Dobří holuby se vracejí, Čekání na Patrika, Evropa tančila valčík či v televizní detektivce Smrt v kruhu.

Coby Jan se nechal zkrotit režisérem

První hlavní role se dočkal v roce 1990 v koprodukční česko-německé televizní pohádce režiséra Ludvíka Ráži O Janovi a podivuhodném příteli. Film vznikl na motivy dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena a měl mírně hororovou atmosféru. Postavu Janova podivuhodného přítele vytvořil německý herec Fritz Bachschmidt, princeznu si zahrála snad ta nejkrásnější herečka té doby, Eva Vejmělková.

Tomáš Valík, představitel Jana, po letech na natáčení zavzpomínal: „Vybaví se mi hlavně sedm měsíců práce s panem režisérem Ludvíkem Rážou a jeho štábem. Pokuste si to představit sami - pětadvacetiletý puberťák versus šedesátiletý disciplinovaný profík se silnou osobností. Natáčeli jsme scény v okolí Bouzova, a jelikož je to nedaleko do mé rodné Opavy, přijela se podívat na natáčení moje matka. Pochválila mě, ale její první slova zněla: Neuvěřitelné, tak to je první člověk, kterého jsem viděla, že ho posloucháš! - Měla tím samozřejmě na mysli pana režiséra Rážu, který díky svým vlastnostem zkrotil tvrdohlavého a ne příliš lehce ovladatelného Kozoroha… Jsem mu vděčný za mnohé jak z profesního, tak lidského hlediska. Byla to pro mne velká škola, ale rád vzpomínám i na ostatní členy štábu. Sešli se v něm lidé, kteří byli a jsou mistry ve svém oboru - pan kameraman Jiří Macák, střihač Josef Valušiak, mistr zvuku Pavel Jelínek, kostýmní výtvarnice Evženie Rážová a další a další včetně skvělého hereckého obsazení.“

Pohádkový film ze začínajícího herce rázem učinil hvězdu. Zahrál si poté v italské televizní sérii Princezna Fantaghiró nebo v historickém dramatu Řád. Malou roličku, zato přímo ve scéně s hlavním protagonistou Tomem Cruisem, ztvárnil v americkém velkofilmu Mission: Impossible - Ghost Protocol, který se natáčel v Praze. Svým známým poté vyprávěl, jak milé bylo, že když natáčení amerického filmového megahitu skončilo, přišel ke každému Tom Cruise a podal mu ruku. Valíka, který byl sám dost vysoký, přitom překvapilo, jak je americký herec ve skutečnosti maličký.

Hrál i v nekonečné Ulici

Tomáš se objevil také v celé řadě seriálů, kupříkladu v Území bílých králů, Rodinných poutech, Pojišťovně štěstí, Četnických humoreskách, Kriminálce Anděl. V posledních letech svého života se divákům pravidelně připomínal v televizním seriálu Ulice, kde ztvárnil postavu pekaře Richarda Zajíčka.

Foto: David Sedlecký/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Tomáš Valík na akci Ulice dětem

Hrál ale i divadlo, mimo jiné hostoval na scéně Divadla F. X. Šaldy v Liberci, a učil v taneční škole. Byl svobodný, měl ale dceru. Miloval přírodu a jeho snem bylo mít chaloupku a u ní nějaké zvířectvo. Mnohé překvapil, když se jednoho dne prostě sebral a odjel do Kanady a procházel se po Skalistých horách. V přírodu a její sílu věřil také, co se týkalo otázek jeho zdraví. Dával přednost bylinkám před lékaři, léčil se sám, zdravotní problémy před okolím tajil, opakovaně přechodil zápal plic, a když se dostal konečně do nemocnice, bylo pozdě. Uvedli jej do umělého spánku, z něhož se již neprobral. Zemřel ve věku nedožitých dvaapadesáti let dne 8. října 2016 v pražské nemocnici Na Bulovce.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz