Článek
Belgický detektiv Hercule Poirot, nejznámější postava britské spisovatelky Agathy Christie, malý, puntičkářský a výstřední muž s vejčitou hlavou a mohutným knírem, spatřil světlo světa někdy v průběhu první světové války. Čtenáři se s ním poprvé mohli setkat v říjnu roku 1920 v románu Záhada na zámku Styles. Za dobu své existence získal nespočet filmových a televizních podob. Poprvé mu svoji tvář propůjčil v roce 1931 Austin Trevor. Zahrál si jej ale také Albert Finney nebo Peter Ustinov. Naposledy se do maličkého detektivního génia převtělil Kenneth Branagh. Většina z nás si ale tuto postavu spojuje především s Davidem Suchetem, který se stal beze sporu jejím nejslavnějším představitelem.
Předci byli patrně košer řezníky
David Suchet je rodilý Londýňan, má ale rusko-litevsko-židovské kořeny. Matka Joan Patricie, rozená Jarché, pocházela z rodiny Jamese Jarchého, britského reportážního fotografa, jenž se proslavil prvními snímky Edwarda VIII. a Wallis Simpson a také snímky Louise Blériota. Rodina Jarché se původně jmenovala Jarchy a byli to ruští Židé. Joan Patricie se ale již narodila v Anglii a byla po matce anglikánského vyznání. Stejně jako později její syn, také ona byla herečkou. Účinkovala především v muzikálech.
Davidův otec Jack emigroval z Jižní Afriky do Anglie v roce 1932, vystudoval medicínu a stal se porodníkem a gynekologem. Během druhé světové války spolupracoval s Alexandrem Flemingem na výzkumu použití penicilínu v léčbě pohlavních chorob. Rovněž on měl židovský původ. Jeho otec Izidor Suchedowitz se narodil v litevském městě Kretinga. Úplně první zaznamenaná podoba rodinného příjmení byla Schohet, což v jazyce jidiš znamená košer řezníka. Příjmení Suchet přijal Jack v době, kdy žil v Jižní Africe.
Hercovým idolem je sv. Pavel
Do této beze sporu zajímavé rodiny přišel na svět budoucí herec David Suchet dne 2. května 1946. Byl vychováván jako bezvěrec, ale v roce 1986 se stal praktikujícím anglikánem. Stalo se tak poté, co si na jenom hotelovém pokoji přečetl List Římanům, součást Nového zákona, jeden z nejvýraznějších a nejzávažnějších listů apoštola Pavla, který podstatně určoval celé pozdější dějiny křesťanství. Svatý Pavel se od té doby stal Davidovým vzorem. Suchet v rozhovoru pro Strand Magazine uvedl: „Jsem křesťan vírou. Rád si myslím, že mě to provází velkou částí mého života. Velmi věřím v principy křesťanství a vlastně principy většiny náboženství – že se člověk musí odevzdat vyššímu dobru.“
Již jako malý chlapec se začal zajímat o fotografii, když mu jeho dědeček věnoval fotoaparát Leica M3. Fotografování se věnuje dodnes. Nakonec u něj ale převážil zájem o herectví. Neměl to ale tak úplně snadné. Otec si pro něj představoval jinou profesi. „Když jsem se před léty rozhodl pro herecké povolání, otec byl víceméně proti, ale maminka byla ráda, ba co víc, přímo nadšená a šťastná, protože sama kdysi hrála. Časem se i otec smířil s tím, že budu hercem, a od té doby pečlivě sleduje moji kariéru,“ řekl kdysi o své volbě.
Manželku poznal v divadle
David Suchet vystudoval Londýnskou akademii hudby a dramatického umění. Svou hereckou kariéru začal v Gateway Theatre v Chesteru v roce 1969. Poté se objevil v řadě divadel, mimo jiné se jedním z jeho působišť stalo Belgrade Theatre v Coventry, kde se seznámil s herečkou Sheilou Ferris. Říká, že se do ní zamiloval, jakmile ji uviděl, a že chvíli trvalo, než ji přemluvil, aby s ním šla do restaurace. Herečka nicméně nakonec souhlasila a od roku 1976 jsou manželé. Páru se narodily dvě děti, syn Robert a dcera Katherine.
V roce 1973 se David Suchet stal členem Královské shakespearovské společnosti a hrál v řadě Shakespearových her. Později účinkoval kupříkladu také na West Endu. Film a televize si drobného herce všimly poprvé v roce 1971.
Suchet nikdy nepatřil mezi představitele tak zvaných romantických hrdinů. Hrával spíš rozporuplné role. Spolupracoval s britskou BBC, v jejíž produkci natočil několik seriálů. Jeho kariéra se vyvíjela postupně, ale nepřetržitě a intenzívně. Není, jak tomu někdy bývá, plná výkyvů, jednou dole, podruhé nahoře. Nejvíce jej však proslavila role Hercula Poirota ve stejnojmenném televizním seriálu, který vznikl na motivy detektivních příběhů Agathy Christie.
Je to tak trochu blázen
Nabídka role přišla v roce 1989 a herec zprvu váhal. Ve své knize Poirot a já vzpomíná, že jej oslovil předchozí představitel slavného detektiva Peter Ustinov a řekl mu, že v roli bude dobrý. Suchet poté obdržel z produkce několik románů k prostudování. Při četbě si uvědomil, že Poirot je docela jiný, než jak jej doposud mohl znát z různých filmových podob. Je nepolapitelnější, pedantštější a více lidský. Stále si ale nebyl jist, zda roli přijmout, zavolal proto svému bratrovi a radil se s ním. Ten mu Poirota nedoporučil se slovy, že je to „tak trochu vtip, blázen. Vůbec to nejsi ty.“ David Suchet vzal bratrovu radu jako výzvu a roli přijal. V rámci přípravy sepsal pětistránkovou studii, v níž podrobně popsal devadesát tři různých aspektů Poirotova života. Seznam věnoval každému režisérovi, se kterým na seriálu v průběhu let spolupracoval.
David Suchet se jako ješitný mužíček s vejčitou hlavou a nesmírně schopnou „šedou kůrou mozkovou“ na televizní obrazovce poprvé objevil v roce 1989. Nakonec se natáčelo více než dvacet let. Poslední díly vznikly v roce 2013. Role podivínského detektiva přinesla herci mezinárodní uznání a v roce 1991 za ni obdržel rovněž nominaci na cenu BAFTA.
„Myslím si, že lidé mají Hercula Poirota rádi pro jeho, jak já říkám, výstřední šarm. Člověka tak trochu rozčiluje a provokuje, ale zároveň se mu může smát nebo se smát spolu s ním. Jednoduše, Poirot si lidi dokáže získat, a možná i proto se již dlouhá léta těší velké oblibě mnoha čtenářů i diváků,“ řekl herec, který Poirota ztvárnil i v několika dalších samostatných filmech, jako byly Vražda na golfovém hřišti nebo Vánoce Hercule Poirota.
Byl kardinálem i lovcem upírů
Z dalších hercových rolí lze připomenout úlohu ambiciózního kardinála Wolseye v dvoudílném televizním dramatu z roku 2003 Jindřich VIII., kde si zahrál po boku Raye Winstonea coby Jindřicha VIII. a Heleny Bonham Carter, představitelky Anny Boleyn. Na Vánoce roku 2006 se převtělil pro změnu do lovce upírů Abrahama Van Helsinga v televizním hororu Drákulův polibek. Objevil se rovněž v katastrofickém filmu Záplava z roku 2007, jako místopředseda vlády Spojeného království, v době, kdy je Londýn zpustošen povodněmi.
V rozmezí let 2012 až 2015 se Suchet objevil ve dvou dokumentech televize BBC. První z nich nese název David Suchet: Po stopách sv. Pavla. Herec v něm mapuje život svého osobního hrdiny, aby zjistil, jaký byl jako člověk, a zároveň sleduje jeho evangelizační cestu okolo Středozemního moře. Následující dokument David Suchet: Po stopách sv. Petra je pak věnován druhému ze slavných apoštolů. Naposledy mohli diváci herce vidět v dobrodružném seriálu Jeho temné esence z roku 2020.
David Suchet je také veřejně angažovanou osobou, která se nebojí vyjadřovat své názory. V srpnu roku 2014 byl tak kupříkladu jednou ze dvou stovek veřejných osobností, které podepsaly list deníku The Guardian, v němž vyjádřily naději, že Skotsko bude v zářijovém referendu hlasovat pro setrvání ve Spojeném království.
V roce 2020 byl David Suchet královnou Alžbětou II. povýšen do rytířského stavu s oslovením Sir David.
Zdroje: