Článek
Futuro House navrhl finský architekt Matti Suuronem na konci šedesátých let dvacátého století. Suuronen narozený dne 14. června 1933 studoval Helsinskou technickou univerzitu, po jejímž absolvování založil vlastní projekční kancelář Casa Finlandia. Pracoval především s plasty – umělou pryskyřicí a sklolamináty. Domy Futuro koncipoval jako snadno přenosné lyžařské chaty s rychlým systémem vytápění. Jednalo se o kapsulové objekty ve tvaru rotačního elipsoidu připomínající létající talíř, proto se jim také říká UFO domy.
Futuro na výstavě v roce 1969
Byly pojaty jako stavebnice z lehkých umělohmotných dílců. Vstupovalo se poklopem do eliptického prostoru s ložnicí, koupelnou, krbem a obývacím pokojem. Suuronem brzy rozpoznal, že domy mají daleko větší potenciál než jen jako rekreační objekty. Zatímco svět zažíval ekonomický rozkvět, trápila jej rostoucí populace a s ní spojená potřeba ekonomicky životaschopného, snadno vyrobitelného a přepravitelného bydlení. Věřilo se, že se vším si hravě poradí právě nové moderní technologie. Futuro House se tak z chaty proměnil v relativně levný dům, který nabízel řešení na celosvětový problém s bydlením.
Ropa byla levnou surovinou
Hlavním konstrukčním materiálem pro dům Futuro byl plast vyztužený skelnými vlákny. Plast vyrobený z ropy v době, kdy byla levná, splňoval všechny požadavky. Byl poměrně levný a snadno se s ním pracovalo, byl lehký a nabízel dobré izolační vlastnosti. Futuro House byl vybaven polyuretanovou izolací a výkonným elektrickým topným systémem, který jej dokázal vyhřát během půl hodiny.
Futuro v Berlíně
Futuro House sestával ze šestnácti prefabrikovaných segmentů, které bylo možné sériově vyrábět. Mohl být přepraven na místo buď předem smontovaný za pomoci vrtulníku, nebo se zkompletoval až na místě sešroubováním jednotlivých segmentů dohromady. Sestavený pak seděl na ocelovém rámu, který byl umístěn na čtyřech betonových pilířích. Jediné, co bylo třeba na staveništi předem připravit, tak byly právě jen tyto čtyři pilíře. Vzhledem k tomu, mohl být Futuro House umístěn prakticky v jakémkoliv terénu. Ubytovat se v něm mohlo údajně až osm lidí.
Interiér domu
Ačkoli byl Futuro House původně vyráběn společností Oy Polykem Ab ve Finsku, výroba, distribuce a marketing Futuro byly následně licencovány mnoha společnostem a organizacím po celém světě. Sen o domech budoucnosti se však záhy rozplynul. Kvůli neobvyklému designu ovlivněnému vesmírným věkem a ropné krizi v roce 1973, která zdražila plasty, bylo údajně vyrobeno méně než sto domů. Skutečný počet ale již nelze ověřit. Matti Suuronen ve svém životopise na konci osmdesátých let uvedl, že finská společnost Polykem jich vyrobila dvacet. Podle posledních výzkumů jich zde bylo vyrobeno dvacet dva. Pokud jde o zbytek světa, společnosti, které se na výrobě podílely, už dávno neexistují a není tak možné získat dokumentaci. Do dnešních dnů se zachovalo asi šedesát kusů rozptýlených po celém světě. Některé jsou pečlivě zrenovovány, jiné vypadají jak po havárii mimozemšťanů. Pravidelně se také objevují v nabídkách na prodej. Část domů je určena na rekreační pronájem.
Futuro v Texasu
Na Tchaj-wanu existovala konkurence
Futuro House nebyl jediným modulárním domem, který Matti Suuronen navrhl. Existovalo také Venturo.
Venturo
A dlužno dodat, že ani samotný Suuronen se nestal jediným architektem, který se pokusil o život ve stylu UFO. Existovaly také domy UFO v Sanjih na Tchaj-wanu. Futuristický projekt byl zamýšlen jako prázdninové letovisko pro americké důstojníky. Místo, kde se budovy nacházely, vlastnila společnost Hung Kuo Group.Stavba začala v roce 1978, ale o dva roky později bylo od projektu upuštěno z důvodů investičních ztrát a kvůli několika sebevraždám a úmrtím při dopravních nehodách během výstavby. Legenda říká, že nešťastné události byly důsledkem rouhačského činu – rozpůlení sochy čínského draka, která se nachází poblíž bran letoviska a překážela v cestě k budovám. Jiné příběhy naznačovaly, že toto místo bylo bývalým pohřebištěm holandských vojáků.
UFO v Sanjih na Tchaj-wanu
Po opuštění areálu se domy UFO staly díky své architektuře turistickou atrakcí. Existovaly plány na zachování alespoň jednoho z objektů, ale na přelomu let 2008 a 2009 byly všechny budovy zbourány, aby se uvolnil prostor pro nové komerční využití oblasti.
Zdroje:
