Článek
Hana Pastejříková se ve filmu a na televizních obrazovkách objevovala od počátku šedesátých let. I když byla obsazována spíše do menších rolí, tak v mládí byla zajímavý a dalo by se říct až tajemný typ ženy a stala se tak snadno zapamatovatelnou.
Začínala s Otomarem Krejčou, zahrála si s Dočolomanským
Narodila se druhý březnový den roku 1944 v Praze a v tomto městě později vystudovala i DAMU. Po absolutoriu v roce 1966 získala své první angažmá v legendárním Krejčově Divadle Za branou, kde působila až do jeho zrušení v roce 1972. Pastejříková poté hrála na regionálních scénách na Kladně a v Mladé Boleslavi. Když bylo po roce 1989 Divadlo Za branou obnoveno, vrátila se na jeho jeviště a zaujala v jedné z prvních inscenací, Višňový sad.
Před kameru se poprvé postavila ještě coby studentka. Jednalo se ale pouze o menší role. V dramatu Vánice ztvárnila studentku a ve komediálním dramatu natočeném podle Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát se stala sekretářkou Svazu výtvarných umělců. Příliš velké role na ni nečekaly ani v době, kdy již působila jako herečka v Divadle Za branou. Objevila se ve filmech Slečny přijdou později či Přísně tajné premiéry. Větší postavu vězenkyně Jarky si zahrála až ve filmu z roku 1972 …a pozdravuji vlaštovky. O rok později se dočkala své jediné hlavní role, když ji slovenský režisér Martin Hollý obsadil do dramatu Hriech Kataríny Padychovej. Dramatický příběh z období první republiky se odehrává na Kysucích a všímá si nejen bídy a utrpení tamních obyvatel, z nichž mnohé přinutil hlad odejít do ciziny, ale hovoří také o jejich lásce k rodné zemi. Štefan Padych prohraje soud s místním hospodářem Šulganem, kterému dluží peníze. Jelikož nechce, aby manželka a tříletá dcerka trpěly hladem, rozhodne se odjet do Francie. Ústřední postavou je Katarína Padychová, která se po manželově odchodu dopustí nevěry a otěhotní. Hana Pastejříková se tehdy při práci setkala s takovými velikány slovenského herectví, jako byli Michal Dočolomanský, Štefan Kvietik nebo Karol Machata.
Stala se dolní maminou
V druhé polovině sedmdesátých let se Hana postupně začala přehrávat do rolí maminek. Do paměti diváků se tak zapsala především jako nevlastní matka hlavního hrdiny Honzy v komedii Léto s kovbojem. Tento romantický snímek se stal jedním z nejpopulárnějších filmů sedmé dekády. V roce 1984 se objevila ve filmu Rumburak, kde hrála výčepní. V roce 1986 ztvárnila ve filmu Bloudění orientačního běžce postavu Chaloupkové. Příležitostně se také vracela ke spolupráci se slovenskými režiséry. V roce 1979 ji Peter Solan svěřil úlohu matky hlavní hrdinky ve filmu A pobežím až na kraj světa. O šest let později si na ni opět vzpomněl Martin Hollý. Stala se hajnou v jeho válečném dramatu …nebo být zabit. Úplně naposledy se na stříbrném plátně připomněla v mezinárodním projektu Člověk v zoo.
Kromě filmových rolí se Hana Pastejříková objevila i v televizních seriálech. Asi nejznámější je její role Taťány Svidnické, partnerky feťáka a únosce letadla Karla Vonřicha, kterého si zahrál Oldřich Vlach. V roce 1982 hrála v epizodě Vedoucí partiové prodejny seriálu Malý pitaval z velkého města, kde ztvárnila postavu Ambrožové. V roce 1989 se objevila v seriálu Roky prelomu a úplně naposledy se s ní televizní diváci mohli setkat v roce 2001 v seriálu Ranč U Zelené sedmy. Po tomto datu se ze světa filmových i televizních kamer vytratila. Nadále se ale věnovala divadlu a později si k hraní přibrala i divadelní režii. Začala také vyučovat hereckou výchovu na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Stranou jejího zájmu nezůstal ani dabing.
Zdroje.
