Článek
V osmdesátých letech minulého století byly americké němé grotesky stále populární a Československá televize je zcela běžně zařazovala do svého vysílání. Jména jako Buster Keaton, Laurel a Hardy či Mary Pickford byla filmovým divákům důvěrně známá. V této době se renomovaný filmový režisér Juraj Herz rozhodl natočit seriál, kterým volně převyprávěl svoji představu o počátcích amerického filmového průmyslu.
Boris Hybner hrál svoji roli i na divadle
Seriálu předcházela série divadelních inscenací Borise Hybnera Na konci zahrady jménem Hollywood. Jednalo se o trilogii grotesek, spojených s filmovou projekcí na způsob Laterny Magiky. Samotný seriál se natáčel v rozmezí let 1986 a 1987 a koprodukovala jej západoněmecká společnost OKO-Film München.
Juraj Herz ve filmu hrál, zároveň jej i režíroval
Série sestává ze šesti osmadvacetiminutových epizod. První z nich diváky přenáší do horkého léta roku 1913. Ve fiktivním městečku Gagstone na předměstí Jollywoodu se tulák Al snaží zadarmo dostat do biografu Rialto. Nakonec se mu to povede, způsobí ale rozruch a je nucen opustit sál skrze promítací plátno. Následně se snaží získat zaměstnání. Jeho pokusy v holičství či za barem skončí však nezdarem. Nadělá více škody než užitku a znelíbí se strážníkovi Dewsburrymu, který jej od té chvíle pronásleduje. Právě v této době přijíždí do Ameriky počestná švédská dívka Joya, která touží po vdavkách. Al se s dívkou seznámí a doporučí jí, aby se stala herečkou. Mezitím Dewsburry způsobí zmatek na ragbyovém stadionu a jeho samotného tak začnou pronásledovat zuřící fanoušci. Děj skončí mohutnou honičkou všech zúčastněných.
Velká šlehačková bitva a natvrdlí strážci zákona
Ve druhém díle Al opět pronikne zadarmo do kina. Seznámí se s Mackem Bennethem - majitelem filmové společnosti Gagstone, který jej angažuje jako gagmana. Záhy se Al nachomýtne ke konkurzu na novou herečku a doporučí Joyu. Bennethovi se zalíbí a učiní z ní hvězdu. Oslava dívčiných narozenin se zvrtne v dortovou přestřelku. Benetha to inspiruje k zařazení šlehačkových bitev na stříbrné plátno. Jím předváděná dortová přestřelka je ale tak intenzivní, že dorty létají i z plátna biografu mezi diváky. Ti na Bennetha zanevřou a jeho společnost Gagstone krachuje. Benneth se pokouší o sebevraždu. Do děje díky tomu opět zasáhne Dewsburry a společnost je zachráněna novým tématem, skupinou přitroublých gagstonských strážníků.
Dobová groteskní scéna
Ve třetí epizodě společnost prosperuje, Benneth ale touží po větším umění a Alovy komediální scénáře se mu příliš nepozdávají. Posílá jej proto ke konkurenci na výzvědy. Al sice přináší nová témata, ale pokusy o orientální drama, western či horor končí nezdarem. Benneth na podobná díla zanevře a chce se dál věnovat pouze lehkému žánru. Vypukne ale válka a skoro všichni z jeho společnosti odcházejí na frontu.
Milenci pod postelí a dámy s psíčky
Ve čtvrtém díle se opět nezaměstnaný Al rozhodne jít také bojovat. U odvodu způsobí takový zmatek, že je proti své vůli z armády navždy vyřazen. Souhrou náhod přivede na strážnici hledaného zločince, je veřejně pochválen náčelníkem stanice, který ho dává za příklad ostatním tak dlouho, až se na něj všichni naštvou a začnou mu dělat naschvály. Al nakonec dostane za mříže celou zločineckou bandu, ale zásluhy jsou přičteny ostatním strážníkům. Krátce na to konkurenční filmová společnost natáčí policejní zásah, ale režisér je spokojen až ve chvíli, kdy Al způsobí skutečnou policejní honičku.
V předposledním díle skončila válka a Bennethova společnost Gagstone obnovuje činnost. Alovy scénáře zajímají i konkurenci - Gustera Beatona, Charlieho Joplina a další. Al objevuje i dramatická témata s katem, milencem pod postelí, dámou s psíčkem v altánu a podobně. Společnost Gagstone natáčí na plné obrátky, má vlastní orchestr, obrovské studio s mnoha dekoracemi a množství písařek scénářů. Je na vrcholu úspěšnosti, záhy ale přichází ledová sprcha. Kino Rialto uvádí první zvukový film. Gagstonovci se tomu nedokážou vyrovnat a definitivně krachují. Šestý poslední díl se odehrává v šedesátých letech, v době, kdy zájem o staré grotesky znovu ožívá a divák se může opět setkat se zestárlými aktéry předešlých epizod.
Moderní seriál ve stylu staré grotesky
V seriálu byla důsledně dodržována stylizace do autentické podoby němých grotesek. Obrazově byly oddělovány záběry z Alova života, které měly běžnou barvu, a záběry z natáčených filmů a grotesek, jimž byl dán monochromatický barevný nádech, zpravidla ve žlutém nebo azurovém odstínu. Příběh byl němý, pouze podkreslený scénickou hudbou a zvukovými efekty. Část děje byla o třetinu zrychlená, aby tak byl nasimulován rozdíl mezi tehdy standardním posuvem filmu šestnáct obrátek za sekundu a novější normou dvacet čtyři až dvacet pět obrátek za sekundu.
Mack Sennet
Zachována byla i dobová ironie žánru, jízda kamery například odhalila v záběru domy městečka Jollywoodu jako filmovou dekoraci. Hojně byly parodovány i slavné filmové pojmy, jako skupina přihlouplých strážníků Keystone Cops, slavné šlehačkové bitvy či slavné filmové studio Macka Senneta. Dortová přestřelka v druhé epizodě bývá označována za největší šlehačkovou bitvu v historii československého filmu. Filmové městečko Jollywood, kde se seriál po dobu půl roku natáčel, bylo postaveno ze dřeva na louce za Barrandovským studiem. O hudbu se postaral Petr Hapka.
Exceloval Hybner i Kanyza
Hlavní devizou seriálu byl bezesporu Boris Hybner, který ztvárnil hlavní postavu tuláka a gagmana Ala. Vdavekchtivou Joyu si zahrála Tereza Pokorná, nablblému strážníkovi Dewsburrymu propůjčil svoji tvář Jan Kanyza. Dále se zde představili - Zdeněk Srstka v roli frankensteinovského monstra - zločince Franka N. Stona, Vlastimil Bedrna jako věčně nakrknutý Speedy - komorník, řidič a jeden z herců Marka Bennetha, Juraj Herz coby majitel filmové společnosti Gagstone Mark Benneth či Jiří Lír, na nějž zbyla úloha portýra biografu Rialto. Na všech zúčastněných bylo vidět, že si možnost natáčet němé grotesky velmi užili a v dávné dobové konkurenci by se rozhodně neztratili.
Ze seriálu byl vzhledem k jeho poměrně krátké stopáži sestříhán i film. Juraj Herz však krátce po dokončení práce emigroval a Gagman tak byl v Československu uveden pouze jednou v květnu a červnu 1988 a film nebyl distribuován vůbec. Krásný a povedený seriál byl poté v podstatě zapomenut.
Zdroje:
