Článek
A protože železo se má kout, dokud je žhavé, jistým italským producentům netrvalo dlouho a dostali geniální a tak trochu drzý nápad: Když nemáme originál, vyrobíme si vlastní! Tak se zrodili Šimon a Matouš, v originále Simone a Matteo. Filmy Šimon a Matouš a Šimon a Matouš jedou na Riviéru se staly obrovským hitem, a to i u nás v tehdejším Československu. Kdo ale byli ti dva muži, kteří dokázali tak dokonale napodobit slavnější vzory, že si je diváci dodnes pletou?
Paul Lawrence Smith pocházel z Ameriky, proslavil se v Itálii, miloval Izrael
Robustního, vousatého siláka Šimona, který rozdával rány na potkání, si zahrál Paul Lawrence Smith. Na rozdíl od svého filmového parťáka nebyl Smith Ital, narodil se 24. června 1936 v Everettu ve státě Massachusetts. V době příchodu na svět prý vážil neuvěřitelných osm a půl kila. Ve dvanácti letech měl již metrák a měřil metr osmdesát. Nakonec dorostl do výšky úctyhodných sto devadesáti tří centimetrů. Zprvu nic nenasvědčovalo tomu, že z něj jednou bude herec. Po střední škole studoval psychologii a filozofii a hrál závodně fotbal. Magisterský titul si odnesl z Harvardu. Ve studiích pokračoval na Floridské státní univerzitě. Zapojil se tu do školního divadelního představení, hraní jej chytilo a rozhodl se, že se mu bude věnovat profesionálně. Herectví poté studoval v New Yorku.
Než se prosadil, stačil si ještě vyzkoušet práci v ochrance a živil se dokonce jako vyhazovač z nočního podniku. Pak do jeho života vstoupila náhoda. Na jednom z večírků potkal režiséra a producenta Otto Premingera, který mu nabídl roli ve filmu Exodus. Snímek se natáčel v roce 1960 v Izraeli a tato země mladého herce natolik uchvátila, že se sem o sedm let později vrátil a nějakou dobu tu žil. Jako dobrovolník dokonce bojoval v šestidenní válce a na počátku sedmdesátých let si zahrál v několika izraelských filmech. V Izraeli se i zamiloval a oženil. V roce 1973 ale přesídlil s manželkou do Itálie.
Paul L. Smith v roce 1975
Aniž by to mohl tušit, tento krok byl v jeho životě zásadním. Jako herci se mu v jihoevropské zemi začalo neuvěřitelně dařit. V té době byly nesmírně populární fackovací filmy Buda Spencera a Terence Hilla. A obrovitý Paul jako by Spencerovi z oka vypadl. Když ho producenti objevili, byla to trefa do černého. Fyzická podoba s Budem Spencerem byla až děsivá – stejná postava, stejný plnovous, stejný styl chůze i otrávený výraz ve tváři. Vytvořil tak s Antoniem Cantaforou dvojici, která začala natáčet filmy v podobném duchu. Prvním společným snímkem byl Karambol, který šel do kin v roce 1974. Po prvotním úspěchu následovaly rychle za sebou v řadě další snímky, a sice Karambol 2, u nás neuvedený Noi non siamo angeli a především Šimon a Matouš jedou na Riviéru a Šimon a Matouš.
Americká televizní společnost uvedla jeden z filmů s pozměněnými jmény herců. Paula překřtila na Boba Spencera a Cantaforu na Terence Halla. Smith televizi zažaloval a úspěšně argumentoval, že uznání jeho jména je životně důležité pro jeho kariéru. Soud vyhrál.
Smith opravdu nebyl jen levnou kopií. Role Šimona pro něj byla odrazovým můstkem k mezinárodní kariéře, kde dokázal, že má obrovský herecký talent. V roce 1977 se vrátil do Spojených států a zahrál si v řadě hollywoodských filmů. Výborný byl coby sadistický dozorce ve vězeňském dramatu Půlnoční expres. Věrného sluhu ztvárnil naopak v Rudé Sonje. S hereckou kariérou se rozloučil v roce 1999 rolí v televizním seriálu Dream team. O sedm let později se společně s manželkou natrvalo přestěhoval do Izraele, přijal zde státní občanství a nové hebrejské jméno Adam Eden. Zemřel ve městě Ra'anana dne 25. dubna 2012 ve věku sedmdesáti pěti let. Svou filmovou kariéru sice začal jako „ten druhý Bud Spencer“, ale zapsal se do historie jako respektovaný charakterní herec.
Modrooký elegán Antonio Cantafora alias Michael Coby byl i výborným malířem
Parťáka Matouše – toho pohledného, mazaného a rychlého blonďáka s pomněnkovýma očima – ztvárnil italský herec Antonio Cantafora. Budoucí napodobitel Hilla přišel na svět 2. února 1944 ve městě Crotone v Kalábrii. Herectví studoval u proslulého dramatika, herce a divadelního režiséra Alessandra Fersena. Filmový debut si odbyl v roce 1967 ve filmu El Desperado. Jeho doménou se zpočátku staly tehdy velice populární spaghetti westerny. V sedmdesátých letech se jeho herecký rejstřík rozšířil. Začal hráti v hororech a historických snímcích. Právě tehdy si filmoví tvůrci povšimli jeho nápadné podoby s populárním Terencem Hillem a rozhodli se toho pořádně využít. Antonio byl sesazen do dvojice s Paulem Smithem. Aby byl mezinárodní úspěch pojištěn, přijal tehdy anglicky znějící pseudonym Michael Coby. Cantafora měl před sebou těžký úkol: napodobit šarm a kočičí obratnost Terence Hilla. A zvládl to bravurně. Jeho úsměvy do kamery, modré oči a triky s kartami či mincemi byly od originálu téměř k nerozeznání.
Antonio Cantafora ve filmu Karambol
Doba Šimona a Matouše byla patrně jeho nejslavnějším hereckým obdobím. Ale ani poté jako herec nezapadl. Po skončení éry Šimona a Matouše se Cantafora na rozdíl od svého parťáka držel spíše evropské kinematografie. Jako charakterový herec se výborně uplatnil i ve vedlejších rolích. Účinkoval kupříkladu ve Felliniho komedii Interview nebo ve filmu Daria Argenta Karetní hráč. Řadu příležitostí mu poskytla televize. Diváci ho mohli spatřit mimo jiné v seriálu Elisa z Rivombrosy. Naposledy se před kameru postavil v roce 2023 v hororu Crypt of Evil.
Antonio Cantafora v roce 1979
Cantafora byl také vášnivým malířem a toto své umění v průběhu let rozvíjel. Navzdory svému úspěchu a prestiži zůstal vždy spjatý se svou vlastí a inspiraci čerpal ze svých kalábrijských kořenů. Vytvořil stovky uměleckých děl, která dosáhla úspěchu nejen v Itálii, ale i v zahraničí. Poprvé své obrazy představil veřejnosti v roce 1967. Manželka Paola Ester, matka jeho dvou synů, vernisáže doprovázela hrou na piano a zpěvem. Ke konci života herec přemýšlel o tom, že by dal život novému projektu inspirovanému postavou Pythagora, to se mu již bohužel nepodařilo. Modrooký Matouš, Antonio Cantafora, zemřel náhle dne 20. dubna 2024 v Římě ve věku osmdesáti let. Příčinou jeho smrti byl infarkt myokardu.
Klon, který našel vlastní duši
Když se na filmy o Šimonovi a Matoušovi podíváte dnes, zjistíte, že to nebyl jen chladný kalkul. Chemie mezi Smithem a Cantaforou fungovala skvěle. Filmy měly fantastické kaskadérské kousky, chytlavou hudbu a neuvěřitelné tempo.
V našich končinách oběma snímkům nesmírně pomohl geniální český dabing, který z hlavních protagonistů udělal naprosté legendy televizních obrazovek. Šimon a Matouš sice vznikli jako kopie, ale díky talentu a charismatu Paula L. Smitha a Antonia Cantafory si vybojovali své vlastní, nesmazatelné místo v srdcích filmových fanoušků.
Zdroje:
